Mýty o stravě a tréninku

Mýtus č.4 – Veganství

Existují různé formy eliminačních diet, při kterých se vyřazují určité potraviny. Specifickou pozici mezi nimi však zaujímá vegetariánství a veganství, které před snahy o přeměnu postavy řadí vyšší cíle v podobě etického, morálního či náboženského kodexu. Kromě těchto cílů však bývá v čele zájmu většiny vegetariánů a veganů také snaha o optimální a dlouhodobé zdraví, kde za jeho ničitele je považováno maso a živočišné produkty. Smutným paradoxem pak ale bohužel je, že bez potřebných znalostí o funkci a potřebách lidského těla, může být takové stravování dlouhodobě nezdravé a dokonce nebezpečné. Pojďme se společně podívat na to, které zdravotní faktory jsou, zejména u veganů, nejvíce ohroženy. A pokud článek přečtete až do konce, slibuji, že se podíváme i na opačnou stranu spektra, a tedy nezdravost nadměrné konzumace masa.

Nechci totiž, aby si vegetariáni a vegani brali tento článek osobně. Ostatně jak z mého textu pochopíte, většina běžné populace se stravuje zcela špatně a dokonce ani na tolik omílané zdravé stravování propagované fitness mainstreamem už není spolehnutí (díky čemuž ostatně vznikl tento seriál článků o mýtech o stravě: Mýtus 1, Mýtus 2, Mýtus 3, nejčastější chyby ve stravování žen). 


 

Vegetariánství vs veganství

Hned na začátku je potřeba odlišit si vegetariánství (lakto-ovo) a veganství. Maso jako takové není pro život zcela nezbytné, i když jej často dokáže značně ulehčit (pokud je kvalitní viz poslední kapitola článku), takže správně postavená strava vegetariánů, zbavená těch největších mýtů a neduhů, může být z dlouhodobého hlediska zdravá a udržitelná. Při snahách o co nejefektivnější přeměnu postavy nebo zvyšování výkonu však vegetariánství nedoporučuji (pokud není vyloženě zaštítěno silným morálním a etickým pudem).

Pokud však vyřadíte i živočišné výrobky (veganství), dostanete se chtě nechtě do spárů deficitu některých mikronutrientů, které se pak horko těžko nahrazují, a které mohou stát za vznikem řady onemocnění. Ne třeba v řádech měsíců ani let, ale klidně až ve stáří. Na základě toho nemohu veganství doporučit, a to ať již při snahách o optimalizaci zdraví nebo o pouhou přeměnu postavy. Opět zde ale respektuji, pokud se někdo vydá jeho cestou z důvodu náboženských či morálních. V takovém případě pak bude cílené, abyste prostřednictvím správné stravy a suplementace,  co nejvíce minimalizovali jeho negativní dopady.

Pro potřeby zbytku článku se tedy budeme bavit primárně o veganech a veganství. Ani vegetariáni však nemusí být z obliga, protože se až příliš často slepě stravují  podle veganských jídelníčků a nevyužívají výhodu, kterou jim živočišné produkty vkládají do rukou. Pokud mezi takové vegetariány patříte, může Vám tento článek posloužit jako návod, na čem primárně svou stravu stavět a co naopak vyřadit.

IMG_6707_Snapseed

Příčiny vegetariánství a veganství

Existují tři hlavní příčiny, proč se člověk stane vegetariánem či veganem, přičemž jedna z nich, nejčastěji přítomná u žen vegetariánek, je velice jednoduše odstranitelná:

I. Morální kodex, náboženské či filozofické vyznání:

Existují kláštery mnichů, schované za neprostupnou džunglí borovic a strmými štíty hor, kde se nachází poslední pozůstatky původního řádu Shaolinu. V jejich řádu je zakázána konzumace masa, protože to zpomaluje díky své složité digesci životadárnou energii Qi . Vytrvalost a houževnatost, stejně jako rychlost a psychická stabilita těchto mnichů jsou legendární, přesto nelze za zdroj jejich síly považovat ani tak vegetariánství, jako spíše silnou duchovní a morální tradici, pravidelnou a velice náročnou fyzickou aktivitu, prostředí prosté toxinů a ručně pěstované potraviny, té nejvyšší kvality. Nehledě na jejich genetický fond, který je v zemích Dálného východu nakloněn většímu přizpůsobení se na rostlinnou stravu.

V našich zemích bohužel podobné předurčenosti pro vegetariánství a veganství nedosahujeme, i přesto lze chápat, pokud se někdo rozhodně vyřadit živočišné potraviny z hlediska spirituální spřízněnosti se zvířaty nebo v důsledku protestu proti tomu, jak je se zvířaty ve velkochovech zacházeno (přesto je potřeba zvážit, že se dnes objevuje stále více ekologických farem, na kterých mají zvířata lepší život než většina z nás).

II. Přesvědčení o škodlivosti masa:

V pravidelných intervalech prolétávají internetem šokující zprávy o mase způsobujícím cukrovku, rakovinu a další civilizační nemoci, většinou postavené na senzacechtivosti bulvárních plátků a missinterpretaci většinou ne příliš vypovídajících vědeckých výzkumů, kde se opakovaně škodlivost masa vyvozuje z vyššího výskytu civilizačních onemocnění u masožravců než u vegetariánů a veganů, přičemž chyba vzniká na základě srovnávání s běžnou populací, která se většinou stravuje zcela špatně (a rizikem vzniku těchto onemocnění pak bývají ve skutečnosti úplně jiné faktory, které se v těchto výzkumech nezohledňují).

O škodlivosti masa pak dále hlásají akolyté vegetariánství a veganství, kteří byli odchováni pracemi a  webovými stránkami doktorů a specialistů, kteří se touto problematikou zabývají celá desetiletí (a možná i staletí), přičemž opakovaně potvrzují opět pouze to, že běžná (nezdravě se stravující) populace má větší výskyt civilizačních chorob než vegetariáni a vegani, kteří si většinou dávají na své stravování přeci jen více bacha.

Velkým problémem je zde přitom efekt, který se v rámci sociální psychologie označuje jako konfirmační zkreslení: Máme tendenci pamatovat si, vyhledávat a upřednostňovat informace, které jsou v souladu s naším přesvědčením a naopak znevažovat, zesměšňovat a popírat ty, které s ním  v souladu nejsou. To je také důvodem, proč se v komentářích k tomuto článku i odkazu na Facebooku objeví velká spousta vulgárních, zesměšňujících a dehonestujících komentářů ze strany rozzlobených veganů i přesto, že tento článek vykládá fakta nezaujatě a bez předsudků (nemám žádné osobní antipatie proti veganům, krom těch pramenících z jejich zvýšené háklivosti).

Pravda je přitom taková, že pokud dodržíte při konzumaci masa určitá pravidla (viz poslední kapitola), tak škodlivé být prostě ani nemůže. Na rozdíl od řady potravin, které v dobré vůli vegani až nadměrně často zařazují do svého jídelníčku (viz dále). Výjimkou jsou pak pouze některá onemocnění jako Dna, u kterých je omezená konzumace masa (ale i luštěnin) nezbytná.

