Performance lifestyle

Warrior diet

Co kdybych Vám ukázal svět bez pravidel? Svět, ve kterém máte přes den nekonečné zásoby energie a večer si užíváte královské hostiny a přitom všem neustále spalujete tuk. Svět, ve kterém můžete opustit starosti o neustálou přípravu a konzumaci jídla. Svět, kde nehlídáte a nevážíte, kolik čeho jíte.  Nebavíme se o nějaké pohádce. Vítejte ve skutečném světě. Ne v tom, který si vylhali ti kolem Vás, ale takovém, do jakého jsme se narodili. Vítejte ve světě životního stylu zaměřeného na maximální výkon.

 

 

O přerušovaném hladovění jsem poprvé psal už v lednu 2013 pro Ronnie.cz a mé články o mýtech o stravě tehdy zvedly patřičnou vlnu rozruchu a stály na počátku celého projektu Performance training. Zatímco ostatní svět již v té době byl do značné míry s tímto druhem stravování obeznámen, Českou republiku prozření teprve čekalo. Není proto divu, že jsem v té době čelil ohromné vlně nevole proti mým kacířským myšlenkám, byť postaveným na reálné vědě, zcela v rozporu s tím, co se přijímalo a přijímá za hlavní názor ve fitness.

Od té doby uplynula spousta času a částečně díky přičinění zmíněných článků, ale také protokolů Performance lifestyle 2.0, provedlo přerušované hladovění skrytý útok na pozice neotřesitelných dogmat fitness stravování.

Dnes je již nálada ve společnosti liberálnější, lidé jsou znechucení neustálou konzumací a přípravou jídla, vyhazováním peněz a nošením okovů, které z nich dělají otroky tohoto domnělého zdravého stravování. A proto se začínají stále více zajímat nejen o efektivní stravovací postupy pro přeměnu postavy a maximalizaci výkonu, ale také pro zvyšování svého zdraví a prevenci nemoci.

A já tak opět po delším čase mohu nyní v tomto článku tento koncept stravování představit širší veřejnosti. Budete to ale vy, kdož čtete tento článek, kdo pomůže jeho sdílením šířit osvětu dále.

Pro ty z Vás, kteří nikdy neslyšeli o Warrior diet, pojďme se na tento druh přerušovaného hladovění nyní podívat. Následně si řekneme, na čem je jeho efekt postaven z hlediska endokrinologie (a ne víry, jak je to často prezentováno) a vyvodíme si, v kterých případech a pro koho je dobré ho využívat. Začneme však od hladovění jako takového.

 

Efekty dobrovolného hladovění

Je rozdíl mezi hladověním (starvation), které je nedobrovolné a postěním se (fasting), což je hladovění dobrovolné. Využívání půstů pro pomocnou léčbu u řady nemocí, se začalo využívat již v Antice a v dnešní době je v Evropě začleněno do lékařské péče v minimálně 20ti specializovaných nemocnicích.

Četnými výzkumy s reálnými pacienty byly zjištěny pozitivní účinky postění se zejména na snižování chronické bolestivosti, tedy příznaků nemocí, které mohou ovlivnit kvalitu života pacientů nejvíce. Kromě nich pak byly terapeutické půsty prokázány jako vedoucí k redukci neurodegenerativních a kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky i rakoviny. Pacienti, kterým bylo do režimu léčby zařazeno postění se, pak také vykazovali celkové zlepšení nálady, osobní pohody a nezřídka kdy popisovali také euforii, což jsou faktory, které mohou léčbu velice pozitivně ovlivnit a zlepšují celkový život pacientů. Zlepšení bylo dokonce tak velké, že tito pacienti pak vykazovali lepší psychologickou kvalitu života než zdravá populace.

Jednou z metod využití půstů při spolu-léčbě pacientů bylo a je také tzv. přerušované hladovění (intermittent fasting), kdy se pacienti postí během dne a jedí večer. Odtud se tento termín etabloval pro schéma diet (stravovacích stylů), které se užívají ve snaze o přeměnu postavy nebo zvyšování výkonu, přičemž jejich první vlaštovkou bylo stravování pojmenované jako Warrior diet.

