Prvních 10 dní roku 2018 jsem strávil uprostřed Karibiku, a byť se poprvé po 6ti letech nejednalo o tréninkovou nebo vzdělávací dovolenou, chtěl bych se s Vámi nyní podělit o 5 věcí, které mi pobyt v tamní panenské přírodě kromě kvalitního rumu přinesl.

---

 

Letmý úvod do atmosféry ostrova

„Úzká bahnitá cestička, vinoucí se bujarou vegetací jako jakýsi nepřirozeně dlouhý plaz, nás dovedla až na úpatí kamenných schůdků a provizorní kovové branky, která bez přítomnosti plotu působila lehce komicky.

Zvuk noci, který až do té chvíle vyplňovalo pouze bzučení cikád, náhle prořízlo táhlé zaskřípění otevírajících se dveří a následný smích starého námořníka, který si zde po letech strávených v Africe postavil na stáří své sídlo. 

Bosý, dohněda opálený muž se silným britským přízvukem a dechem naplněným levným karibským rumem se nám představil jako náš hostitel a jal se nás doprovodit do spodního patra vily, které jsme pro následující dny měli říkat domove. 

Po letmém obhlédnutí skromných prostor a odhození těžce nesených batohů jsme se vypravili na zahrádku, kde se nám naskytl majestátný pohled na to, co se nedá nazvat jinak než zázrakem přírody.

Bylo právě sedm hodin večer a my jsme byli svědky velké kosmické náhody: Psal se první den roku 2018, Měsíc byl v úplňku a současně nejblíže, jak se na svém eliptické dráze dokáže dostat k Zemi.

Záře tohoto supermoonu, odrážejícího se navíc ještě od nedaleké křišťálově čiré hladiny Karibského moře, byla tak veliká, že se téměř podobala jakémusi exotickému bílému slunci, naplňujícímu okolní krajinu nadpřirozeně chladným bílým světlem, které nám dávalo nahlédnout krás okolní panenské přírody, prosté přítomnosti dalších lidí či jakéhokoliv umělého osvětlení.“

A tak začala naše dovolená na Martiniku, ostrovu v Karibském moři, který pro západní svět objevil Kryštof Kolumbus a jehož původní indiánští obyvatelé byli nemilosrdně vyhlazeni jen proto, aby je později nahradili afričtí otroci, jejichž potomci dodnes tvoří 99% obyvatelstva. Ostrov je stále kolonií Francie, na což poukazuje už název jeho hlavního města Fort De France, kde skutečně stojí stará koloniální pevnost s hrdě plápolající francouzskou vlajkou.

Byť díky tomu patří Martinik pod Evropskou unii, podmínky k životu jsou na něm jen o málo lepší než na sousedních ostrovech Sv. Martin a Sv. Lucie, které se podobají výletu do minulosti před vynálezem elektřiny.

Posilovnu na Martiniku nenajdete, zato se tam ale nachází hned několik palíren rumu z cukrové třtiny, který se bohužel nemůže vyvážet mimo Karibik. Malá městečka a vesničky, jejichž oprýskané domky až nápadně připomínají Kubu, jsou tu ve vysokém kontrastu k moderním automobilům, které zaplňují cesty kolem měst.

Pokud však vycestujete daleko na sever nebo na úplný jih a vyrazíte ideálně malou lodí kolem pobřeží, budete si připadat jako skuteční piráti, protože naleznete opuštěné pláže a palmové háje, které až nápadně připomínají sérií filmů Piráti z Karibiku.

A není divu, protože se zde i na okolních ostrovech tato série skutečně natáčela.

5 věcí, které jsem se naučil v Karibiku

Tamní podmínky mi daly možnost pohlédnout na některé skutečnosti, které běžně považujeme za nedílnou součást našeho života z nové perspektivy, a já bych se s Vámi tak chtěl nyní konečně podělit o 5 věcí, které mě dovolená na Martiniku naučila nebo pomohla si je více uvědomit:

 

1. Množství jídla je obecně přeceňované

Ať již je Vašim cílem budování svalové hmoty nebo spalování tuků, je docela dobře možné, že jste psychicky závislí na pravidelné a nadměrné konzumaci jídla, ve snaze neztratit své těžce nabyté „gains“.