III. Zdravotní obtíže po konzumaci masa:

I já osobně jsem měl ve svém životě období, kdy jsem konzumaci masa zcela minimalizoval a už jsem si začínal myslet, že opravdu snad ani není zdravé ho jíst. Důvodem přitom bylo, že jsem se po snědení hovězího steaku cítil vždy velice, velice špatně a měl pocity na umření. Taková zkušenost (navíc opakovaná) člověka velice rychle přiměje k přesvědčení, že maso je sémě zla a jeho kompletní eliminace je jedinou možností jak přežít do důchodu. Nemusíte se pak ani moc snažit a Vaše tělo začne na nevědomé úrovni produkovat vyhýbavé chování, kdykoliv se dostanete do kontaktu s masem a Vaše chuť na něj bude nulová. Jak jsem při své cestě za studiem a poznáním toho Jak souvisí zdraví s přeměnou postavy zjistil, nejedná se však o špatnou vlastnost masa, nýbrž nás samotných.

Zdravotní nebo trávicí obtíže po konzumaci masa, nechuť na maso a vyhýbání se mu, nesouvisí objektivně s nezdravostí masa (kterou si Vaše tělo najednou uvědomilo), ale naopak s nedostatkem jednoho z pilířů Vašeho zdraví a tedy zdravím trávicí soustavy. S velice komplexním protokolem obnovy zdraví GIT (gastrointestinální trakt), se setkáte v rámci jednoho ze tří protokolů, obsažených v knize Performance lifestyle 3.0: Optimalizace zdraví. Pomocí postupů v něm obsažených jsem přivedl k masožravectví spoustu zapřisáhlých vegetariánek, které se přiznaly, že jejich hlavní důvod pro vegetariánství byly právě nelibé pocity po konzumaci masa.

Problém s veganstvím

Existují rozdíly v tom, jak se jednotliví vegani stravují. Zatímco někteří si dají bez problému smažené žampiony, hranolky a tunu kečupu (k čemuž je bohužel často vedou veganské restaurace, které prostě podobná jídla nabízejí) a jejich stravování pak z hlediska kvality není příliš odlišné od běžné populace, ti ostatní nestaví své veganství pouze na slepém odmítání masa, respektive živočišných výrobků, ale používají při něm také svou hlavu a jsou si vědomi, že jejich životní styl by měl být tak nějak spojen i se zdravím. Takoví vegetariáni a vegani se pak stravují lépe než příslušníci běžné populace (jejichž dieta je postavena na hydrogenovaných (smažených) tucích, přemíře jednoduchých cukrů z pečiva, limonád a sladkostí, alkoholu, tabáku a velkém nedostatku vitamínů a minerálů), díky čemuž také často vyhrávají srovnání s masožravci ve vědeckých výzkumech, zejména v podobě nižší úmrtnosti na civilizační choroby.

Poukazovat na základě takových srovnání na veganství jako na zdravý životní styl je však podobné, jako radovat se z výhry v šipkách nad nevidomým. Z dlouhodobého hlediska se totiž ani takové  „na zdraví orientované“ veganství nedá považovat za stravování doporučitelné pro dosažení optimálního a dlouhodobého zdraví nebo ideální stravování pro přeměnu postavy a zvyšování výkonu.

A to z hlediska nedostatku některých pro zdraví stěžejních makro a mikronutrientů a naopak nadbytku řady antinutrientů v typické veganské stravě. Díky tomu sice na první pohled člověk žije v souladu s přírodou a jí plody, které nám nadělila, je však zároveň potřeba pamatovat na naší genetickou minulost, kdy předci v Paleolitu byli lovci a sběrači, nikoliv filozofové a zemědělci. Jsme díky tomu obdařeni genetickou výhodou pro konzumaci masa (na rozdíl od býložravců), v podobě kyseliny chlorovodíkové v žaludku, která maso a živočišné produkty efektivně rozkládá .

Pojďme se nyní podívat na deset základních faktorů zdraví, které jsou prostřednictvím veganské stravy komprimovány:

 

10 faktorů, díky kterým nelze veganskou stravu doporučit jako zdraví prospěšnou:

1. Nedostatek bílkovin pro efektivní přeměnu postavy: 

Začneme důvodem nejvíce povrchním, tedy snahou o efektivní přeměnu postavy. K té je prostě adekvátní množství bílkovin z potravy nezbytné. Byť obsahují rostlinné potraviny také bílkoviny (například obiloviny, luštěniny či sója), tak vzhledem k jejich velkému sacharidovému obsahu, značnému množství antinutrientů snižujících proteinovou absorpci (viz dále)  a nedostatečné biologické využitelnosti, není téměř možné z veganské stravy získat adekvátní množství bílkovin, potřebných pro efektivní přeměnu postavy. V takovém případě pak musí přijít ke slovu veganské proteinové shaky (které například sám doporučuji  v rámci obnovy zdraví GIT v protokolu Optimalizace zdraví), které by se však musely konzumovat v nadměrných dávkách 3x denně, což je i vzhledem k vysoké ceně celkově nepraktické.

2. Špatná funkce trávící soustavy v důsledku potravy bohaté na antinutrienty:

Většinou se do kontextu nezdravosti veganství dává pouze nedostatek bílkovin, respektive některých vitamínů. Tím skutečně největším neduhem je však skladba veganské stravy samotná. Ať již jsou to pšenice, žito, ječmen, oves, kukuřice, luštěniny, sója a sojové produkty nebo ořechy a rostlinné oleje (tedy potraviny, které tvoří základ každého veganského jídelníčku), všechny obsahují řadu antinutrientů, které mohou při nadměrné a dlouhodobé konzumaci značně narušit Vaše zdraví. Od snižování stravitelnosti a absorpce bílkovin (sója, ořechy), přes snižování absorpce vitamínů a minerálů (obiloviny, sója, luštěniny i ořechy), až po látky provokující imunitní systém a způsobující zánětlivou reakci (zejména pšenice, ječmen, žito a některé rostlinné oleje). Existují přitom rostlinné potraviny, vhodné jako zdroje sacharidů, bílkovin i tuků a prosté antinutrientů, pouze na nich však pro zdraví optimální stravování  bohužel stavět nelze.

Pro kompletní přehled jednotlivých antinutrientů, toho co způsobují, v čem se nacházejí, jak je eliminovat a kompletní seznam nezávadných potravin, Vás opět odkáži na PL 3.0 Optimalizace zdraví.

3. Deficity vitamínů a minerálů: 

Veganská strava je obecně chudá na, pro zdraví nezbytný, vitamín B12, který se z rostlinné potravy získává velice těžko a je tak pro vegany důležité jej suplementovat. Řada veganů má pak také nedostatek vitamínu D3 (zejména pokud žijí v našich zeměpisných podmínkách, kde slunce svítí 3x ročně) a K2 (většinou z důvodu nedostatečného zdraví mikrobiomu (v důsledku nadměrné konzumace antinutrientních potravin), který tuto pro člověka využitelnou formu syntetizuje z rostlinného vitamínu K1).