Warrior Diet

Ori Hofmekler během své služby u Izraelských speciálních jednotek zjistil, že pokud během dne omezil jídlo a jedl až večer po svých vojenských povinnostech, tak měl přes den daleko více energie. Začal se tedy stravovat převážně ve večerních hodinách a během dne se postil. U tohoto stravování zůstal také v době, kdy začal pracovat jako umělec. Jedno velké jídlo za celý den, konzumované večer, podle něj vedlo k daleko větší kreativitě a celkové čilosti. To Hofmeklera podnítilo k tomu, že začal provádět rozsáhlý antropologický výzkum.
Na jeho základě přišel s ideou, že od dob Paleolitu bylo všem válečníkům, lovcům, bojovníkům, gladiátorům a také celé minojské, řecké a římské kultuře společné to, že lidé jedli většinou jedno hlavní jídlo večer. Během dne nejedli, nedrželi však úmyslný půst, ale jednali tak pod vlivem svých loveckých / pracovních / bojových / tréninkových povinností. Stravování během dne pak dle něj bylo ve starověku typické spíše pro otroky, kteří byli krmeni zejména chlebem a obilovinami.
Hofmeklerovy zkušenosti a přesvědčení vedly až k tomu, že formuloval dietu válečníků, v originále Warrior Diet, kterou popsal ve stejnojmenné knize (2003) a stal se tak průkopníkem v přerušovaném hladovění mimo sféru medicíny. Přitom v té době ještě neexistovaly pro jeho dietu žádné vědecké důkazy a nebyla mu tedy ani věnována dostatečná pozornost. Od počátku však věřil, že jeho dieta bude jednou vědecky prokázána.

Warrior Diet rozlišuje dvě fáze během dne. Fázi, kdy se nejí nebo se jí minimálně a která se nazývá undereating. Tato fáze trvá zpravidla 18-20 hodin a počítá se od posledního jídla předešlého dne. Pokud tedy má člověk poslední jídlo ve 22 hodin, může se znova najíst další den nejdříve v 16 hodin.
Na tuto fázi volně navazuje fáze overeating, která trvá zpravidla 4-6 hodin a je charakteristická tím, že se během ní člověk snaží zkonzumovat co nejvíce potravy až do pocitu plné sytosti a uspokojení (Hofmekler, 2003). To koresponduje s použitím přerušovaného hladověn z medicíny, kdy je cílem vždy doplnit během fáze jedení (feeding, někdy také feasting) adekvátní příjem živin, ideálně takový, jaký by byl přijat během normálního dne.

Efekty přerušovaného hladovění

Obecně naše tělo funguje ve dvojím režimu, přičemž o tom většina lidí nemá ani potuchy a když jim je zkusíte popsat, nebudou vůbec vědět, o čem mluvíte. A to zejména proto, že jsou zvyklí po většinu svého života zažívat pouze jeden z nich: Režim trávení, kdy je aktivován parasympatický nervový systém (parasympatikus) a to z prostého důvodu, že v dnešní době je zvykem neustále konzumovat potravu. S tím také souvisí interpretace pocitu hladu jako alarmující reakce, která je spojená s nelibými pocity v žaludku a vyvolává stres. Což zároveň slouží jako mříže pomyslné cely, která Vám z počátku brání okusit volnost režimu druhého.

Pokud totiž dokážete překonat ony prvotní nelibé pocity hladu (ať již psychické nebo fyziologické jako kručení, křeče, bolesti, slabost a podobně) a to ať již dobrovolně nebo nedobrovolně (máte například dlouhou pracovní poradu, ze které nemůžete odejít), přepne se Vaše tělo do režimu, kdy je aktivována primárně sympatická část nervové soustavy (režim sympatiku), do režimu útěk nebo boj, který z evolučního hlediska pomáhal našim předkům přežít delší období bez jídla a zároveň mít dostatek energie pro lov. A to díky silné hormonální reakci celého našeho organismu, která je spojena s aktivací hypothalamo-hypofyzární-adrenální osy a která je následující:

  • Dojde ke zvýšené sekreci hormonů z medully nadledvinek, kterým se říká katecholaminy a kam patří adrenalin, noradrenalin a dopamin, a které souvisí se zvýšením Vašeho drivu, Vaší motivace, orientace na cíl, ale i agresivity, bojovnosti, touhy po úspěchu a celkově Vaší energie. Díky tomu je WD ideální pro zvýšení Vašeho psychického i fyzického výkonu během dne, ať již to je práce, studium či trénink. Efekt je podobný jako na silných stimulantech, bez nutnosti jejich konzumace.

