Když se řekne melatonin, tak si asi většina Vás vybaví „hormon spánku“, a asi tušíte, že je pro nás důležitý. A možná už dokonce víte, že je vázán na náš cirkadiánní rytmus. Tady ale informace o melatoninu většinou končí. Co kdybych Vám ale řekl, že melatonin není tím, čím se zdá, a že je nejsilnějším antioxidantem nejen u člověka, ale napříč veškerou živou přírodou? Že je tak efektivní na ničení virů a bakterií, že se testoval (úspěšně) proti Ebole? A nebo že dokonce existuje teorie vzniku rakoviny v důsledku nedostatku melatoninu?
Pojďte se společně semnou vrhnout na odkrývání starobylé pravdy, podpořené jedněmi z nejlepších vědeckých studií, o kterých nikdo neví. Po tomhle článku už si nikdy neukrojíte ze spánku ani hodinku a blokace modrého světla se stane Vaší novou mantrou 🙂
Audio verzi tohoto článku včetně doplňujících informací najdete v novém Performance podcastu:
1. Melatonin jako cirkadiánní hormon
Povědomí o melatoninu se za poslední roky znatelně rozšířilo, většina lidí jej ale stále považuje za „hormon spánku“, který nám pomáhá usnout a tím tak nějak jeho funkce končí. Co už ale lidé netuší je, že melatonin se nevyplavuje sám od sebe, ale v návaznosti na naše vnitřní hodiny, které reagují na okolní osvětlení.
Melatonin se tak začíná přirozeně vyplavovat při západu slunce, pokud se pak už nevystavujeme umělému modrému světlu [R]. V takovém případě pak dojde ke snížení serotoninu (ze kterého se vytváří), což nás spolu se snížením dopaminu vede k tomu, že už jen tak poleháváme a jsme příjemně malátní.
Melatonin nás tak nepřímo připravuje ke spánku, pouze ale za předpokladu, že blokujeme intenzivní a především modré světlo před spaním [R], o čemž jsme horlivě debatovali s Hynkem Medřickým v Performance podcastu.
Čím méně před spaním svítíme, tím více jsme pak unavení (což není přímo důsledkem melatoninu, ale právě snížením aktivačních hormonů a přechodem do pomalejších mozkových vln) a hladina melatoninu postupně narůstá.
Když jdeme spát, tak po cca 4 hodinách ve tmě začíná hladina melatoninu prudce narůstat. Dochází doslova k explozic melatoninu z epifýzy do celého mozku (a podobný trend pak bude i jinde v těle – viz dále).
Hladina melatoninu tak u člověka, který šel spát v 22:00 začne prudce stoupat kolem druhé hodiny ranní a vrcholu dosahuje ve čtyři hodiny ráno (pokud tedy jdete spát o půlnoci, tak v létě k této maximalizaci nedojde, protože v šest už je světlo, které melatonin tlumí). Přehledně to znázorňuje následující graf.
Vyplavování melatoninu v létě v ideálním světě při západu slunce.
Je přitom důležité vědět, že světlo intenzivnější než 250 luxů (jako má mobil s plným jasem, kterým si svítíte do obličeje) nebo modrozelené světlo v době 1 – 2 hodiny před spaním (tady se studie liší) snižuje noční produkci melatoninu od 40 – 80 % !!! (V závislosti na genetice a dalších faktorech).
Zatímco světlo svíčky, amber LED nebo staré Edisonovské žárovek s wolframovým vláknem nevadí, tak nejhorší je právě světlo studených ledek (jako mají auta, billboardy a některé veřejné osvětlení) a hlavně obrazovek mobilů, tabletů, počítačů, a televizí (kde lidé sledují až tesně před usnutím zprávy o koronaviru). Viz toto přehledné znázornění:
Vliv rozdílných typů osvětlení (jako celku) na noční sekreci melatoninu.
Sjíždění mobilů, počítačů a televizí 90 minut před spaním má efekt na snížení nočního melatoninu o 40 – 80 %.
Úloha melatoninu ale rozhodně nekončí u spánku a cirkadiánního rytmu, jinak bych o něm nepsal takovýto článek. Ba naopak! Tam, kde většina vědeckých a populárně vědeckých publikací o melatoninu končí, my teprve začínáme!