Tím nejvíce rizikovým faktorem pro deficit vitamínů a minerálů u veganů přitom není ani tak jejich nedostatek v potravě, jako skupina antinutrientů, nacházejících se v ořeších, luštěninách, sóji i obilovinách. Tyto antinutrienty se nazývají phytáty a jedná se o ochranné látky, kterými příroda vybavila plody a semena rostlin, aby je tak zachránila před konzumací zlovolnými vegany, pardon zvířaty. Phytáty snižují na úrovni tenkého a tlustého střeva vstřebávání železa (nedostatek hemoglobinu), vitamínu B12 (krvetvorba, syntéza DNA, zdraví nervové soustavy), vápníku (zdraví kostí, svalů včetně srdečního a správná činnost nervové soustavy), zinku (aktivita stovek enzymů, souvisejících zejména s udržováním hormonální rovnováhy a zdravím tkání) a magnesia (které je součástí více než 300 biochemických pochodů a jeho nedostatek může vést ke všemu od neschopnosti usnout, přes špatnou regeneraci, svalové křeče, tetanii, až po rakovinu), prostřednictvím toho, že se na ně váží (chelace).

Phytátů v sóji se dá zbavit fermentací, v ořeších blanšírováním a loupáním a ve fazolích a obilovinách namáčením. Ať si dá ale ruku na srdce každý vegan a upřímně si řekne, zda tyto postupy dodržuje (většinou to díky jejich zahrnutí v potravinách ani není možné).

4. Nedostatečná detoxikace:

Byť se to díky marketingové masáži posledních let nemusí zdát patrné, detoxikace je tělu vlastní proces, který probíhá v našich tělech téměř neustále. Během tohoto procesu se zbavuje naše tělo toxinů, které se do něj dostanou skrze plíce, pokožku, sliznice a stěnu tenkého střeva. Funkčnost detoxikace je závislá na aminokyselinách a magnesiu, kterých nemusí být v důsledku rostlinné stravy a vysokého obsahu antinutrientů v potravě veganů dostatek, díky čemuž není optimalizována a efektivní ani samotná detoxikace, což zadělává na celou další řadu problémů.

Protokol zefektivnění detoxikace a celkové tělesné očisty tvoří druhý pilíř obnovy zdraví v rámci protokolu PL 3.0 Optimalizace zdraví.

5. Komprimovaná funkce imunitního systému:

Živočišné bílkoviny pocházející z kravského mléka, syrovátky a kolostra, obsahují imunoglobuliny, lactoferrin a další bílkoviny, které vytvářejí komponenty našeho imunitního systému. Proto také žádné díte po narození není vegan, ale konzumuje lidské mléko, které je právě na tyto látky nejbohatší, a které mu dává vše, co potřebuje pro zdravý vývoj imunitního systému.

Na druhé straně pravidelný příjem některých antinutrientů, přítomných zejména v pšenici, ječmeni, žitu, ovsu a kukuřici, provokuje náš imunitní systém a může vést k tvorbě potravinových a enviromentálních intolerancí i vážných onemocnění.

6. Snížená produkce neurotransmiterů:

Kromě přeměny postavy, detoxikaci a imunitu je dostatečné množství komplexních bílkovin v potravě nezbytné také pro adekvátní syntézu hormonů, kterým se říká neurotransmitery, a které do značné míry ovlivňují naše prožívání a chování. Neurotransmiterová disbalance se může projevovat řadou příznaků od únavy během dne po deprese, úzkosti a psychiatrická onemocnění. Nejčastější je u veganů nedostatek s motivací a výkonem souvisejícího neurotransmiteru dopaminu, jehož prekurzory jsou aminokyseliny tyrosin a phenylalanin, které jsou nejvíce obsaženy v živočišných produktech. To může vysvětlovat větší zájem veganů o filozofii a thai chi než o práci ve vrcholovém byznyse a maximální výkon v tréninku (otázkou zůstává, zda takoví lidé přirozeně vyhledávají potravu, která stimuluje pro ně žádoucí neurotransmitery nebo se jejich neurotransmiterová dominance mění vlivem konzumované potravy).

7. Větší náchylnost k neurodegenerativním a psychickým onemocněním:

Nyní se dostáváme ke třetímu stěžejnímu nedostatku (po mikronutrientech a bílkovinách) ve stravě veganů, kterým je nedostatek esenciálních polynenasycených mastných kyselin z rodiny omega 3. Zde se vegani často chvástají, že veškeré potřebné omega 3 doplní z lněného oleje a lněných a chia semínek, respektive ořechů. Pravda je přitom taková, že všechny tyto zdroje obsahují omega 3 kyselinu alfa lipoovou (ALA), která jako taková je pro tělo nevyužitelná a to ji musí přeměňovat na využitelné formy kyselinu eikosapentaenovou (EPA) a dokosahexaenovou (DHA), které se přirozeně nejvíce nacházejíc v rybách a mořských plodech z odchytu na volném moři a v mase zvířat krmených travou, respektive ještě slepic ve volném výběhu. Konverze ALA na EPA je přitom velice ztrátová (6-9%) a konverze na DHA je pak menší než jedno procento.

Je to přitom právě DHA, která je nezbytná pro správnou funkci a stavbu mozku (2/3 mozku jsou tvořeny tukem a z toho 2/3 tvoří právě DHA). Nedostatek DHA ve stravě těhotných matek a následně jejich dětí, je největší příčinou vzniku hyperaktivních a hyperkinetických poruch a poruch soustředění, učení, čtení a psaní. Nedostatek DHA ve stravě je pak také spojen s vyšším výskytem neurodegenerativních onemocnění jako je Parkinsonova a Alzheimerova choroba a stařecká demence.

8. Větší náchylnost k autoimunitním a zánětlivým onemocněním:

V důsledku stravy bohaté na antinutrienty, nedostatku imunofaktorů z živočišného proteinu, nedostatku omega 3 z masa a živočišných produktů a snížené detoxikace, je imunitní systém na jedné straně nadměrné zatěžován a na druhé je jeho kapacita snižována. To může vést ke vzniku přenesených potravinových intolerancí, intolerancí na chemikálie obsažené v kosmetice i okolním prostředí a ke vzniku závažných autoimunitních a zánětlivých onemocnění.

9. Problémy se spalováním tuků a s ukládáním vysoce rezistentní tukové tkáně:

V neposlední řadě se pak dostáváme také ke snahám o spalování tuků, protože veganská skladba stravy (zejména v podobě ovse, fazolí a sóji (včetně fermentované)) je bohatým zdrojem phytoestrogenů, které přispívají k estrogenové dominanci, spojené s odolností na spalování tuků, ale i řadou onemocnění (více o tématu ve článku Estrogeny se probouzí).

10. Hormonální kastrace

Jedním z nejhloupějších argumentů proti masu a živočišným produktům, který jsem kdy slyšel, je, že obsahují nezdravé nasycené tuky a především cholesterol. Nasycené tuky mají samy o sobě  celou škálu blahodárných účinků na zdraví (o nichž se můžete dočíst například v protokolu Testosterone update), je to však právě až cholesterol v nich obsažený, který je pro lidské zdraví naprosto stěžejní (naše tělo si jej dokáže v určité míře vytvářet samo, jedná se však o více než 20ti stupňový a nedostatečný chemický proces). Cholesterol totiž slouží jako substrát pro syntézu velké spousty hormonů (od těch udržujících naši energii během dne, po mužské a ženské hormony ovlivňující zásadně celé naše zdraví) a jeho pravidelným příjmem v potravě se tak podílíme na udržování naší hormonální rovnováhy.