  • Tělo se přepne z režimu trávení a anabolismu (přítomnost potravy v žaludku a střevech a glukózy a inzulínu v krvi) do režimu katabolismu, kdy tělo začne na energii využívat cukry ve svalech a játrech a triglyceridy z viscerálního (útrobního) a podkožního tuku.

  • Nedojde přitom ke kanibalizaci pracně nabrané svalové hmoty (což je největším strašákem, kvůli kterého je WD satanizováno) díky zvýšené sekreci růstového hormonu (který se dostane ke slovu právě díky utlumení inzulínu). Díky tomuto a předešlému bodu tedy na WD po většinu dne spalujete tuk, aniž byste se o to nějak přímo snažili a přitom ochraňujete svou svalovou hmotu.

  • Dojde k zahájení procesů tělesné detoxikace pomocí regenerace jaterní tkáně a syntézy makrofágů (které zabíjí mikroorganismy a v procesu fagocytózy odstraňují poškozené a cizorodé buňky). Z tohoto hlediska je tedy WD vhodné z hlediska přirozené očisty našeho organismu a to již ve formě krátkodobé (několika týdenní) intervence.

  • Začnou se vylučovat endokanabinoidy, které mají obdobný účinek jako kanabinoidy, které znáte z mariuhany a které souvisí s tlumením bolesti (od prázdného žaludku, po bolest u chronických bolestivých onemocnění), mají protizánětlivé účinky (a tedy zlepšují i svalovou regeneraci) a jsou spojeny s pocity oné, u pacientů ve výzkumech, zmiňované euforie.

Výše zmíněné poznatky o odpovědi lidského těla na přepnutí se do režimu sympatiku vyplývají přímo z toho, co ví o fungování našeho organismu věda obecně, a bylo to zároveň konkrétně prokázáno ve validních vědeckých výzkumech, prováděných za účelem zjištění efektů medicínských půstů. Tato tělesná odpověď na postění se vysvětluje ony často proklamované účinky Warrior diet (a přerušovaného hladovění obecně) na zvýšení pracovního výkonu, spalování tuků a celkové zlepšování zdraví. Ty na jedné straně opakovaně chrlí její zastánci a na druhé straně její odpůrci považují za prázdné argumenty. Zde tedy máte konečně platné a jasně definované vysvětlené účinků přerušovaného hladovění, postavené na vědě a nikoliv víře.

Znamená to, že je Warrior diet je ultimátním lékem na všechny nemoci, obezitu a je nutné proklamovat ji jako jediné správné stravování? Nikoliv. Warrior diet je stejně, jako ostatní stravovací přístupy, pouze nástrojem, který je dobrým sluhou ale zlým pánem. Níže naleznete tabulku, představující kdy je WD efektivní a kdy nikoliv:

KDY JE WARRIOR DIET VHODNÉ ZAŘADIT A KDY NIKOLIV

ANO

NE

  • Snaha shazovat tuk

  • Práce zaměřená na psychický výkon

  • Studium během dne

  • Nechuť nebo nemožnost zaobírat se během dne jídlem

  • Zvyšování inzulínové citlivosti

  • Tělesná detoxikace

  • Krátkodobá intervence při snaze nabírat svalovou hmotu

  • Zlepšování psychického stavu

  • Procento tělesného tuku nad 30% nebo pod 10%

  • Snaha primárně nabírat svalovou hmotu

  • Snaha primárně zvyšovat maximální sílu

  • Při více-fázových trénincích

  • Při tréninku pravidelně dopoledne

  • V minulosti prodělané poruchy příjmu potravy

  • Zvýšená reaktivita nervové soustavy nebo nadmíra některých hormonů

  • Těhotenství a kojení

 

Vyzkoušejte si sami

Postup je většinou stejný: Člověk si vyzkouší Warrior diet a buď na něm dokáže fungovat nebo ne a na základě toho pak Warrior diet buď všem doporučuje nebo před všemi zatracuje. Důležité však je pochopit, že WD, stejně jako cokoliv jiného ve stravování, je nutno chápat v rámci konkrétní individuality člověka: Vyladění jeho organismu, množství hormonů a tělesného tuku, dominujících neurotransmiterů a především cílů.

