Optimalizace zdraví Performance lifestyle

Hormonální optimalizace jako lék na civilizační nemoci?

Civilizační onemocnění (od diabetu po rakovinu) jsou typickým znakem moderní společnosti. Jejich výskyt se neustále zvyšuje a snahy o léčbu selhávají. Co když se však západní medicína dívá na celou problematiku jejich vzniku a léčby ze špatného úhlu pohledu? V tomto článku se podíváme na zajímavou paralelu mezi civilizačními onemocněními a tělesnými hormony a vyslovíme odvážný předpoklad o jejich léčbě prostřednictvím náležité hormonální optimalizace.

Ve článku se dále dozvíte:

  • Proč je současná medicína tak neefektivní v léčbě nemocí.
  • Kde se stala v jejím vývoji chyba.
  • Jak může nemoc v jedné tkáni či orgánu souviset s narušením zdraví úplně v jiné časti těla.
  • Jak souvisí jednotlivé civilizační onemocnění s narušením hormonální produkce. 
  • Co to hormony vlastně jsou a proč je důležité jejich vzájemné vyladění.
  • Jak léčit nemoci prostřednictvím ovlivňování hormonů.
  • A jak by měla fungovat globální prevence vzniku civilizačních onemocnění.

 

Lesk a bída současné medicíny

Pokud jste museli někdy v minulých letech navštívit lékaře s ne úplně běžnou nemocí, dáte mi zcela jistě za pravdu, že zjistit co Vám vlastně je, dobrat se nějaké uspokojivé diagnózy a především započít efektivní léčbu, která by vedla k rychlým výsledkům, je zcela nemožné.

Hodiny strávené v čekárnách obvodních lékařů, přeposílání a objednávání na specializované ambulance a pracoviště (kde čekací lhůta je v Praze bez ohledu na akutnost Vašeho stavu v řádech týdnů), další hodiny čekání v ordinacích, sbírání výsledků a přehazování mezi doktory, jako byste byli horká brambora, ztráta času, peněz a velká stresová zátěž, předepisování léků s mizivým efektem nebo zcela neúčinných a přitom silně zatěžujících Vaše tělo. Vítejte do 21. století ve střední Evropě, do temného věku technokratické medicíny, vítejte v současnosti!

Výše popsaná situace je bohužel smutnou zkušeností desítek tisíc pacientů v našich zemích, kteří na základě svého zdravotního pojištění spoléhají na to, že když se vydají do rukou pečujících lékařů, bude jim zajištěna adekvátní pomoc. Nebude.

Sám jsem se v rámci své praxe i osobního života setkal se stovkami případů různých lidí, kteří soustavně obíhali lékaře a nemocnice, dostávali léky, a přitom se jejich stav nezlepšoval nebo dokonce horšil, jejich diagnóza byla nepřesná, neznámá nebo jim byla dána nějaká forma nálepky, aby byli už konečně utišeni (nejčastěji se jedná o nálepku neurotik u lidí bez zjevné organické příčiny nemoci, kde skrytou příčinou nejčastěji bývá deficience magnézia nebo narušení elektrolytické rovnováhy). Setkal jsem se dokonce i s případy lidí, kteří skončili v nemocnicích jen proto, že jim byla dána špatná diagnóza či špatné léky a to především z důvodu, že průměrný doktor má na pacienta max 10-15 minut.

Jako příklad mohu uvést svého dědu, který skončil opakovaně v nemocnici v důsledků nedostatku elektrolytů jen z toho důvodu, že mu doktor předepsal špatné a příliš silné léky a jeho stěžování si bral jen jako stařecké hořekování, na které nebral zřetel. Po třetí návštěvě nemocnice jsem mu doporučil pravidelní užívání elektrolytů, které konečně stabilizovaly jeho stav a doktor nakonec připustil svou chybu a předepsal mu jiné a mírnější léky.