Pravda je však taková, že obecně se dá fungovat a současně neztratit nic ze své krásné postavy na velice malém množství jídla, jen je potřeba pochopit, že nedostatek jídla nerovná se automaticky krizová situace, a že nevede ke smrtelnému katabolismu (takže se tím nesmíte stresovat), ale naopak, že hlad je přirozený stav organismu, který nás mobilizuje, dodává energii a naše tělo je na něj dokonce výborně připraveno.

V lidském genomu jsou totiž obsaženy tzv. hladové geny, které nám, stejně jako zvířatům, umožňovaly v pravěku přežít dlouhou dobu bez jídla. Jsou to totiž právě nadbytek potravy a komfortu, které v dnešní době tak často vedou k cukrovce, obezitě a dalším civilizačním onemocněním.

Na rozdíl od nemocí z nedostatku jídla a hygieny, které vyhlazovaly naši populaci v minulosti, vznikají v dnešní době nemoci primárně z přemíry blahobytu. Více o problematice našich genů a ovlivňování moderní civilizací se budeme učit na Univerzitě Performance lifestyle.

TIP: Při svém výletě na opuštěný ostrov se nestrachujte o neustálou konzumaci jídla, jezte když nějaké jídlo seženete a připravíte a naučte se s mírem v duši překlenovat delší dobu bez jídla. Ne každý den totiž končí úspěšným lovem! Pokud si to uvědomíte, utuží Vás to a po návratu se na jídlo budete dívat úplně jinak. 

 

2. Kvalitu a typ jídla diktují podmínky

Lidé si v dnešní době vytvářejí pro jídlo až příliš umělé podmínky, kdy často vedou seznamy desítek většinou i téměř nezávadných potravin, které prostě ze svého přesvědčení nejí a současně jsou zvyklí užívat spousty suplementů, jejichž efekt je však většinou stejně postaven pouze na principu pověrčivosti.

Pokud se však vypravíte na opuštěný ostrov, nebudete si moci diktovat podmínky co budete a nebudete jíst, a současně sebou nebudete mít možnost vláčet kilogramy suplementů, protože Váš batoh má pouze omezenou kapacitu (ne Dorotko, tady se opravdu kufry Victoria Secret nevozí v růžovém kadilaku).

Při pobytech v exotických krajinách je dobré omezit konzumaci především na ulici připravovaného masa, stejně jako mléčných výrobků, kde hrozí zvýšená bakteriální otrava a naopak je vhodnější přejít na lehce zpracovatelné, na živiny bohaté a lokální suroviny.

Já jsem tak na Martiniku maso téměř nejedl a po většinu času se spokojil s různými kašemi, ořechy, čerstvým ovocem a především pak čočkou a dalšími luštěninami (které normálně vůbec nejím).

Teď uděláme nezbytnou pauzu pro děsivý úlek nutričních honičů a vyvoláme v poslední lavici hlásícího se Pussy Peewee Peta: „Ale, neobsahuje čočka a další luštěniny nadměrné množství fytátů, a dalších anti-nutrientů, což je ostatně také důvodem, proč je zakazuji v Optimalizaci zdraví?“

Ano obsahuje a proto je nezbytné je na 6-12 hodin před jejich uvařením namáčet tak, jako se to vždycky dělalo, aby se snižoval jejich antinutrientní náboj. Následně se velká mísa čočky stane nutričně bohatou potravinou, která je levná, lehce dostupná, trvanlivá, vhodná na cesty, snadno připravitelná a především ZASYTÍ.

Praise the čočka on the road.

 

3. Pobyt v panenské přírodě je nejlepším lékařem

Toto je téma, které by vydalo na samostatnou knihu nebo přednášku a budeme se k němu proto také opakovaně vracet na Univerzitě Performance lifestyle.