Osobně jsem dlouho přerušovanému hladovění příliš nevěřil (byť na mě fungovalo dobře) a to až do doby, než jsem v roce 2014 v rámci tvorby své diplomové práce provedl první kontrolovaný přirozený experiment přerušovaného hladovění u nás (a pravděpodobně i ve světě). V němž celkem 67 dobrovolníků po dobu 10ti dní dodržovalo nejstriktnější formu Warrior diet (20 hodin půst, 4 hodiny stravování) a výsledkem bylo, že nejenže zhubli muži i ženy, ale téměř u všech měla tato desetidenní intervence efekt na celkové zlepšení psychiky. S celým výzkumem i dalšími informacemi o přerušovaném hladovění a dietách se můžete seznámit v rámci mé diplomové práce:

Osobnostní determinanty a psychologické účinky přerušovaného hladovění

Co říci závěrem? Smyslem tohoto článku bylo obnovit zájem o problematiku přerušovaného hladovění a srozumitelně položit mechanismus jeho účinku, stejně jako možnosti kdy jej využít a kdy ne. Nezbývá než dodat, že každý by si měl alespoň jednodenní přerušované hladovění vyzkoušet sám a seznámit se tak s pocity hladu i jeho překonání a zakusit onen pocit tělesného přepnutí do režimu sympatiku. Jen upozorním, že v závislosti na závislosti Vašeho mozku na sacharidech to může trvat až sedm abstinenčních dní. Den, kdy si můžete rozpis Warrior diet na nečisto vyzkoušet přitom máte přitom přímo dnes: Štedrý den, který je dle tradice spojen s postěním se až do večera. 

Až budete večer konzumovat zlaté prase, které zabijete vlastníma rukama tím, že mu vyrvete krční tepnu, nezapomeňte na pravého ducha Vánoc a tedy to, že není potřeba neustále řešit jídlo a cvičení, ale je potřeba zakusit všechny životní radosti. 

Šťastné a veselé 🙂

Může se Vám také líbit

35 Komentáře

  • Odpovědět
    Jiří SOUKUP
    24.12.2015 at 8:04

    Taky přeju veselé Vánoce. Všechno nejlepší do nového roku, ať se daří! 🙂

  • Odpovědět
    Aleš
    24.12.2015 at 12:17

    To jsou mi bludy. Co za 10 dní zhubly testované subjekty? Nataženou vodu ve svalech? 😀 😀 Cca po 14ti dnech se teprve začínají rozvíjet plusy tohoto stravování. Za 10 dnů se tělo těžko přepne do té blahodárné fáze..

    • Odpovědět
      Adam Česlík
      24.12.2015 at 13:45

      To si asi s něčím pleteš. Benefity postění se i přerušovaného se začínají objevovat od prvního dne. Nebo si myslíš, že až po 14ti dnech půstu? 🙂 To vydrží málokdo.

  • Odpovědět
    Filip Široký
    24.12.2015 at 16:19

    Jaký je prosím vás název té skladby? Je super!

    • Odpovědět
      Adam Česlík
      26.12.2015 at 19:17

      Pruit Igloe

  • Odpovědět
    Radek
    25.12.2015 at 18:04

    WD je bezvadná, existuje nejaký jednoduchý princip jak to uplatnit při ranním cvičení ?

    • Odpovědět
      Adam Česlík
      26.12.2015 at 19:17

      Bohužel ne.

      • Odpovědět
        Radek
        30.12.2015 at 18:34

        A co tedy dělat když chodím cvičit pravidelně ráno? Teď jím od 12:30 do 20:30. Mám protokol PL 2.0 a chci začít fungovat podle něj. Díky

        • Odpovědět
          Adam Česlík
          6.1.2016 at 22:30

          Maximálně to lze částečně řešit proteinovými pulzy, ale trénink ráno během WD není nikdy optimální.