Výjimku z konzumace potravin bohatých na cholesterol tvoří kulturistická předsoutěžní dieta, kdy jsou steroidní hormony dodávány externě a tělo tak cholesterol, nepotřebný k jejich syntéze, nechává v krvi, kde může způsobovat příčinu např. kardiovaskulárních onemocnění. Při takové dietě tedy kulturisté vynechávají potraviny bohaté na cholesterol (oddělují bílky od žloutků, jedí pouze bílé ryby a podobně).

Hlavním zdrojem cholesterolu jsou potraviny bohaté na nasycené tuky jako maso, vejce a mléčné výrobky.

 

Závěr aneb všeho moc škodí

Shrnuto, podtrženo, striktní veganská strava, založená na bohaté konzumaci antinutrientních potravin, vede k narušení všech tří pilířů zdraví, které jsem definoval v rámci stravovacího systému Performance lifestyle 3.0. Snižuje:

1. Zdraví trávicí soustavy a imunitního systému,

2. Efektivitu detoxikace,

3. Hormonální rovnováhu.

Neříkám, že je pro vegany nemožné všechny zmíněné deficity vyrovnat adekvátní stravou a suplementací a eliminovat všechny antinutrienty, ale bude to v případě omezení konzumace masa a živočišných produktů velice náročné a finální skladba potravy bude velice chudá a fádní.


 

Přečtením tohoto komplexního článku můžete velice lehce dojít pochopení, že všechny vypsané body platí nejen pro vegany, ale tak nějak pro širokou veřejnost obecně. Z obliga přitom není ani fitness a kulturistické stravování, které naopak lpí na konzumaci bílkovin a masa až příliš hodně, což se projevuje saháním po co nejlevnějších (a tedy nejméně kvalitních) zdrojích, nedostatečnou úpravou, dlouhým a špatným skladováním a nadměrnou a příliš častou konzumací (ono jíst maso 6x denně taky není zrovna moc zdravé). V důsledku toho dochází ke kompromitaci zejména zdraví trávicího ústrojí, což má za následek povětšinou vznik odolnosti na spalování tuků, neschopnosti nabírat svalovou hmotu a obecně potíží s přeměnou postavy. Tento článek tak lze brát nejen jako sondu do hloubi veganovy duše, ale také jako jakýsi manifest zdravého stravování dle systému Performance lifestyle 3.0. 

Mgr. Adam Česlík

PS: Existují špičkoví kulturisté, jejichž svalový rozvoj může kdekdo závidět a stejně tak existují powerlifteři, vzpěrači a Crossfiteři, jejichž výkony budí nesmírný údiv, ale ani v jednom případě jejich strava a životní styl nemusí být z dlouhodobého hlediska považovány za zdravé. V těchto oblastech se setkáváme s nefunkčními stravovacími vzorci, založenými na přejídání a nadužívání zakázaných látek, což může z krátkodobého hlediska vést k obdivuhodným výsledkům, ale z dlouhodobého se jedná o devastaci zdraví. Stejně tak se najde řada špičkových sportovců, kteří se stali po určité etapě svého života vegany nebo vegetariány, ani tak ale nelze a priori předpokládat, že taková strava je příčinou jejich výkonů a je dlouhodobě zdravá a bezchybná (už jen proto, že vrcholový sport s sebou nese vždy určitou dávku dopingu).

PERFORMANCE LIFESTYLE 3.0: OPTIMALIZACE ZDRAVÍ

OPTIMALIZACE ZDRAVÍ SPALOVÁNÍ TUKŮ NABÍRÁNÍ SVALOVÉ HMOTY
PL3 Optimalizace zdraví

Výsledek mého 16ti měsíčního výzkumu a šesti cest do zahraničí, v podobě 180ti stránkového úvodu do systému Performance lifestyle 3.0. Zjistíte v něm vše od skutečné příčiny vzniku onemocnění (a jakou roli v tom hraje genetika a prostředí), přes konkrétní návody, jak obnovit jednotlivé složky svého zdraví (v podobě 3 podrobných protokolů včetně povolených potravin a suplementace), až po přehled těch nejefektivnějších superlátek pro léčbu celé škály nemocí.

Pokud se u Vás vyskytuje jakákoliv nemoc (ať již fyzická nebo psychická), porucha nebo nedostatečnost zdraví, nebo máte dlouhodobé problémy s efektivní přeměnou postavy, bude pro Vás tento protokol stěžejním krokem, který uvede věci do pohybu. Více informací o knize>>

2000kč Zakoupit

Může se Vám také líbit

19 komentářů

  • Odpovědět
    Dasa
    21.6.2016 at 21:18

    No, musim uznat, ze narozdil od ostatnich „vyzivovych expertu“ bylo v clanku jizlivych reci jen pomalu :). Moc se mi ale libila poznamka, ze kazdy si vybira s dostupnych infomaci jen to, co se mu hodi. To jsem se musela sebekriticky zasmat, ano, je to pravda, clovek na netu hleda to, co potvrdi tezi, se kterou sympatizuje. Doufam, ze mi teda bez ironie odpovis na moje otazky, ktere bych k tematu mela. Dokazu si jeste nejak logicky/historicky/biologicky zduvodnit konzumaci masa, ale mliko proste ne….jak by to „v prirode“ probihalo? Clovek by si lehl pod otelenou kravu, tele odhodil a zacal sam cucat z vemena? Existuje v prirode nejaky druh, ktery by v dospelosti konzumoval materske mleko jineho savce? Dalsi otazka – za jak dlouho (tydny, mesice, roky?) se muzou projevit symptomy, ktere v clanku popisujes? Ja jsem vyradila zivocisne produkty rekneme z 90% za posl. pul roku, maso omezuji dele. Zatim vidim same pozitivni aspekty – zlepsene traveni, imunita, kvasinkove infekce v krku a kasel (i presto, ze jim v rozumne mire tu zlou mouku a cukr) a hlavne kuze a akne, ekzem, co me nejvice trapilo. Jak vysvetlis tato zlepseni?

    • Odpovědět
      Adam Česlík
      22.6.2016 at 15:57

      Existuji i dalsi antinutrienti potraviny, které mohou zpusobovat senzitivity, mohou to byt jak mleko, tak mlecne vyrobky, vejce atd. Pokud je pak clovek ma a prejde k veganstvi, muze pocitit zazracnou zmenu a zlepsene zdravi, to pak ale nelze generalizovat jako veganstvi = obecne zdrave stravovani. Je to v takovem pripade pouze dusledek odstraneni pro daneho cloveka intolerantni potravy. Jinak mleko obecne nedoporucuji kvuli pasterizaci konzumovat nikomu (mlecne vyrobky ano).

    • Odpovědět
      myš
      13.7.2016 at 14:03

      Kupodivu bylo v přírodě pozorováno, jak opice, myslím že to byli makakové, chodili dojit krávy patřící Masajům.
      Člověk se přizpůsobil na konzumaci mléka během doby, kdy se z potulných lovců-sběračů stali zemědělci. V té době prostě proběhl jeden z mnoha evolučních kroků, které probíhaly vždy, když se naskytla nová potrava (třeba během stěhování z jedné klimatické zóny do jiné). Byl to naprosto přirozený proces.
      Někteří jedinci mají sice i dnes intoleranci na mléko, ale člověk jako druh všeobecně už je na jeho konzumaci přizpůsoben. Možná že ty zrovna patříš k těm, co mají intoleranci.

