cirkadiánní rytmus Performance lifestyle

Proč je u lékařů v USA nejvyšší míra sebevražd?

Ve Spojených státech každý den spáchá jeden doktor sebevraždu, což je nejvíce ze všech profesí, dokonce více než v armádě. Podle nedávné studie je přitom na vině často dlouhodobě neléčená a skrytá deprese.

 

Co je na práci doktorů tak nebezpečného a zničujícího?

  1. Velice náročné studium na vysoké škole, oproti jiným oborům méně času na socializaci a více času stráveného učení po nocích.
  2. Dlouhá doba atestace, kdy doktor pracuje v nemocnicích na různých odděleních, často bere noční směny, slouží na stresujícím příjmu, a má nepravidelný režim.
  3. A když pak začne kariéru, tak většinou zjistí, že to není moc lepší než předtím: Nepravidelný režim, často práce od nevidím do nevidím, přemíra stresu, náročná práce s lidmi, neustálé papírování, byrokracie, málo času na sebe a socializaci, natož na pohodlné sebevzdělávání a rozvoj.
  4. Výživa je na medicíně probírána jen velice okrajově, a vzniká proto paradox, kdy doktoři v podstatě neví, jak se zdravě stravovat a pečovat o sebe v první řadě tak, aby měli zdravé mitochondrie, a tedy i dostatek energie pro vykonávání stresující profese.
  5. Pracují konstantně pod umělým LED světlem (navíc většinou v bílém prostředí, které jej dále odráží), a v prostorech naplněných elektromagnetickou radiací, často mají noční nebo nepravidelné směny.
  6. V podstatě od školy si tak ničí cirkadiánní rytmus i oči (schválně, kolik doktorů nosí brýle), vyčerpávají mitochondrie, jsou ve zvýšeném stresu, a často nemají energii ani chuť řešit ještě stravu a suplementaci, nedej bože studovat si k nim nejnovější studie.

 

Více si o tom můžete přečíst zde:

https://www.webmd.com/mental-health/news/20180508/doctors-suicide-rate-highest-of-any-profession#1

 

To je ale potom začarovaný kruh, protože pokud je dlouhodobě narušen cirkadiánní rytmus a ničen melanopsin v oku, vede to ke ztrátě dopaminu i serotoninu (což jsou oba neurotransmitery řízeny cirkadiánně) – což se může začít projevovat ve formě depresí.

Nejhorší na tom je, že pokud nemá člověk dostatek dopaminu, nemá ani dostatek motivace něco ve svém životě změnit.

Nemusí to tak ale být, a každý doktor má možnost změnit svůj životní styl, začít se více zajímat o své vlastní zdraví a optimalizovat pracovní prostředí nebo jej dokonce změnit. Zdraví a život máme jen jedny.

 

To pravé řešení ale přijde až ve chvíli, kdy začne problematiku s doktory akceptovat stát a vyvine snahy o ozdravení jejich pracovního prostředí (a ideálně rovnou i pacientů v nemocnicích a ústavech): Od světelné hygieny a začlenění celospektrálního osvětlení, přes doplňující informace o stravování, spánku, psychice a neurotransmiterech tak, aby dokázal doktor začlenit efektivní postupy pro optimalizaci vlastní nálady i energie, a poznatky potom dokázal efektivně integrovat i do doporučení svým klientům.

Že to nemůže mít takový efekt na léčbu a zlepšení života? Tak doporučuji například nový článek o tom, že nejlepším lékem na Alzheimerovu demenci se ukázala kombinace zdravé stravy, pohybu a spánku:

https://www.respekt.cz/…/mozny-prulom-u-alzheimera-zadne-za…

 

Lékaři, zejména ti pracující na ambulancích a přes noc, jsou pro naší společnost nepostradatelní. A mělo by být proto v zájmu všech, vyvinout maximum pro zlepšení pracovního prostředí, zdraví, psychiky, a tedy i efektivity doktorů.

Může se Vám také líbit

Žádné komentáře

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.