          • Dave
            14.12.2016 at 14:43

            Mně při dodržování PL2.0 spíše vyhovovalo chodit cvičit ráno, kdy tělo nebylo tak vyhladovělé. Ke konci půstové fáze jsem neměl na trénink vůbec chuť a energii. Navíc trénink by začínal vždy zhruba okolo hodiny, kdy už bych mohl začít jíst, což mi půst ještě prodloužilo (+ doprava z posilovny domů, příprava večeře atd.). Obecně se hladovění po tréninku.
            Měl bych ještě dotaz. Lze benefity WD jako zvýšení proteinové a inzulínové senzitivity a regenerace trávícího ústrojí udržet zařazením pravidelného půstu 1x týdně (obvykle držím až 36 hodin)?

  • Odpovědět
    Petr Neugebauer
    29.12.2015 at 18:42

    Adame díky za super článek. WD není vhodný pro cvičící ráno, protože není vhodné cvičit ve stavu sympatiku? Podle mých informací, pokud jím naposled v 19 hod, tak v cca 7 hod ráno (po 12 hodinách) začíná teprve stav postění se = sympatikus (kdy jsem vše strávil a překonal po-trávicí stav). Ten trvá celé dopoledne nebo déle dokud se nerozhodnu opět jíst.
    Mám specifický harmonogram (ráno studium/cvičení/relax na střídačku) a odpoledne psychicky náročná mentální práce (obchodování na burze). Kde dle výzkumů je optimální PSNS, kde je vysoká frekvence HRV, tedy lepší regulace emocí, schopnost mít sebe kontrolu, jednat objektivně, atd. Zatímco sympatikus způsobuje opak.
    Mohl byste mi prosím poradit, případně mě opravit, doplnit či navrhnout nějaké řešení? Mám odcvičeno PT ZERO a dalším cílem je narůst sval. hmoty tedy Tesosterone update + Raise the bar. Taky jsem zaznamenal lepší výkonnost v obchodování v dny, kdy dopoledne necvičím a to i přesto, že jsem před tradingem krátce spal.
    Hledám nějaké optimální řešení, které by vyhovovalo oběma cílům a udrželo mě v dobrém mentálním i fyzickém stavu. Snažím se experimentovat, mám ale pocit nedostatku know-how a určité informace se mi zdá, že si protiřečí, zkouším štěstí, třeba budete mít chuť poradit. Díky Petr.

    • Odpovědět
      Adam Česlík
      6.1.2016 at 22:29

      Zdravím Petře, cvičení by mělo být právě v sympatiku, proto je až na konci fázi postění se. Problém se cvičením v režimu postění se je ten, že po cvičení potřebuješ snížit kortizol a katecholaminy a doplnit živiny pro regeneraci, což v postění samozřejmě nejde a kortizol je pak zvýšen do konce půstu nadmíru. To se rovná katabolismus, má to imunosupresivní funkci a celkově to snižuje zdraví. Zbytek tvé otázky je velice zajímavý, napiš mi ji však na email, kam patří. Díky.

  • Odpovědět
    Vojta
    30.12.2015 at 9:59

    Da se WD aplikovat pri smennem provozu…(kratky, dlouhy tyden,12hrs smena). Hadam, ze ne/pravidelny spankovy rezim muze byt potiz?

    • Odpovědět
      Adam Česlík
      6.1.2016 at 22:29

      Je to problematické, ale jde to. Obecně však při noční směně WD nedoporučuji (lze ty dny tedy střídat).