  • Odpovědět
    Martin
    22.6.2016 at 14:02

    Ano někdo to těm veganům „vysvětlil“ a Vy Filip Grznár by jste to „vysvětlit jistě asi taky dokázal? Nebo? Až zjistí ti kdo stále hledají chyby na druhých (i co se týče různých druhů stravovaní) že podstata toho všeho je stejně jinde, tak se asi možná, budou divit…
    Nikdo nezná svoje tělo a i duši lépe, než člověk který si sám zvolil a volí svojí cestu a hlavně, který nabyl těmi všemi znalostmi a zkušenostmi moudrost která nic neodsuzuje a ví, že co je v ten moment dobré pro jednoho, může být špatné pro druhého… 🙂

    • Odpovědět
      Adam Česlík
      22.6.2016 at 16:01

      Ano, individualitu je nutno postihnout, ve všem existují rozdíly. Právě proto nemám rád, když vegané hlásají, že by se jako oni měl stravovat každý, třeba jen na základě toho, že jim osobně takové stravování vyhovuje.

  • Odpovědět
    Létal Gabriel
    22.6.2016 at 19:27

    stejně to neznamená, že člověk je víc než zvíře. Myslím si, že zvířecí utrpení je stejné jako to lidské a proto mi nepřijde správné….. Každej ví jak to probíhá, co se s něma děje. Ale pár nadřazenejch člověků se jim od televize směje a nadává a vůbec s ním ten holocaust nedělá..

  • Odpovědět
    Jakub
    23.6.2016 at 13:39

    Adame, skvělý článek.
    Jde z něj cítit, že se klaní spíše ke konzumaci živočišných výrobků, což nesympatizuje s mým přesvědčením, ale i tak klobouk dolů.
    Jsem zastáncem toho názoru, že se dá jíst zdravě jak s masem, tak bez masa. Obojí má své pro i proti.
    Já už jsem veganem nějaký ten pátek a už to beru jako samozřejmost. Vím, že k živočišným výrobkům už nikdy nesklouznu, protože moje morální přesvědčení je natolik silné, že bych si to prostě nedovolil.
    Ještě jednou díky a hodně zdaru!

  • Odpovědět
    Jana
    30.6.2016 at 10:35

    Vážený pane magistře. Nevím, zda jsem nehledala dostatečně dlouho, ale nikde nevidím jaké máte vzdělání. Jaká studia jste za svůj život absolvoval. Vidím jen pojmy typu Proprietor, performance coach, psychologist, a také informaci o nějakém vašem 16 měsíčním výzkumu. Nechci nějak znevažovat vaše informace, ale… Na začátku píšete, že si každý najde to, čeho se může zastat a že zde bude spousta negativních komentářů od veganů. Ale viděl jste někdy hrubost komentářů, které dávají běžní strávníci ke článkům o veganství? 😀 Vegani navíc ve svých komentářích se často snaží předložit nějaké opodstatněné informace, ovšem masožravci si je ani nepřečtou a již odsuzují. Naopak u masožravců je jediným argumentem pro maso bílkovina. Já tedy nejsem vegan, nějakou dobu jsem byla vegetarián, ovšem poslední čas jsem se k masu částečně vrátila a naopak vyloučila mléčné výrobky, protože způsobují větší zlo (jak u dojnic, tak v těle). Zda je to dobře či nikoliv ukáže čas. Nicméně dokumenty, které jsem na dané téma viděla měly myslím velkou vypovídací hodnotu, kdy studie prováděl například lékař a vědec (dokument Raději vidličky než nože), kteří oba od mlada zastávali konzumaci masa a mléka a teprve v dospělosti změnili svůj názor například při dlouholetém srovnání konzumace živočišných bílkovin versus konzumace rostlinných bílkovin při náhražce živočišných v zemích Afriky, kdy zjistili, že u těchto lidí se nevyskytují civilizační choroby. Naopak státy, kde je větší konzumace mléka vykazují větší problémy s osteoporozou například. Opravdu jsem se musela usmát, když jsem četla vaši větu, že lidské dítě po narození není vegan a saje mléko. Jenže, za prvé saje mléko své matky, nikoliv krávy, a za druhé např. i telátko saje mléko a není masožravec… Četl jste si někdy také srovnání fyzických znaků masožravců, býložravců atd.? viz http://maso.skrabalek.cz/ To je velice zajímavá věc a také si myslím že o lecčems vypovídá. Když už píšete o spoustě zdravotních komplikací veganů, ať již v průběhu nebo až ve stáří, můžete prosím na nějakého vegana ukázat a tvrzení prokázat? Který dlouhodobý vegan měl takové a makové zdravotní problémy, či zemřel na rakovinu apod.? A veganem myslím nikoliv laika, ale někoho kdo skutečně problematiku veganství (zejména B12) zná a ovládá. Tyto otázky vám nekladu proto, abych vás na něčem nachytala, ale naopak – protože já osobně o nikom takovém nevím, a pokud skutečně vegani mívají vážné zdravotní problémy, ráda bych to věděla – ovšem na skutečných příkladech, nikoliv na teorii o tom, co jaká potravina způsobuje. A když už jsme u toho obilí, obilí konzumují i běžní lidé ve všech možných potravinách, to není výsadou jen veganů. Co se týká spalování tuků, nějak si neumím představit obézního vegana 😀 Nicméně ať má ve finále pravdu kdokoliv, všechny živočišné druhy od přírody vědí, čím se mají živit. Jen člověk to neví a je neustále zmítán tím nebo oním názorem a neví kde hledat pravdu. Přirozenost v tomto směru člověku naprosto chybí. Je naučený na to, co je mu od malička vštěpováno, je závislý na chutích, ale to neznamená, že je to tak správně. Zrovna v tom srovnání fyzických znaků vidím velkou logiku i směr správné cesty. Také si vzpomínám, že jako dítě jsem nechtěla jíst maso a myslím, že tímto trpívá vícero dětí, než je k tomu rodiče donutí… A ještě by mě zajímala jedna věc, ale to nebude otázka pro vás – zda nějaké divoké zvíře (zajíc, srna, medvěd, lvi, žirafy atp.) – žijící a stravující se ve svém přirozeném prostředí bez vlivu člověka, někdy umírají na rakovinu, náhlé selhání orgánů apod. – pokud tedy mají to štěstí a dožijí se delšího věku než jim přisoudí člověk či jiný predátor. A nemohu si odpustit ještě jedno srovnání. U každého, kdo se zastává konzumace masa (tedy myslím tím, že se ho zastává vědomě – já sice maso konzumuji, ale jsem si vědoma že to není dobře a snažím se to omezovat) – a zrovna vy jak jsem pochopila jste zastáncem jeho konzumace pokud je ze „zdravých chovů“. Tak pokud bychom vašeho psa nebo kočku umístili na místo, kde by se měl krásně, užíval si života, ovšem po 1 roce by se uznal jako dostatečně vykrmený a dostal by ránu do hlavy, plyn, nebo podřízlý krk, naservíroval byste si ho s chutí na talíř? Každé zvíře má duši, city i strach. A je jedno, zda je to váš domácí mazlíček nebo 1 z miliard krav, které se nemusíte dívat do očí 🙁 S jakou chutí by si asi lidé kupovali maso v regálech obchodů, kdyby nad ním vykukovala hlava živého zvířete a na obrazovce by byly záběry z převozu na jatka a z jatek…