Existuje ale pestrá řádka nových vědeckých studií, které nám pomáhají nahlédnout za pokličku toho, co to melatonin ve skutečnosti je, a jak byla jeho úloha důležitá pro celou evoluci na naší planetě.
Připoutejte se, protože se nyní vypravíme až na samotnou hranu vědeckého poznání!
2. Melatonin všude kam se podíváš
Dnes už víme, že melatonin nevzniká pouze v mozku – v epifýze, ale i jinde v těle. Je to zejména ve střevech, kde vzniká dokonce o 400% více melatoninu než v podvěsku mozkovém [R], a melatonin je tam extrémně důležitý protože chrání a obnovuje střevní bariéru. Dokonce i buňky mikrobiomu si vytvářejí svůj melatonin [R, R]!
Objevení střevního melatoninu vedlo vědce nejprve k doměnce, že se vytváří pouze tam, kde je hodně serotoninu. S dalším výzkumem, byl ale melatonin objeven také v oku [R] (kde zvyšuje noční citlivost na světlo), a celé plejádě dalších tkání a orgánů. A to dokonce i v tělních tekutinách (od slin, přes žluč, až po páteřní míchu)[R].
Ve skutečnosti se totiž melatonin najdeme v těle úplně všude, protože jej produkují všechny buňky, včetně těch imunitních. Jak je ale něco takového možné?
Jak tento vnitrobuněčný melatonin vzniká ještě není zcela prozkoumáno, má se ale za to, že jej vyrábí jednak buňky samy, a jednak naše mitochondrie [R] (kterých jsou v každé buňce našeho těla tisíce). Tento melatonin se přitom nedostává do krve, buňky jej rovnou spotřebovávají.
Mitochondrie byly původně fialové bakterie, se kterými naše pokročilejší eukaryotické buňky začaly spolupracovat, aby pro nás vyráběly energii (ve formě ATP), a buňky tak mohly vytvářet složitější chemické reakce. To bylo podmínkou vzniku mnohobuněčného života. Dnes tak má každá buňka našeho těla (snad kromě červených krvinek) tisíce mitochondrií, které pracují 24 hodin denně na výrobě buněčné energie.
Objevení melatoninu po celém těle bylo zásadním prolomením paradigmatu toho, že je hlavní funkcí melatoninu řízení cyklu spánku a bdění.
Druhým mezním objevem pak bylo, že melatonin nejenže nepřísluší pouze lidem, ale není výsadou ani savců, natož živočichů. Vytváří jej totiž dokonce i houby [R], rostliny [R, R] , a bakterie[R, R].
3. Melatonin: Nejlepší nápad evoluce
Melatonin je totiž ve skutečnosti starobylou molekulou, která na planetě Zemi existuje mnohem déle než lidé, a která nás provázela po celou dobou evoluce, během které pravděpodobně přežily pouze ty organismy, které se ji naučily používat ve svůj prospěch [R].
První buňky začaly vytvářet melatonin pravděpodobně jako obranu proti sluneční radiaci a nehostinným podmínkám pro život, a to už nějakých 3,5 miliardy let nazpátek. Melatonin je chránil jak proti radiaci, tak proti volným radikálům (které buňky vytvářejí svým metabolismem). Využití melatoninu dávalo evoluční výhodu, a brzy se vyselektovaly ty živočišné a rostlinné druhy, které jej dokázaly využít nejlépe.
Skandální přitom je, že zatímco život se za 3,2 miliardy let extrémně proměnil, tak melatonin zůstal .. inu melatoninem. Se stejnou chemickou strukturou. Nic se na něm nezměnilo. A to je vstkutku fascinující! [R].
A tím se dostáváme k poslednímu kousku naší skládanky, a tedy: Jakou funkci má skutečně melatonin, že jej napříč eony využívaly všechny formy života, aniž by jej zdokonalily či změnily?
4. Melatonin a jeho skutečná funkce v lidském těle
Melatonin je organickou sloučeninou, která dokáže ničit volné radikály a chránit buňky před radiací i dalšími stresory. Melatonin je tak nejsilnějším známým antioxidantem (nesrovnatelně silnější proti glutathionu i astaxanthinu). Jeho využití se přitom v přírodě liší a u člověka je velice, velice komplexní. U nás melatonin nejenže neutralizuje volné radikály, ale chrání nás před všemi formami stresu: Od UV záření, a radiace, přes všechny další formy buněčného stresu, až po toxiny, viry a bakterie, které proniknou do buňky.