  • Odpovědět
    Filip Grznár
    4.1.2016 at 19:20

    Jako vždy kvalitní počteníčko 😉

  • Odpovědět
    Petr Nový
    11.1.2016 at 13:46

    Dobrý den, jestli to chápu správně není problém ve cvičení nalačno, ale v tom, že potom ještě cca 5 hodin nejím (posilování od 6,20 – 7,20; jídlo ve 12 hod.).
    Díky

  • Odpovědět
    Magdalena
    18.1.2016 at 17:09

    Ahoj Adame,
    zajímavý článek…koukala jsem i na Tvou diplomku. Mě zajímá vliv IF na ženy…což je i jeden z možných dalších výzkumných bodů v Tvé práci. Tady v tom článku u Marka Sissona jsem narazila na informace, díky nimž si pozitivním přínosem IF na ženy nejsem moc jista…http://www.marksdailyapple.com/women-and-intermittent-fasting/#axzz3xc2WsZ5k
    Ale i tak teď na sobě IF zkouším. 16-17 hod. půst, první jídlo oběd po tréninku, pak večeře mezi 18 a 19 hod. Někdy malý snack (makadam.ořechy například s kouskem jablka).
    Díky a pokračuj v zajímavém psaní.

    • Odpovědět
      Adam Česlík
      18.1.2016 at 17:48

      Již řadu let se IF pro ženy obecně nedoporučuje. S tím přístupem jsem šel i do svého výzkumu, abych s překvapením zjistil, že ani s nejstriktnější formou 20/4 neměly problém (odpadlo zhruba stejně mužů jako žen pro stejné důvody) a došlo u nich jak ke ztrátě hmotnosti, tak k psychickému zlepšení. Jenže hovoříme o krátkodobé aplikaci a u žen, které si to dobrovolně zvolily. To je nejpodstatnějším faktem toho, zda člověk na IF vydrží nebo ne: Možnost svobodné volby. Pokud nebude IF svobodně přijato, bude zakoušeno jako stresor, bude převažovat kortizol a člověk na něm nebude prosperovat psychicky ani fyzicky. Při dobrovolném rozhodnutí a pozitivním přístupu přestane být hladovění pro tělo krizovým stavem a začne být stavem přirozeným. Nicméně u mužů i žen, dle převažujících neurotransmiterů a dle hormonálního nastavení, budou vždy jedinci, kteří prostě na IF nevydrží a je nesmysl se k němu přemáhat. Co však smysl má je vždy vyzkoušet ho (Včetně jednodušších variant) a sám se rozhodnout, jaké to bylo. S tím operuje protokol Performance lifestyle 2.0. A proto je pro důležité, že jste jej zkusila a sama musíte posoudit, jak se cítíte a zda Vám přináší výsledky.

      • Odpovědět
        Michaela
        24.1.2016 at 11:31

        Bohužel musím potvrdit to, na co odkazuje Magdalena a to bohužel z vlastní bolestné zkušenosti. Warrior diet jsem podstoupila zcela dobrovolně a s nadšením již 2 roky nazpět, když ještě tady ještě o tom moc lidé nevědělo a účinky na ženy ještě nebyly tak prozkoumané. Asi 2 měsíce na Warrior diet mi bylo naprosto skvěle, zvýšila se mi síla, vytvrvalost, zažívala jsem stavy euforie, každému to doporučovala… Bavila mě ta svoboda a že nemusím pořád vařit a přemýšlet co nachystat na celý den do krabiček. Dodržovala jsem vše dle protokolu podle knížky Oriho! Pak přišel oborvský propad až do adrenálního vyčerpání – hypoglykemie, kolísavý krevní tlak, alergie na jídlo (jakékoli), nespavost, vyčerpání, hyperpigmentace, totálně zpomalený metabolismus… No, nechce se mi to tu všechno popisovat, ale byl to boj a abych se dala do pořádku, trvalo to asi rok a ještě teď nemám metabolismus co dřív a musím si dávat sakra pozor na to co a kolik toho sním a jak často cvičím, protože když to přeženu, má tendence se to vracet. Pak jsem narazila na pár článků, kde se psalo, že byl pozorován negativní vliv na ženy a že to u nich funguje jinak, protože máme jiný hormonální systém. Stalo se to hodně ženám, byly jsme spolu ve FB skupině zaměřené na tuto dietu… Mnohé z nich ztratily i menstruaci a to zdaleka nebyly pod 10% tuku, ale třeba na pohodových 20%. Není to o tom, že bychom neměli pozitivní přístup, nebavilo nás to nebo to chtěli vzdát. Přála bych si abych to vzdala mnohem dřív, než došlo k totálnímu klapsu… S doporučení na Warrior diet pro ženy bych byla opravdu velmi velmi opatrná!!! Každopádně IF pro ženy doporučuju, ale maximálně 14/10 jak to teď asi rok sama dodržuju, to už problémy nedělá.