    • Odpovědět
      Adam Česlík
      30.6.2016 at 11:03

      Zdravím, jsem magistr psychologie, posledních 10 let se věnující na plný úvazek studiu a hledání toho, jak naše tělo doopravdy funguje. Na rozdíl od ostatních lidí a profesí tak nečiním po večerech, ale v rámci náplně své hlavní pracovní doby, 8-10 hodin denně 🙂 Zajímavé, že já jsem viděl dokumenty a četl studie přesně opačné 🙂 A pak čemu má člověk věřit že. Lidské tělo milá paní Jano, je na rozdíl od býložravých zvířátek, vybaveno v žaludku sekrecí kyseliny chlorovodíkové, která jej geneticky předurčuje k tomu, trávit maso. Je nutno rozlišovat pasterizované (legislativně povolené) a nepasterizované mléko. Pasterizované mléko jsem nikdy nikomu nedoporučil a obecně jsem proti jeho konzumaci (na rozdíl od mléčných výrobků). Opakovaně v mé praxi, stejně jako v praxi trenérů a doktorů od kterých se učím, se objevují případy veganů se zničeným zdravím. Existují totiž geneticky dané rozdíly v tom, jak bude tělo na veganskou stravu reagovat a zatímco někdo na ní bude žít a prosperovat, jiný bude trpět a pomalu umírat. Nerespektování tohoto pravidla ze strany veganů a bezbřehé rozdělování na dobré vegany a zlé nevegany je jednou z věcí, která mi na veganství hodně vadí. Osobně vegana, který by se stravoval zcela v souladu s poznatky prezentovanými v článku (tedy například se vyhýbal geneticky zpracovaným obilovinám, řepce, sóji a kukuřici) neznám, ale určitě nějací existují. Naopak většina veganů, které jsem měl možnost poznat, tak jedli prostě cokoliv na čem bylo napsáno veganské a nějakou stravu a výživu neřešili. Jak je ve článku psáno, tak většina těch bodů se týká nejen veganů, ale i běžné populace a stojí za příčinou vzniku většiny civilizačních onemocnění (proto se jejich počet neustále tak rapidně zvyšuje a přibývá onemocnění bez jasné příčiny a léčby). Psa ani kočku nemám, ale tam je rozdíl v tom, že jsou roztomilí a člověk si s nimi může hrát a mazlit je :X

      • Odpovědět
        Jana
        30.6.2016 at 14:06

        Děkuji vám za reakci i názor, nicméně ještě mám dotaz – jaký je prosím rozdíl mezi konzumací mléka a mléčných výrobků? Mléčné výrobky se snad nevyrábějí z pasterizovaného mléka? Slyšela jsem dosti názorů v tom směru, že mléko (i maso) lidský organismus okyseluje a tělo se následně brání vylučováním vápníku z kostí, tedy tíhne k osteoporoze. Nejhůře jsou na tom údajně tavené sýry. A promiňte, ale pocit že se můžete pomazlit jen s kočkou či psem je trošku mylný. Možná jste se k hospodářským zvířatům nikdy nedostal blíže, ale i na Youtube lze najít spoustu videí s tím, jak se dokáže mazlit, kráva, koza, prase, dokonce i slepice… Tomuto striktnímu dělení zvířat bych se raději vyvarovala. A ikdyby se se zvířetem nedalo mazlit, neznamená to, že je díky tomu méněcenné, pokud má nervovou soustavu, cítí a trpí. Ještě k těm dokumentům a studiím. Ono je docela pochopitelné, že existují dokumenty, které doporučují maso i mléko, naopak zavrhují veganský přístup apod.. Nicméně bylo by také velice pochopitelné odůvodnění, že je tomu tak například proto, aby prosperoval farmaceutický průmysl. Pokud by se lidé stravovali zdravě, bylo by málo nemocných a to není v jejich zájmu. Navíc kdyby najednou všichni začali odmítat maso a mléko, musel by se zrušit chov hospodářských zvířat, jatka, dovoz a vývoz a vše s tím související, to by byl průšvih že? 😉 A to prostě není v zájmu vícerých odvětví… Zrovna tak jako se tají lék na rakovinu, zrovna tak jako se odstranili všichni, kteří se zabývali výrobou volné energie… Atd atd. 😉

        • Odpovědět
          Myš
          23.3.2017 at 14:00

          Irelevantní blábol. Totéž, co píšeš o lobby masného a mléčného průmyslu se dá říct i o lobby průmyslu sojového, banánového, obilného atd. Víš vůbec, kdo je hlavním producentem soji? Navíc geneticky modifikované? MONSANTO! Takže „děkuji vřele“ veganům za podporu takových šmejdů! Cpete se sračkama, které ničí životní prostředí mnohem víc než nějaké pasení krav, ale máte plnou hubu rádobyvznešených žvástů. A za jakých podmínek se pěstuje exotické ovoce, chia semínka a podobné nesmysly, které z evolučního hlediska vůbec nemají v jídelníčku Evropana co dělat, je vám asi taky jedno, že? Tak pro tvé info – vykácí se prales, zvířata se zabijí nebo ochytí a ilegálně se s nimi obchoduje na „mazlíčky“ nebo do laboratoří na pokusy, udělá se plantáž např. banánovníků, otročí tam místní lidé, i děti, a stříkají to jedy, které jsou v Evropě dávno zakázané. Pak to putuje přes půl světa, aby si nějaký pokrytecký vegan mohl dát banán uprostřed zimy a mohl se cítit jako nadřazený nadčlověk, který „vůbec neubližuje“ zvířatům a přírodě.

    • Odpovědět
      myš
      13.7.2016 at 14:33

      OMG! Ty znaky jsou dobrý úlet, nesedí tam v podstatě nic. 😀 Ale to pochopí jen člověk, který se vyzná v anatomii zvířat, jako např. veterinář nebo biolog. Očividně si tam někdo vybral vždy jiný živočišný druh, který má náhodou takový znak, aby se to hodilo. 😀 Je to ponekud trapné. Tu málo koncentrovanou moč třeba takového osmáka, morčeta nebo tarbíka bych přála čistit blbečkovi, který to vyplodil. 😀 A který býložravec se chladí pocením, to bych taky ráda viděla. 😀 Žádné chlupaté zvíře se nepotí, zničilo by si srst. Jenom lysý člověk se potí, protože srst nemá. Slon je lysý býložravec, a nepotí se – máchá ušima. Člověk nemá tenké střevo 11-12násobek délky těla, proboha! Člověk nepotřebuje drápy a dlouhé zuby, protože už miliony let zná nástroje a oheň. Všežravce s žaludkem tvořícím 70% trávícího traktu bych taky chtěla vidět, pokud to vůbec existuje 😀 Malé a velké otevírání úst neznamená nic – ani není definováno, co to je malé nebo velké otevírání. BTW největší úhel rozevření čelistí měl vakovlk (šelma). Morče a potkan mají tak asi stejné, ale morče je býložravec, potkan všežravec. Obličejové svaly má člověk vyvinuté, protože má mimiku obličeje ke komunikaci. Pes má taky dobrou mimiku, medvěd v podstatě žádnou. Poněkud to nesedí, spíš je to o náhodě nebo prostě o tom, jak který druh komunikuje.
      Autor toho blábolu si vybral jenom to, co se mu hodí, a ještě to má blbě. Spíš si to úplně vymyslel. Proč mlčí o velikosti slepého střeva? Proč mlčí o jiných přizpůsobeních různých býložravých druhů, která se u člověka vůbec nevyskytují?
      Ve skutečnosti neexistuje žádný úplně býložravý druh. I zdánlivě naprosto býložravá zvířata jako krávy nebo kozy získávají celých 20% bílkovin tím, že tráví svou vlastní střevní mikrofaunu. Mají 3 předžaludky, které vůbec nevylučují trávicí kyseliny, ale mají jen střevní bakterie. Pak vrací zčásti natrávenou potravu do tlamy, přežvýkají a až poté znovu polykají, a až pak jde potrava do vlastního žaludku, který + – odpovídá našemu žaludku. Taky mají všichni býložravci obrovské slepé střevo, zatímco člověk se obejde i bez něho (viz. operace).
      Býložravci, kteří nemají složený žaludek, mají jiná přizpůsobení. Morčata a králíci pojídají vlastní trus (také s přídavkem střevních bakterií) a znovu ho tráví.
      Sloni musí jíst 20 hodin denně. Vůbec všichni býložravci mají společné to, že musí neustále přijímat potravu, nesmí se postit. Morčeti se po jediném dni půstu zastaví trávení a rozjede se metabolická řetězová reakce, která ho zabije. Člověk půst snese, ještě lépe ho snesou šelmy, které neuloví kořist každý den. Dokonce je pro ně půst prospěšný.
      Člověk má prostě všechny znaky typického všežravce. I naši nejbližší příbuzní, šimpanzi, jsou všežravci. Také všechny vymřelé druhy lidí a opolidí (neandrtálec, Australopithecus, Gigantopithecus apod.) byli všežravci.