Je ale potřeba alespoň zmínit, že pobyt v panenské přírodě má nezastupitelný efekt na zdraví, mnohem větší než jakékoliv léky. Vysvětlit to můžeme z hlediska tradičních lékařských systémů a esoteriky na straně jedné, ale také z pohledu biochemie a genetiky na straně druhé. Jsou to pouze různé jazyky pro výklad téže skutečnosti.

Jako příklad si můžeme uvést pozitivní působení slané vody na tělo i psychiku, což je také důvodem, proč je většina léčebných pobytů cílena k moři, dále silný ozdravný efekt chození na boso po kamenech na pláži, což vede k hloubkovému rozmasírování všech části chodidel, které jsou z pohledu Tradiční Čínské medicíny i Ajurvédy obrazem celého našeho těla a jsou spojeny se všemi orgány a systémy, jejichž nedostatky se v nich objevují jako různé ztuhlosti.

Nepřítomnost umělého osvětlení a usínání za svitu měsíce, šumění lesů nebo vln rozbíjejících se o útesy na pobřeží, a obecně zvuky noční přírody vedou k tomu nejlepšímu a nejkvalitnějšímu spánku, jaký jste kdy zažili a umožní Vám zresetovat Váš stresem přetížený organismus.

A konečně, pokud k tomu připojíte i nějaké ty meditace, dostanete se mnohem hlouběji a dále a získáte možnost vyřešit řadu problémů, které Vás již dlouho tížily.

TIP: Naplánujte si víkendový trip do opuštěné přírody (třeba na hory nebo do nějaké rezervace), kde budete spát ve stanu nebo pod širákem. Efekt na zdraví, energii i psychiku pak bude téměř instantní. 

 

4. Nejefektivnější strategie pro spalování tuků je nejíst a opalovat se

Není náhodou, že nejstriktnější diety dodržuji v zimě a v létě nasazuji téměř volný režim, kdy jím instinktivně. V zimě je prostě vypadat dobře těžké a v létě lehké. Proč? Díky působení přírody.

V létě nebo na dovolené u moře totiž býváte často na slunci (doplňujete extra dávky anabolického vitaminu D), máte větší výdej energie (více sportujete a pohybujete se) a současně méně jíte (není moc hlad) a máte obecně méně starostí (dny jsou dlouhé, zvyšuje se množství socializace a zábavy, jsou prázdniny, atd.).

TIP: 4 nejlacinější nejefektivnějších rady pro spalování tuků:

1. Buďte často na slunci a opalujte se (pijte u toho ale hodně vody s elektrolyty).
2. Plavejte v moři (spálíte nejvíce kalorií).
3. Jezte co hrdlo ráčí, ale pouze 1-2 jídla denně (např. dle Warrior diet). 
4. Buďte pozitivní a užívejte si to (snížíte negativní efekt stresu, který by jinak Vaše snahy hatil). 

 

5. Dívat se na problémy z širší perspektivy

Od prvního dne na Martiniku jsem narážel na to, že se místní černí obyvatelé dívali na nás bělochy s jistým despektem či nesnášenlivostí. Bylo by lehké je za to odsoudit jako nepřizpůsobivé spolu-občany, ale když se člověk podívá na historii ostrova, není se čemu divit. Potomci původních otroků, kteří zde žijí v područí Francie a jejichž kontakt s bělochy je tvořen primárně setkáními s americkými rozmazlenými turisty z výletních lodí, kteří na ně pohlížejí jako na divoká zvířata.

TIP: Každá mince má vždy dvě strany a až ve chvíli, kdy se Vaše barva pleti stane v dané zemi tou problematickou menšinou, dokážete si většinou uvědomit, jaké to je a možná se pak začnete na ostatní etnika dívat z jiného úhlu pohledu. 

 

Pobyt na Martiniku mi umožnil zbavit se některých zakořeněných negativních myšlenkových vzorců (jako nadbytečné hlídání kvality a množství jídla, strachu z toho nemít ideální podmínky pro spánek nebo obav z obřích pavouků, žab a bakterií), okusit léčebnou moc pobytu v opuštěné přírodě, a především zažít si tu trochu pocitu, jaké to muselo být pirátem z Karibiku.

Mgr. Adam Česlík