        • Odpovědět
          Adam Česlík
          24.1.2016 at 15:40

          Michaelo, děkuji za Vaši zkušenost. Ono opravdu déletrvající dodržování WD by mělo být pouze pod dohledem odborníka nebo u pokročilých. Důležité je tam právě naslouchání vlastnímu tělu a dokázat to případně stopnout při prvních známkách negativních příznaků. Stejně tak důležité je však zmínit, že stejně jako existují ženy se zkušenostmi jako vy, tak stejně existují ty, které na WD či IF obecně fungují dlouhodobě a bez problémů. A stejně tak existují muži, kteří zažijí podobné problémy jako vy. Já jsem jeden z nich, při prvním déletrvajícím WD jsem došel také neuronálního přepětí, stejně tak ale existuji muži, kteří na tomto stravování dlouhoročně fungují a já na základě své zkušenosti tedy nemohu tvrdit, že WD je nevhodné pro muže. Jestli se chápeme. Každopádně, když jsem ho před nedávnem zařazoval znovu, už jsem si po letech dokázal daleko více ohlídat signály organismu a reagovat na ně a jako hlavní důvod proč nyní mi stravování fungovalo a tehdy ne bylo to, že jsem tentokrát více jedl – dokonce jsem toho spořádal více než normálně za celý den. Tak jako tak IF je něco s čím ve svých stravovacích operuji opatrně a muži ani ženy jej nemají nikdy předepsané povinně ani dlouhodobě. PS: Nejčastější chybou při dodržování WD je právě dodržování pravidel Oriho knihy, které osobně vidím jako velice povrchní, nedostatečné a vědou překonané. Pokud máte ještě nějaké problémy i nyní, napište mi na email adam@risebyperformance.com.

  • Odpovědět
    Dana
    17.5.2016 at 12:54

    dobry den, Adame,
    proč se prosím neslučuje WD s kojením? Děkuji.

    • Odpovědět
      Adam Česlík
      19.5.2016 at 17:35

      Zdravím,
      ty kontraindikace jsou převzaté. Nicméně si nejsem jist zda by hladovění neovlivňovalo jeho produkci ve smyslu snižování, protože hladovění tělo interpretuje vždy jako stresor. Čehož se využívá v pozitivním smyslu, ale zrovna u laktace by to mohlo být kontraproduktivní.

  • Odpovědět
    Peter
    21.5.2016 at 11:42

    A ako by ste skombinovali WD s prácou na stavbe od 7:00 do 17:00 ? Je vhodné dať si počas dňa 2-3 proteinové shejky pozostávajúce z 20g bielkovín a 0g cukru , a 2-3x kafe + zelený/čierny čaj , po práci tréning cca 30-40min a potom začať jesť od dajme tomu 18:00 do 22:00 ? Aký máte názor na toto ??

    • Odpovědět
      Adam Česlík
      27.5.2016 at 13:06

      Počas manuální nebo fyzicky náročné práce bych doporučil WD pouze 1 týden v měsíci. Pak může vypadat jak popisujete (nebude to však přerušované hladovění pokud tam budou ty shaky, ale to nemusí vadit, protože spálíte kalorie prací). Zbylé týdny se stravovat normálně.

  • Odpovědět
    Pavel
    14.6.2016 at 8:14

    Zdravím, s přerušovaným hladověním už nějakou dobu experimentuju – má to pro mě velký přínos, ale vždycky to někde trochu ošidím a to se vrací potom dvojnásob. Nicméně chci se zeptat jak je to v undereating fázi? Je dobré nejíst nic vůbec, nebo si něco klidně „zobnout“? Jedl jsem přes den hodně ořechy (150-200g), ale po přečtení tohoto článku jsem zjistil, že pro to zřejmě nemám logický důvod, spíš mám jen zakódováno, že musím prostě něco sníst i když nemám hlad, mám vypustit i ořechy a v této fázi nejíst vůbec? Nemám problém to vydržet, ale je to správně? A ještě prosím jeden dotaz – ve „žravé“ fázi – je problém, když budu mít jen jedno jídlo? Během jednoho jídla dokážu sníst i 1kg masa s tím problém nemám, ale opět – je to správně? Děkuji za odpověď