Za velkou spoustou, z pohledu současné medicíny neléčitelných nemocí, které jsou onálepkovány jako genetické, psychosomatické či civilizační, stojí často až banální příčiny v podobě nejrůznějších deficiencí mikronutrientů, skrytých potravinových intolerancí či narušení jednotlivých pilířů zdraví (trávení, detoxikace, hormony). A my se tak musíme notně ptát, kde se stala chyba, že západní medicína v odhalování těchto příčin a následné léčbě natolik selhává?

 

Kde se stala chyba

Po dlouhá tisíciletí bylo v rámci tradičních lékařských systémů, od starověké Babylónie a Sumeru, přes Čínské dynastie a budhistické nauky, až po přírodní tradice v Peru a Amazonii, nahlíženo na lidské tělo vždy jako na jednotný bio-psycho-energo-spirituální systém, ve kterém se narušení na jednom místě může promítnout v úplně jiné části či rovině. Novodobá západní medicína přitom tento pohled opustila.

Spolu s tím, jak se rozšiřoval záběr současné medicíny, začalo docházet k jejímu rozdělování na jednotlivé specializační obory, kdy se přešlo od pohledu na fungování lidského těla jako celku, k jeho umělému rozdělování na jednotlivé části a systémy (nervový, oběhový, dýchací, imunitní, a podobně), přešlo se od holistického přístupu k alopatické medicíně, od léčby příčiny k léčbě symptomů. A během tohoto procesu se tak vytratilo to nejdůležitější: KONTEXT.

Je to právě až kontext, při jehož akceptování se začnou z příznaků nemoci vynořovat příčiny, které často leží mnohem hlouběji, než kam oko běžného lékaře dohlédne. Zatímco se totiž nemoc může manifestovat v poruše příslušného orgánu (např. ledvin) nebo tkáně (např. ekzém na kůži), skutečná příčina často leží mnohem hlouběji, v narušení některého ze základních pilířů celkového zdraví. V kontextu příkladů uvedených výše tak mohou problematické ledviny, stejně jako atopický ekzém, souviset se zatížením jater v důsledku neefektivní detoxikace (která může být dána řadou faktorů, od nedostatku některých aminokyselin ve stravě (např. u veganů), přes genetickou podmíněnost (tzv. slabí detoxikátoři), až po environmentální vlivy jako např. bydlení v industriální zóně a tedy silné zatížení polutanty z ovzduší) nebo na druhé straně se špatným stavem trávicí soustavy, kdy nejsou inaktivované toxiny odváděny z těla ven pravidelnou stolicí (jako u zácpy) a vracejí se tak zpět do krve, kde se přidávají k běžné každodenní toxické zátěži, kterou musí játra filtrovat, čímž pak dochází k zahlcování jejich kapacity. A aby toho nebylo málo, tak celý proces vzniku a rozvoje onemocnění může být urychlen také prostřednictvím naší psychiky, která dokáže hned trojicí cest zhoršovat vývoj nemoci.

Z toho důvodu je pro úspěšnou léčbu potřeba nejen tlumit lokální příznaky (např. pomocí kortikosteoridů u ekzémů), ale vědět také, jak spolu jednotlivé orgány a tělesné systémy souvisí, stejně jako znát provázanost s jemnější komunikační úrovní (kam patří např. dále zmiňované hormony), která následně ovlivňuje vnitrobuněčné a genetické pochody. Až pokud si jsme vědomi této vzájemné provázanosti, můžeme prostřednictvím celkové tělesné diagnostiky (a také vnějších vlivů jako je analýza životního stylu a psychiky), vytvářet efektivní postupy pro optimalizaci zdraví a léčbu nemocí.

Jednotlivé tradiční lékařské systémy si přitom pro tuto diagnózu a léčbu onemocnění vytvořily vlastní metaforickou terminologii, která je sice postavena na metafyzických podkladech (jako proudění energií), ale ve skutečnosti do velké míry odráží skutečné fungování a provázanost lidského těla (více o tomto tématu na přednášce Umění a věda optimalizace zdraví pro pokročilé).