To je také důvodem, proč jej vytvářejí všechny buňky a mitochondrie našeho těla [R]: Používají jej totiž ke svému zotavení, obnově, recyklaci a omlazení!
Na molekulární úrovni je efekt melatoninu následující
- Eliminuje volné radikály [R]– (ROS, RNS, superoxidové anionty, hydroxylové radikály, peroxidy vodíku a další).
- Aktivuje noční autofagii [R] – což je proces recyklace buněk, zbavování je toxinů a virů.
- Respektive aktivuje apoptózu, pokud je buňka nevratně poškozená.
- Podporuje naší imunitu, na druhé straně snižuje nadměrnou zánětlivost [R].
- Posiluje, obnovuje a pomáhá vytvářet nové mitochondrie [R].
Pokud těmhle pojmům rozumíte (tzn. jste lékař, student vysoké školy, nebo nadšenec, který čte naše články a je klientem), tak už chápete jak extrémní potenciál k léčbě téměř všech nemocí v sobě melatonin ukrývá!
Skutečně existují důkazy, že nás chrání jak před negativními vlivy vnějšího prostředí a různými stresory (na denní bázi), tak před vznikem civilizačních onemocnění (dlouhodobě, pokud se nám vyplavuje správně). Či jinak řečeno: Je velice pravděpodobné, že to je právě nedostatek melatoninu, který vede k tomu, že jsme náchylnější na vznik civilizačních onemocnění.
Kromě toho nám ale melatonin pomáhá ještě ve dvou extrémně důležitých oblastech: Proti virům a bakteriím. A proti rakovině.
I. Melatonin jako kladivo na patogeny (viry, bakterie)
Melatonin dokáže zlešpovat naší nejsilnější obrannou linii, kterou je takzvaná vrozená imunita. Číní tak několika způsoby, jedním z nich je, že zvyšuje efektivitu NK buněk (natural killer cells), což je naše těžká artilerie v boji jak proti patogenům, tak proti rakovině (více o jejich funkci a ovlivňování zde).
Dalším efektem melatoninu je schopnost spouštět selektivně likvidaci extrémně poškozených buněk (napadených virem či v procesu rakoviny), stejně jako spuštění delikátního procesu autofagie.
Tento efekt přitom není pouze teoretický, shrnutí dostupné vědecké literatury („review“) z roku 2015 došlo k závěru, že melatonin má terapeutický potenciál proti parazitickým, bakteriálním i virovým infekcím.
Ba co více, jeho efekt je tak velký, že se v Africe dokonce úspěšně testoval proti viru Eboly [R, R] (ta má úmrtnost 90%, a aktuálně řešený koronavirus je proti ní z hlediska nebezpečí čajíček).
Ebola má sice jiný mechanismus působení než COVID-19, ale nemusíte smutnit! V nové studii, která vyšla doslova před pár dny (16. března 2020) prohnali vědci melatonin sérií testů a zjistili, že cílí na vstupní receptor ACE-2, právě přes který proniká koronavirus do buňky [R]. Začíná se tedy uvažovat o jeho terapeutickém využití (ve studii v kombinaci s chemoterapeutickými léky).
Doplnění: Tři dny po napsání tohoto článku (23. 3. 2020) vyšla nová studie [R], ve které autoři poukazují na možné terapeutické využití melatoninu pro snížení negativního projevu nemoci covid-19, včetně snížení rizika smrtících cytokinových bouří, autoři zmiňují také přímý antivirální efekt melatoninu.
Nechci tím říci, že by melatonin dokázal vyléčit člověka nemocného koronavirem s těžkým průběhem, ale že našemu tělu dává vše potřebné k tomu, aby v případě nákazy virus smetlo ze stolu jako živnostník letošní daňové přiznání.
Je kacířství mluvit o melatoninu takhle velkolepě?
Dle mého nikoliv, a to jsme se ještě ani nedostali k jeho největšímu potenciálu, který spočívá v prevenci i léčbě rakoviny.