    • Odpovědět
      Adam Česlík
      16.6.2016 at 16:42

      1. jíst každý den 200g ořechů je velice nezdravé
      2. o přerušovaném hladovění může být řeč jen pokud nebudete jíst nic
      3. sníst kilo masa najednou taky není zdravé, není to potřeba
      4. pokud chcete provést přerušovaným hladověním tak, abyste to nedělal blbě a neubližoval si tím, doporučuji protokol Performance lifestyle 2.0.

  • Odpovědět
    Terina
    20.6.2016 at 9:32

    Díky za skvělý článek, myšlenka WD je lákavá a hodlám ji vyzkoušet. Jsem přesně ten typ člověka, který se nepotřebuje pást celý den a nemá problém vydržet do večera. Jen mi není jasné – toleruje se celodenní popíjení silného zeleného čaje?

    • Odpovědět
      Adam Česlík
      20.6.2016 at 16:25

      Ano, ale nemusí Vám dělat z počátku dobře.

  • Odpovědět
    Michal
    13.7.2016 at 12:23

    Měl bych dotaz: trénink 3 x týdně, vždy dopoledne od cca 10:00 hodin. Takže poslední jídlo večer kolem 22:00 hodin, další kolem 14:00 druhý den. Dopoledne silově-objemový trénink. Jak je to s potréninkovým nápojem, můžu dát hned po cca 20 g hydra + 30 g sacharidů (glukopur nebo maltodextrin). Toto by bylo mezi 11:30 až 12:00 od. DĚKUJI.

  • Odpovědět
    Petr
    5.9.2016 at 10:16

    Zdravím , dobrý den . Nějaký tip když chodím na trénink od 6ti do 8mi ráno? Cvičím pravidelně více jak 10 let a chtěl bych zkusit WD. Děkuji moc.

    • Odpovědět
      Adam Česlík
      21.9.2016 at 14:20

      Nelze pasovat WD na každý životní styl, cíle a genetiku. Je jen pro některé a v tomto případě nemá s ranním tréninkem smysl.

  • Odpovědět
    Nikol
    2.10.2016 at 3:43

    Dobrý den,
    zajímalo by mě, proč by se neměl člověk pouštět do WD s tělesným tukem nad 30 a výše % ?
    Předem děkuji za vaši odpověď

    • Odpovědět
      Adam Česlík
      4.10.2016 at 17:52

      Ze zkušenosti má pak velice silné abstinenční příznaky (jeho tělo je závislé na jídle a sacharidech a těžko se jich zbavuje) plus takový přístup většinou vnímá jeho tělo jak stres a WD pak paradoxně nefunguje.

  • Odpovědět
    Petra
    25.7.2017 at 11:53

    Já pořád nechápu, proč WD není doporučitelné pro lidi, kteří trénují ráno. Okno pro overeating mám od 7: 00 do 11:00. Vstávám v pět ráno, pak mám trénink, pak snídani v práci pak velký oběd a nejím už celý den a celou noc. Nemám s tím žádný problém. Největší část půstu prospím a cvičím na konci půstu, což je pro mě ráno po probuzení, takže se hned poté najím. Je to špatně? Všude totiž narážím na to, že overeating musí být večer. Jenže mi přijde, že je to hlavně z důvodu, kdy mám i trénink večer. A pokud chce někdo trénovat ráno, zase je to prý špatně. Mi můj režim naprosto vyhovuje. Přes den jsem sytá.

    • Odpovědět
      Adam Česlík
      26.7.2017 at 20:33

      Zdravím, z filogenetického hlediska je u zvířat i lidí přirozený denní rytmus postaven na zvýšující se konzumaci jídla během dne směrem k večeru, s tím souvisí potom i naše hormony. Proto takový režim silně nedoporučuji z hlediska toho, že vede k narušování hormonální rovnováhy a tedy i zdraví.

    Napsat komentář

    Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..