 

Tradiční lékařské systémy sahají až několik tisíc let před náš letopočet. Na obrázku léčba tradiční Indickou medicínou (Ajurvédou).

 

Současná metla lidstva – civilizační onemocnění

Skupinou onemocnění, jejichž výskyt v posledních letech raketově stoupá a současná medicína si s nimi téměř neví rady, jsou tzv. civilizační onemocnění. Tedy nemoci, které jak už z názvu plyne, mají svou příčinu v dnešní moderní civilizaci.

Pod tímto pojmem si většina lidí představí různé kardiovaskulární choroby (dle common sense způsobené špatnou stravou bohatou na cholesterol) a případně ještě diabetes, u kterého se pak stále největší vina připisuje genetice (chybně). K civilizačním onemocněním však patří také celá další plejáda nemocí, mezi kterými dle míry výskytu dominují Alzheimerova choroba a další neurodegenerativní poruchy, onemocnění štítné žlázy, psychická onemocnění a především rakovina.

Všechna tato onemocnění mají společné to, že ještě před 2. světovou válkou byl jejich výskyt oproti dnešku mizivý, a že se téměř nevyskytují u primitivních přírodních národů, které si zachovaly svou přirozenou stravu a životní styl. Vznik a vzestup civilizačních onemocnění proto připisujeme právě soudobé moderní společnosti, která sice na jedné straně, více než kdy dříve disponuje kvalitnějšími přístroji, léky a vzděláním, a dokáže prodloužit život člověka jako nikdy předtím, ale současně také produkuje stovky a tisíce chemických látek, které v našich tělech fungují jako tzv. hormonální disruptory (narušují přirozenou produkci hormonů) a je zdrojem nadměrného stresu, pramenícího ze současného hektického životního stylu zaměřeného na výkon a zisk.

Zajímavé je, že byť se příčiny civilizačních onemocnění mohou značně lišit, sdílejí jednoho společného jmenovatele: Nějakým způsobem souvisí s hormony v našem těle, respektive jejich vzájemným vyladěním.

Jak dnes již každý ví, diabetes je spojený s absolutním či relativním nedostatkem hormonu inzulínu. To je také důvodem, proč si jej diabetici musí spolu s jídlem aplikovat. Obdobná souvislost s hormony se však dá vypozorovat (a byla opakovaně prokázána ve vědeckých studiích) i u dalších civilizačních onemocnění.

Na Alzheimerovu chorobu je tak dnes ve vědeckých kruzích stále častěji nahlíženo jako na diabetes mellitus III. typu, protože bylo zjištěno, že tolik propíraná tvorba beta-amyloidního plaku, který ničí neurony, vzniká v důsledku inzulínové rezistence na úrovni mozku, způsobené nadměrným vyplavováním inzulínu ze slinivky břišní (tedy kompletně odlišné části těla).

Nadměrná či snížená činnost štítné žlázy je přímo dávána do kontextu nadbytku nebo nedostatku aktivního thyroidního hormonu T3 v důsledku nedostatku jódu či genetické predominance, přesto aktuální výzkumy hovoří o možné příčině spíše v souvislosti s narušením dalších, štítnou žlázu ovlivňujících, hormonů v našem těle.

Kardiovaskulární choroby byly po dlouhá desetiletí dávány za vinu vysokému cholesterolu a stravě bohaté na nasycené tuky, přesto je dnes toto paradigma opouštěno ve prospěch viny ze strany zánětlivých procesů, spuštěných v důsledku nedostatku některých mikronutrientů a nadměrného stresu, spojeného s kortizolovou dysregulací.

Již několik desetiletí pohlíží psychiatrie na nejčastější psychická onemocnění (neurózy ve formě depresí a úzkostí) jako na onemocnění vznikající z nedostatku či nadbytku hormonů na úrovni mozku, kterým se říká neurotransmitery. O přesné příčině jejich vzniku však mlčí. Odpověď se vynořuje až při začlenění širšího hormonálního kontextu celého těla, kdy se ke slovu dostává například stresový hormon kortizol.

