V posledních týdnech jsme se věnovali osvětě ohledně toho, jak funguje naše mozková biochemie, které faktory životního stylu ji ovlivňují negativně, které pozitivně, a jaká můžeme využít nootropika a hacky. Tato témata přitom vycházejí z naší video-přednášky Neurohacking a nootropika, a současně slouží jako úvod či lákadlo na plný chod v podobě Moderních trendů ve stravě a suplementaci, které se uskuteční už 6. června. Tady máte shrnutí toho, co vyšlo v prvních týdnech:
Moderní biohacking pro optimalizaci mozkové biochemie
Existují různé formy poškození mozku (od hypoxie, přes neurodegeneraci, chronickou zánětlivost, demyelinizaci neuronů, ničení hlubokých jader, a mnohé další), se kterými si lékaři běžně neví rady, maximálně zatím umí zpomalit jejich progresi.
Existuje ale pestrá škála nových biohackingových technologií, které skýtají naději jak po pacienty po úrazu mozku, tak pro Alzheimerovu a Parkinsonovu chorobu, či rezistentní deprese a úzkosti.
A fungují dokonce i na běžný zdravý mozek, kterému umožňují optimalizovat jeho funkci a dosahovat vyšší výkonnosti.
Nejlepší na tom přitom je, že pro ně hovoří jak rozsáhlé studie na lidech, tak naše praktické zkušenosti.
Přijďte se poučit o technologiích, které ať už terapeuticky, nebo jako biohacking, využívají tisíce lidé po celém světě, ale u nás jsou zatím poměrně neznámé.
Co jsou to neurotransmitery?
Pochopení neurotransmiterů je prvním krokem k pochopení vlastní psychiky, prožívání i chování.
Přesto si většina lidí pod tímto krkolomným slovem nepředstaví nic, absolutně nic.
Což mi ale nyní dává možnost vymanit se ze zažitých definic, a zkusit Vám přiblížit, co to jsou neurotransmitery z trochu lidštějšího pohledu:
Neurotransmitery (NT) jsou komunikační molekuly, které propojují náš psychický svět s tělem a následně vnějším světem, a na druhé straně pak svět vnější s našim tělem a působením na naší psychiku.
Příklad:
- Představa toho, že Vás čeká práce Vám v mozku vyplaví dopamin, ten aktivuje svoje receptory, což Vám dodá motivaci a energii, a vy začnete ve vnějším světě konat tak, že si sednete k počítači a začnete pracovat.
- Podle toho, jak moc ho vyplaví, tak snadno to půjde. A pokud ho nevyplaví, tak o práci budete jen směle uvažovat, ale zůstanete ležet.
Na druhé straně si ale člověk může dát kafe, které mu zvedne dopamin, což se projeví jako pocit nespecifické bdělosti a vzrušení (angl „arousal“), které následně můžeme proměnit pomocí psychiky a úsudku v motivaci do práce (nebo třeba toho, že se rozběhneme po ulici).
Neurotransmiterů je přitom v těle spousta, a plní různé účely, proto není jednoduché definovat jejich přesnou funkci.
Pro nás je ale důležité, že v mozku funguje několik základních NT programů, které samy o sobě vytvářejí jakýsi podklad prožívání a chování.
Od toho, kolik máme mentální energie, přes to, jak dobře se cítíme, zda máme dobrou náladu, zda jsme zrelaxovaní nebo ve stresu, agresivní nebo úzkostliví, motivovaní nebo apatičtí. A spoustu dalšího.
Když porozumíte svým neurotransmiterům, tak pak můžete pochopit a rozklíčovat, jak emoce i zásahy z vnějšího prostředí ovlivňují Vaší psychiku.
Efekty dopaminu
Dopamin jako molekula motivace – tak ho zná skoro každý. Jeho efektů je ale mnohem více, obecně lze říci, že dopamin je hnacím motorem naší pracovní výkonnosti, kreativity, nebojácnosti a inovátorství, obecně se ale jedná o neurotransmiter, který je nositelem určité extraverze.
Někteří lidé jsou přirozeně obdaření jeho vysokou hladinou a mají proto velký drive, jiní, kteří ho tolik nemají mají ve svém životě rádi určitý klid a stabilitu.
To ale rozhodně neznamená, že by byl dopamin ukazatelem kvality! Je totiž třeba se ptát i na to, jak je to s jeho rolí v rámci celkové neurotransmiterové rovnováhy a kdy je naším dobrým pomocníkem a kdy spíše štvavým démonem.
A o tom bude jedna z částí přednášky Moderní trendy v psychické optimalizaci, kde se dozvíte, jaké neurotransmitery jsou dominantní pro jednotlivé neurotypy a jak lze pracovat na jejich optimalizaci. Pokud totiž skutečně pochopíte své silné a slabé stránky, je snazší pracovat na tom, abyste se stali ještě lepší verzí sebe sama.
Jak působí sacharidy na náš mozek?
Lidé většinou o jídlech uvažují v kontextu toho, kolik mají kalorií, nebo na co mají chuť. Ve skutečnosti ale to, co jíme, ovlivňuje také naší mozkovou biochemii, a ta potom psychiku.
Složení jídla ovlivňuje vyplavování mozkových neurotransmiterů (co to je pár příspěvků zpět). Sacharidy při své konzumaci zvyšují vyplavování inzulínu, ten sníží hladinu aminokyselin v krvi, na což reaguje mozek vytvářením serotoninu.
Serotonin je neurotransmiter spojený se zlepšením nálady, citlivostí na bolest, reguluje krevní tlak, ovlivňuje pohyby střeva, ale je také důležitý pro nástup spánku. Je to „feel good“ (cítim se dobře) neurotransmiter.