      • Odpovědět
        Adam Česlík
        13.7.2016 at 14:37

        Díky za informace, je dobré, když se přidá někdo, kdo k danému tématu má znalosti.

  • Odpovědět
    Lucas
    16.9.2016 at 5:41

    Zajímavý článek. Zajímalo by mě co by na to řekly ty stovky veganských sportovců a doktoři kteří tento způsob stravování zkoumají už celé roky. A jaký máte názor na lidi jako je Ivan Blazquez? Viz.: Youtube. Nebo také Liferegenerator. A mnoho dalších. Řekl bych že veganství zas takový mýtus nebude.
    Nebál by jste se vyzvat třeba „vegana“ Patrika Baboumiena na strength wars?
    Velice si budu cenit případné odpovědi, jelikož o koupi protokolů silně uvažuji.

    • Odpovědět
      Adam Česlík
      21.9.2016 at 14:23

      Steroidy, pozdní přejití k veganství, znalost problematiky a suplementace deficientních živin a doktorská zaslepenost a intervenující proměnné jsou odpovědi na všechny Vaše otázky.

    • Odpovědět
      Myš
      26.9.2016 at 15:11

      Oni ale zřejmě ti lidé nebyli vegany celý život, a navíc vegani stejně do sebe perou různé léky a doplňky stravy. Pokud je vege strava tak přirozená pro lidi, tak proč vůbec musí existovat nějaké doplňky stravy pro vegany? Poněkud tady chybí logika. 🙂 Navíc nedostatek některých látek se projeví až po letech. Potom je to ale velký skok ze stavu „cítím se super“ do stavu “ Asi umřu!“ To je ještě zákeřnější, protože kdyby to šlo nějak postupně, člověk by to mohl zvrátit.
      Ještě si vybavuju takový dokument, kde byl nějaký chlap, který se myslím stravoval právě vegansky, a nechal se u toho dlouhodobě testovat lékaři na různé zdravotní problémy. Zajímavé bylo, že měl pak sice nějaké orgány v lepším stavu než průměrný vrstevník, ale jiné měl zas zničené jako důchodce. A člověku je prd platné, že má něco v těle v super stavu, když něco jiného mu naopak selhává. Nejzdravější musí být už z normální selské logiky všežravý člověk, který si dává pozor na to, aby jedl zdravé kvalitní potraviny (nikoli všežravec žeroucí opravdu všecho včetně Mc Donald´s a supermarket „kvality“).
      A proč je tolik bývalých vege lidí, co se zase vrátili k normální stravě? Asi jim to až tak neprospívalo, jak se někteří fanatičtí vegani snaží tvrdit. Znám vege holku, která vypadá, že kažou chvíli umře, ale tvrdí, že se cítí fajn. Asi to bude tvrdit i na smrtelné posteli, jen aby nemusela přiznat, že uvěřila nesmyslné propagandě vege „sekty“.

  • Odpovědět
    Rev
    4.10.2016 at 14:07

    Ty snáď nebereš doplnky? Vit C, horčík, mliečne výrobky s extra vápnikom? Whey protein? Creatine? Rôzne aminokyseliny (ktoré by bežný všežravec mal mať v strave až dosť však) ? Toto sú všetko doplnky stravy. Myslím si že väčšina veganov by radšej bralo denne B12 ako v neskorších rokoch trpieť rôznymi chorobami. Nie som vegan, ale myslím si že niektoré argumenty (hlavne v komentároch) sú neskutočne slabé. Ja poznám kopu chorých všežravcov ktorí trpia rôznymi chorobami. Vidíš? Slabý argument.
    Osobne si myslím že zdravé veganstvo je možné, bohužiaľ tak ako pri všetkom, človek ktorý si nenaštuduje problematiku skončí tak ako si vravel. Vráti sa späť k tomu čo pozná. Chválim prístup Pána Česlíka. Je tu len jediná vec. Veganstvo ako tak nie je zamerané na zdravie, performance(ako stravovacie odvetvia typu Paleo,Keto) a pod. ale na znižovanie „animal suffering“. Vegan ktorý prechádza na „veganstvo“ a tlačí do seba vegan junk food a pod. sa zas nemôže brániť s tým že sa stravuje zdravšie ako človek ktorý tieto veci eliminuje ale konzumuje riby, mäso z voľného chovu atď. Píšem na mobile tak možno tam budú nejaké chyby v texte.