A nakonec tady máme rakovinu, nad jejíž příčinou si současná medicína během posledních desetiletí, během kterých raketově přibývá výskytu zhoubných i nezhoubných nádorů, láme hlavu, aniž by se oficiální možnosti efektivní léčby kamkoliv rozumně posunuly. Teorie o jejím vzniku se váží na vše od hereditární genetiky, přes neviditelné mikroorganismy, až po kosmické záření, přesto jsou všechny natolik zaměstnány hledáním svého fantaskního svatého grálu, že ignorují skutečné příčiny pramenící z prostého života kolem nás: Nadměrný stres (kortizol) v důsledku současného hektického životního stylu orientovaného na výkon a nadměrné množství toxinů z okolního prostředí, které fungují v našem těle jako hormonální disruptory (narušují množství jednotlivých hormonů). Ty pak společně vedou k narušování jednotlivých ochranných bariér našeho těla, od imunity po produkci energie na buněčné úrovni, a způsobují, že poškozené buňky nejenže nejsou ničeny v procesu apoptózy, ale je jim naopak přikázáno se rozmnožovat.

 

Dělení rakovinné buňky.

 

Společným jmenovatelem nejen výše vypsaných civilizačních onemocnění, ale také celé plejády dalších zdravotních obtíží, je narušení sekrece jednoho či více hormonů (odborně hovoříme od dysregulaci). A my se musíme proto nyní ptát: Vzniká toto hormonální narušení jako důsledek či příčina civilizačních onemocnění?

Podle modelu klasické medicíny vzniká hormonální dysregulace jako DŮSLEDEK nemoci endokrinní žlázy, která daný hormon produkuje.  Z pohledu alternativní medicíny a také systému Performance lifestyle 3.0 je hormonální dysregulace naopak PŘÍČINOU vzniku nemoci či zdravotních obtíží. Abychom dokázali tento náhled přijmout, musíme nejprve pochopit, co to hormony vlastně jsou a jaká je jejich skutečná funkce v našem organismu.

 

Nový pohled na hormony

Pro pochopení toho, jak mohou hormony souviset s celkovým tělesným zdravím na všech úrovních (od vnitrobuněčného prostředí po funkci jednotlivých orgánů a tělesných systémů) je potřeba opustit zastaralý pohled na hormony, který se vyučuje na střední škole, a dle kterého existuje pouze několik základních endokrinních žláz, jako je slinivka, nadledviny a pohlavní žlázy, produkujících jednotlivé hormony (např. inzulín, adrenalin, testosteron), kde tyto žlázy jsou pak svrchovaně řízeny hypotalamem a adenohypofýzou. Takový pohled je značně zjednodušující a nepřesný a neodkrývá nám pravou podstatu toho, k čemu hormony slouží. Ta je totiž následující:

 

Tradiční vyobrazení žláz s vnitřní sekrecí (endokrinních žláz). Dnes je již tento pohled nedostačující.

 

Základem toho, že 37 biliónů buněk tvořících naše tělo funguje a vystupuje jako jednotný organismus je PŘENOS INFORMACE. Informace, kterou dokáží buňky nejen přijímat, ale také vysílat na jiná místa po těle, komunikovat tak na dálku s jinými buňkami a měnit jejich chování. Cílem této buněčné komunikace je přitom to nejdůležitější – zajištění přežití.

Tento přenos informace je zprostředkováván chemickými posly, tzv. informačními molekulami, mezi které patří právě HORMONY. Hormony přitom nejsou produkovány pouze vybranými endokrinními žlázami, ale produkují je všechny tkáně a orgány našeho těla. Své hormony tak produkuje svalová tkáň, tuková tkáň, jednotlivé části trávicí soustavy i mozku.