II. Melatoninová hypotéza vzniku rakoviny a jeho léčebný potenciál
Po více než 20 let nacházeli výzkumníci překvapivě vysoký výskyt rakoviny u slepců, pracovníků nočních směn, letušek, obyvatel Arktických oblastí, a lidí s chronickými problémy se spánkem. Tyto zdánlivě nesouvisející skupiny přitom měli jednoho společného jmenovatele: Melatonin [R].
Zhruba od roku 2007 tak vznikla melatoninová hypotéza vzniku rakoviny, která se opakovaně potvrdila v řadě epidemologických studií (např. u pracovníků nočních směn), ve studiích na zvířatech – konstatně vystavovaných světlu v noci, a v posledních letech také v klinických studiích na lidech [R].
Za posledních 20 let prodělala naše společnost razantní proměnu, kdy jsme umělým modrým světlem změnili noc v den. Díky tomu pak dochází ke snižování přirozené sekrece melatoninu, a tím i naší přirozené obrany proti rakovině [R].
U melatoninu bylo opakovaně potvrzeno [R]:
✅V noci vyplavovaný melatonin nás chrání před vznikem rakoviny (byla popsána celá plejáda biochemických cest viz obrázek).
✅Kromě toho ale zpomaluje i průběh již propuknuvší rakoviny.
✅Řada studií navíc prokázala, že administrace melatoninu zvyšuje efektivitu konvenční léčby (např. tamoxifenu u rakoviny prsu).
✅Ba co více, funguje i u typů rakoviny, které na léčbu nereagují.
✅Kromě toho také snižuje šíření metastáz po těle, protože zabraňuje vstupu rakovinných buněk do cév.
✅A v neposlední řadě pak snižuje toxicitu běžně používaných léků na rakovinu.
Suplementace melatoninu a jeho syntetických analogů se testuje v léčbě rakoviny, přesto u nás bohužel o tomhle nikdo neví.
Dovolím si nyní vyslovit domněnku na základě všech těch studií a chybějících linek, které jsem za ta léta sledoval a zpracoval (a jsou to skutečně desítky tisíc studií a stovky odborných knih):
Rakovinné buňky jsou v podstatě dysfunkční buňky, které přestaly plnit svou funkci, ale nefunguje přirozený program jejich odstranění. Pro tyto účely nás evoluce vybavila dvěma základními prostředky: Melatoninem a autofágií, které dokáží rakovinné buňky najít a selektivně zničit, respektive pracovat na tom, aby zdravé buňky plnily svou funkci a rakovinnými se nestaly.
Jak tyto rakovinné buňky vznikají není v podstatě důležité, protože dokud má člověk zdravý spánek, cirkadiánní rytmus, a tedy melatonin a autofagii, tak se jich tělo efektivně zbavuje. Tumory a nádory vznikají ne přes noc, ale dlouhodobou akumulací rakovinných buněk, a to v řádech let.
S rozvojem umělého nočního osvětlení a modrozelené světlo produkujících displejů, si stále více lidí blokuje svou přirozenou sekreci nočního melatoninu, a to v řádech dní, měsíců i let. Čímž pak snižují svou schopnost se s rakovinou vypořádat.
Rakovina samozřejmě existovala vždy, více se na ní ale začalo umírat až po 2. světové válce s tím, že zatímco kdysi byla spojena se stářím (kdy se hladina melatoninu i autofagie přirozeně snižuje), tak dnes se objevuje u stále mladších generací. Je přitom zajímavé sledovat, že se nyní objevuje současně u starých lidí (babiček a dědečků), u lidí ve středním věku (našich rodičů), ale i v naší generaci (znám ve svém okolí minimálně 10 lidí, u kterých byly objeveny tumory), a dokonce i malých dětí (tam zatim méně).
Nemohu to samozřejmě tvrdit s žádnou jistotou, ale rozmach rakoviny koreluje s rozmachem modrého světla, nočního svícení a LED displejů – spolu s jejich nadměrnou expozicí v noci.
Máme tu studie, které spojují rakovinu, narušený cirkadiánní rytmus i noční směny, stejně jako studie, které dokumentují molekulární působení melatoninu na rakovinné buňky.
Na co tedy ještě čekáme?
Adam Česlík
Performance lifestyle