  • Odpovědět
    amber
    7.10.2016 at 10:46

    Dobrý den Adame,
    musím uznat, že po stránce faktické je článek poměrně vyvážený, podložený reálnými argumenty, které vycházejí ze současných vědeckých poznatků o výživě, což je téma, které je alfou a omegou dnešního lidstva. Pokud nejíš, v tomto světě neexistuješ. Takže když vynecháme pro mnohé sporné breathariánství, jíst musíme. Otázkou je co a za jakou cenu. Vývoj ukázal, že člověk je schopen poměrně neuvěřitelným způsobem přizpůsobit svou stravu okolním podmínkám, které se neustále měnily nejen vlivem podnebí, ale i zejména společenského uspořádání.
    Když přišla doba ledová, příklon k převážně masité stravě se stal nevyhnutelným. Přestože lidský trávicí systém není oproti šelmám ideálně naprojektován na trávení masa, člověk se přizpůsobil, protože tak žádal zákon přežití. Jak doba ledová odezněla, nastoupilo pěstování plodin, které vyvážilo předchozí razantní příklon ke konzumaci masa.
    Lidský trávicí systém se opět musel přizpůsobit. V dnešní době již nemusíme lovit, ani sami pěstovat plodiny, vše máme na dosah ruky. Stačí se v marketu jen natáhnout. Fyzické nároky na naše tělo se rovněž změnily – těžká fyzická práce je výjimečná, převažuje sedavé zaměstnání nebo opakovaná jednotvárná manuální práce v montovnách.
    V současné době pracujeme jako společnost převážně více mentálně než fyzicky. Podle výhledů do budoucnosti bude s nástupem robotických technologií převaha mentální práce sílit.
    Abychom byli schopni zvládat stres z takové práce, budeme nuceni se více zaobírat sami sebou, svým vnitřním přístupem k životu. Jinak bude přibývat depresí a frustrací, což člověk, který pracoval výhradně těžce manuálně, prakticky neznal. Zátěž na něj byla tak vysoká, že na nějaké duševní problémy mu již nezbýval čas, mohl by říct laik.
    V souvislosti s příklonem k mentální práce bude sílit poptávka po nových druzích stravování, které jsou velmi lehké a neutlumují duševní činnost. Je nasnadě, že s minimálním či vůbec žádným podílem masa. Vzhledem k výše zmíněnému člověku nezbude než se přizpůsobit.
    Ostatně i těžkou fyzickou prací nahrazujeme cvičením ve fitness centrech. Je taková námaha pro lidské tělo přirozená? Nemohu odpovědět, vím jen, že kdysi posilovny nebyly, dnes jsou, abychom dorovnali to, co nám dnešní doba vzala.
    Takže je nasnadě, že vývoj stále pokračuje. Ono to ani není jinak možné, protože v opačném případě by náš svět postupoval směrem k entropii, tedy k úpadku, i když o tom jsou stejně mnozí z nás přesvědčeni. Někdo by řekl, že svět se nevyvíjí, ale pouze kultivuje, protože vyvíjet se může pouze úzká menšina, která tím inspiruje a tahá většinu, protože ta má ve svém programu zakódován příkaz Následuj příkladu.
    Ovšem pro masu nebylo nikdy jednoduché hned od počátku přebírat něco, co bylo často v přímém kontrastu s tím, co jim bylo překládáno doposud. Konat v životě změny je pro většinu z nás nepřekonatelný problém. Obzvlášť pokud může narušit naše pohodlí, zvyky a konformitu, kterou bychom museli opustit, abychom vystoupili z davu. To opravdu není jednoduché.
    Tím spíše to není jednoduché pro ty, kteří nový směr vývoje určují. Vyžaduje totiž oběti nejen ve prospěch společnosti, ale i vlastní. Ano, vegetariánství je po stránce výživy náročnější stravovací systém, protože nutí nad tím, co jíme, přemýšlet. Konzumace masa toto krajně zjednodušuje, přestože se to nedotýká úzké skupiny aktivních sportovců, kteří o tom zkrátka přemýšlet musí.
    Jenže oběť vegetariánů a veganů nespočívá jen v přemýšlení o vlastním přístupu k životu, ale v něčem jiném. Aby se svět mohl dále kultivovat, je zapotřebí směřovat k harmonii ve světě. Ta ovšem nemůže nikdy nastat, pokud bude existovat velkoprodukce masa, vajec a mléka, jelikož dochází k přenášení stresu od zvířat směrem k nám. Drtivá většina lidí, kteří ke svému životu dosud živočišné produkty vyžadují, nemá dostatek financí, aby si mohla kupovat produkty z malých ekologických farem s jejich každodenní konzumací.
    Ano, v tom je problém. Nejde o to, že člověk konzumuje maso, ale v jaké míře. Naši dědečkové a babičky měli mnohem více fyzické námahy, ale jedli maso jednou týdně – v neděli. Na víc neměli. My tolik námahy nemáme, a přesto vyžadujeme maso minimálně jedno denně, což již považuji za extrém, který se dříve či později projeví v propuknutí jedné z civilizačních chorob.
    Takže abych to shrnul, ano vegetariánská a veganská strava má rozhodně svá rizika, ale oproti klasické konvenční stravě, která vybízí k nepřemýšlení nad ní a její nezřízené konzumaci, jsou prakticky zanedbatelná. A pokud nastanou, je to v zájmu oběti vlastního sobectví pro vyšší princip.
    Jeho podstatou je soucit.
    Soucit je schopnost si uvědomit pocity, které má jiná živá bytost. Pokud má radost, cítíme rovněž radost. Pokud trpí, rovněž cítíme utrpení. Pokud umírá, cítíme její strach z umírání.
    Pokud zároveň víme, že živá bytost umírá jen proto, abychom ji mohli sníst, ačkoliv bychom bez toho hladem neumřeli, získáváme kromě soucitu rovněž uvědomění, jaké důsledky přináší naše konání.
    Čím více soucitu, tím více vědomí.
    Čím méně soucitu, tím méně vědomí.
    Z historie vyplývá, že vývoj civilizace, která soucit téměř či zcela vůbec postrádá, stále doprovází konflikty, spory, vraždění, války.
    A právě uvědomění výše zmíněného z nás činí lidmi láskyplnějšími, soucitnějšími.
    Čím více takových nás bude, tím více míru a skutečné bezpodmínečné lásky bude ve světě.
    To je podstatou vegetariánství – láska ke zvířatům.
    Pokud nejsme schopni lásky ke zvířatům, jak bychom pak mohli mít rádi lidi?
    Ano, dostáváme se k jádru – svobodná vůle.
    Každý si můžeme zvolit, zda budeme soucitnější, láskyplnější anebo naopak sobečtější, agresivnější.
    Zatímco první cesta je vědomá, druhá nevědomá.
    Pokud by tomu tak nebylo, proč by jinak války, jejichž podstatou je ukrást to, co nám nepatří, včetně životů jiných bytostí, existovaly?
    amber

  • Odpovědět
    Anna
    18.10.2016 at 1:17

    Pekny clanek….velmi uzitecny! Nejen jako 14leta vegetarianka,ale i jako odbornik (lekar) to potvrzuji. Ja osobne jsem maso presala jist v puberte kvuli litosti nad zviraty,po cca 14-15 letech se moje zdravi rapidne zmenilo. B12 si picham do svalu injekcne nekolikrat do roka,mam poruchu tvorby trombocytu (autoimunitni trombocytopenickou purpuru laicky receno ),ktera se mi tedy zatim projevuje jen obcas,takze si zatim nezada nasazeni medikace. Dal napr.kdyz se pri holeni riznu tak krvacim i z mini ranky,tak ze si pritel klepe na celo. Barva me kuze ma cim dal svetlejsi barvu s vyjimkou rukou,prstu,kolen a kotniku ty maji barvu do modra,kdyz se me znami nekdy letmo dotknou sili z toho jak jsem ledova,ja to lokalne moc nepocituji,ale treba zahrat se je pro me opravdu problem a ted za posledni rok mi hodne ochably svaly,ze si prijdu na 60let minimalne. Je tezke se s timto strav.navykem naucit jist co nejpestrejsi ostatni stravu,to bych pak ani nedelala nic jineho nez jedla a jedla. Svym zpusobem si za to muzu sama (pritel mi to denne vycita) ,ale neumim si predstavit zacit jist maso nebo cokoli co bylo predtim zive. Ale pokud chce nekdo byt vegetarian ci dokonce vegan jen tak (par mych znamych treba proto,ze je to moderni ) ,tak je to opravdu na povazenou.

  • Napsat komentář