Buňky jednotlivých tkání a orgánů tedy vytvářejí informaci v podobě molekul hormonů, která je následně nesena krví k odlehlým buňkám v jiných tkáních a orgánech našeho těla, kde dané buňky pomocí svých receptorů tuto informaci přečtou a následně ve svém nitru spustí plejádu biochemických procesů, které mohou ovlivňovat vše od stavby našeho těla a tvorbu tkání, přes rychlost metabolismu, hospodaření s vodou, reakci na stres, rychlost stárnutí nebo i naše emoce a náladu.

Klinicky bylo přitom prokázáno, že jednotlivé hormony nevystupují a neplní svou funkci ve vakuu, ale vytvářejí navzájem komplexní síť vzájemných vztahů, které ve zdravém těle nazýváme jako HORMONÁLNÍ ROVNOVÁHA. Jedná se o tělu vlastní a pro naše zdraví optimální vyladění hormonů, kdy fungují všechny tělesné funkce tak jak mají, a my prosperujeme.

 

Narušení hormonální rovnováhy – cesta k nemoci

Jak bylo zmíněno výše, u všech civilizačních onemocnění byla prokázána souvislost s hormonální dysregulací (chronickým nedostatkem či nadbytkem některých hormonů), kterou vzhledem k minulé kapitole považuji za příčinu či spouštěč těchto onemocnění, nikoliv následek, jako se na to dívá klasická medicína.

Z tohoto pohledu je to právě narušení hormonální rovnováhy, které následně vede ke snížení zdraví na všech úrovních (od genetické po systémovou). Konkrétní forma nemoci, která následně vznikne, se odvíjí od naší genetické predominance (který orgán či systém máme slabý) a působení prostředí (kterou část těla nejvíce zatěžujeme).

Pro určení viníků narušujících hormonální rovnováhu přitom nemusíme chodit daleko, již jsme si je zmiňovali. Jedná se v prvé řadě o zmiňované, člověkem vytvořené látky a sloučeniny, které v našem těle ovlivňují sekreci hormonů nebo samy jako hormony vystupují (např. xenoestrogeny) a říkáme jím proto hormonální disruptory (více o jednotlivých typech v knize Efektivní postupy).  A v těsném závěru za nimi je potom nadměrný, zejména chronický psychický stres, kterému je dnešní moderní člověk neustále vystavován (podrobný popis jednotlivých stresorů tamtéž).

K těmto vnějším faktorům se pak přidávají také faktory vnitřní, jako je stav našeho trávení, detoxikace a psychiky, které jsou velkou měrou ovlivňovány prostřednictvím toho jak jíme, spíme a umíme se zbavovat stresu.

 

Hormonální optimalizace – cesta ke zdraví

V kontextu probíraných civilizačních onemocnění je proto pro úspěšnou léčbu našim cílem vyrovnat narušenou hormonální rovnováhu, a tedy vybalancovat jednotlivé hormony. Tento proces označujeme jako HORMONÁLNÍ OPTIMALIZACE, která přitom nemá podobu užití syntetických hormonů či léků (kdy se například užívají léky uměle podněcující štítnou žlázu k tvorbě T3, což však neřeší příčinu toho, proč se její činnost snížila), ale spočívá v prvé řadě nejprve v obnově zdravého životního stylu a stravovacích návyků, následně v optimalizaci zdraví a posléze i jednotlivých narušených hormonů prostřednictvím adekvátní stravy, suplementace a případně fytoterapie (užití bylin).

Diagnostice hormonálních dysregulací (krevními testy a jejich interpretací i subjektivní diagnostikou) a vysvětlením toho, jak jednotlivé hormony souvisí s různými nemocemi a ty zase s našim životním stylem, se věnuje kniha PL 3.0 Efektivní postupy pro přeměnu postavy, navazující seminář o hormonální optimalizaci (2. 7. pro klienty Efektivních postupů) nebo přednáška PL 3.0 Umění a věda optimalizace zdraví pro pokročilé (konala se v dubnu a bude mít další termín na podzim). Všechny představují možnosti toho, jak nejen léčit, ale především předcházet vzniku velké spousty nemocí, chronických zdravotních problémů a odolností na přeměnu postavy.

 

Úspěšná prevence

Zatímco moudrost tradičních lékařských systémů se táhne minulostí lidské rasy nejméně 7 000 let (dříve nemáme dochované písemné záznamy), moderní vědě to trvalo až do 21. století, než začala postupně prokazovat genetické a informační mechanismy, stojící za vznikem a rozvojem řady neléčitelných nemocí.

Civilizační onemocnění jsou současnou metlou lidstva a pokud s tím nic neuděláme, bude se jejich výskyt i nadále zvyšovat. Bilióny dolarů utracených za jejich výzkum nás neposunuly nikam dále  a syntetické léky nejsou při jejich léčbě řešením.

Společným jmenovatelem všech civilizačních onemocnění, které se přitom před průmyslovou revolucí a u přírodních společenství v minulosti téměř nevyskytovaly, je souvislost s narušením hormonální rovnováhy, což je stav vznikající především působením hormonálních diruptorů (řada průmyslově používaných látek), nadměrného stresu a sníženého zdraví.

Místo hledání spásného léku bychom se proto měli jako první zaměřit především na prevenci vzniku civilizačních onemocnění v podobě nápravy našeho životního stylu, snižování stresové zátěže, eliminace toxinů z okolního prostředí (včetně alkoholu, tabáku, léků a drog) a zařazením adekvátní stravy, suplementace a regenerace pro optimalizaci jednotlivých pilířů tělesného zdraví.

 

Je to právě odklon od přírody a lidského nitra k moderním technologiím a snaze dělat vše rychleji a pohodlněji, které se pomalu ale jistě stávají kamenem úrazu lidské rasy.

Mgr. Adam Česlík


 

Může se Vám také líbit

5 komentářů

  • Odpovědět
    Michal
    20.6.2017 at 21:40

    Taky mi vždycky přišlo, že dneska doktoři léčí pouze příznaky, objeví se jiný příznak nasadí další léky, ale to že jsou způsobeny předešlými léky už nevidí.. Příčiny je nezajímaj, neřeší a neléčí je. Přitom si myslim, že by to ušetřilo spoustu peněž, jenomže na tom prostě big pharma nemá zájem. Je to smutný, že jako lidstvo tak postupujeme, ale v oblasti zdravotnictví z velké části jen přešlapujeme na místě. Pěkný článek Adame, dobrý podnět k zamyšlení.

  • Odpovědět
    petrj
    21.6.2017 at 14:00

    co pohled Gary taubese na to, že na tělo bylo pohlíženo komplexně i v evropě do 1.sv.v. hlavně v rakouskouhersku, ale po válce když vědci z těchto zemí byli ostrakizováni a prosadili se ti specialisté?

  • Odpovědět
    Michal
    21.6.2017 at 19:17

    V súvislosti s civilizačnými ochoreniami by som sa pozrel ešte aj na železo. Táto hypotéza by vysvetľovala aj rôzne paradoxy, napr. francúzsky: https://freetheanimal.com/2015/06/enrichment-theory-everything.html

  • Odpovědět
    Marie
    25.6.2017 at 21:31

    Proto dává smysl sestavení čaje z bylinek přesně na míru. Každá z nich obsahuje minerály, kovy, některé dokonce zlato a to všechno se uvolní do vody. Tělo ty látky dostane v té nejjemnější a nejčistší formě, pro tělo snadno využitelné a v podstatě nastartuje okamžitou regeneraci a čištění. Na stejné symptomy potřebuje každý něco úplně jiného, protože i příčina je různá.

  • Odpovědět
    Tajemství elektrolytů – Rise by Performance training
    26.6.2017 at 12:52

    […] Hormonální optimalizace jako lék na civilizační nemoci? […]

  • Napsat komentář