Problém ale může být, že pokud si dá člověk na oběd jídlo, které obsahuje primárně sacharidy. Bude se po něm sice cítit skvěle, ale současně se sníží jeho následná pracovní produktivita. Aneb známá post-obědová gastrická demence.
Nemůžeme ale současně říci, že byste neměli jíst sacharidy na oběd. Rozhodující je totiž Vaše citlivost na serotonin.
Ta rozhoduje o tom, že zatímco já si mohu dopřát na oběd komplexní sacharidy (ve spojení s bílkovinou), tak Janča raději zůstane u tučného masa se zeleninou. Oba se pak cítíme skvěle (protože si nezvyšujeme serotonin externím jídlem, ale tím, že žijeme smysluplný život), a můžeme dále pracovat.
Pochopením toho, jak Váš mozek reaguje na sacharidy, se můžete vymanit ze začarovaného kruhu polarit „sacharidy jsou dobré / špatné“ a začít regulovat (a ne pouze pasivně přijímat) svůj život. A to platí obecně o všech tématech z přednášky Moderní trendy v psychické optimalizaci.
Alpha GPC
L-alpha-glycerylphosphorylcholin, známější jako Alpha GPC, je jedním z nejsilnějších cholinových donorů, látek, které vedou ke zvýšení produkce acetylcholinu a to zejména pokud potřebujete:
- zlepšit mentální výkonnost a pozornost (Lopez et al, 1991)
- zlepšit zdraví mozku a podpořit paměť (Kidd P. M. et al, 2005)
- hledáte prevenci neurodegenerativních onemocnění (Moreno M, 2003)
- zlepšit produkci síly a podpořit sportovní výkonnost
Což bylo zjištěno v mnoha vědeckých studiích. Užívání Alphy GPC navíc vede k vyšší produkci růstového hormonu (Kawamura T et al, 2012), lze jí tedy využít při snahách o nabírání svalové hmoty, ale také pro podporu regenerace.
Obří dávku 750 Mg získáte z BM: Neurohacker manifesto z @brainmarket_cz
Co je ale pro jednoho lékem, je pro druhého jedem a ani v tomto případě tomu není jinak. U Alphy GPC více než jindy plat2C/že pro některé neurotypy není vhodná.
Cholinové donory
Po tom, co jste se dozvěděli o efektech Alphy GPC na tvorbu acetylcholinu je vhodné si blíže popsat, z jakého důvodu je vůbec dostatek acetylcholinu potřeba.
Efekt acetylcholinu je v těle extrémně důležitý: Ovlivňuje rychlost myšlení a paměť, stejně jako schopnost ovládat svaly (od běžné motorické činnosti, až po produkci síly).
Klíčové je přitom porozumět, jakými procesy se dá acetylcholine zvyšovat či optimalizovat. A hlavně pro které typy lidí to může změnit pravidla hry, a komu to naopak nemusí dělat dobře.
Chronický nedostatek acetylcholinu je spojený s celou řadou zdravotních problémů, a objevuje se především u lidí starých, nemocných a oslabených (ne jako příčina, ale důsledek), kdy je spojen s řadou dalších negativních vlivů na zdraví. Ty nejvíce pozorované přitom bývají problémy s pamětí, a pomalost pohybu.
BCAA a psychika
BCAA patří stále mezi nejvyhledávanější sportovní doplňky stravy. Reálně ale není moc o co stát, pokud to s nimi navíc budete přehánět (což není nic neobvyklého, protože mnoho lidí s nimi „sladí“ vodu a popíjí je jen tak během den), můžete snadno zavařit své psychice.
Ve studii od Fernstroma z roku 2013 totiž bylo zjištěno, že jejich užívání vede ke snížení uptaku tyrosinu a tryptofanu do mozku, což vede ke snížení produkce dopaminu a serotoninu. Což o to, s nižší hladinou serotoninu se na tréninku neztratíte, bez dopaminu je to už ale horší. Ten pravý problém pak nastává pokud BCAA zařazujete v nevhodnou denní dobu, nebo příliš často, jak bylo zmíněno v úvodu. Neurotransmiterová dysbalance, která může vzniknout, už nemusí vést jen ke snížení chuti k tréninku, ale k celkové psychické oploštělosti, nebo dokonce propadu.
Kompletní shrnutí této problematiky najdete ve článku na veřejném blogu – včetně návodů na to, jak BCAA zařazovat rozumně a kdy se jim vyhnout.
Borůvky jako nootropikum
Kdybyste si měli vybrat jedno jediné ovoce, které budete konzumovat, hodně bych vám doporučila vybrat si borůvky.
Jedná se o skutečnou lokální superpotravinu, jsou nabité vitamíny, minerály, stopovými prvky, ale i antioxidanty, zejména fenoly a antokyaniny. A slavné jsou zejména pro svůj vysoký obsah pterostilbenu, který lze velmi dobře využívat pro podporu mentální výkonnosti, kognitivních funkcí a celkově nálady.
Je ale jasné, že není borůvka jako borůvka a proto vřele doporučuji konzumovat je zejména v sezóně – ta na některých místech začne už poměrně brzy, a na zimu si je nasbírat a zamrazit. Vyhněte se kupovaným borůvkám z druhého konce světa, které jsou nabalzamované aby vydržely všechno a věřte, že takové borůvky už zažily leccos.
TIP: Protože borůvky pomáhají snižovat tělesnou zánětlivost, hodí se i do post workout shaků 😉
Performance golden latté
Jak na supernápoj, hodný toho, nazývat se stimulantem?
Ve středně silném mixéru rozmixovat:
- 250 ml kokosové mléko
- 1 lžíce mleté kurkum
- 1 tbl. Epigenetic complex (otevřít a vysypat kapsli)
- 1-2 g extraktu (mycellium) z Yamabushitake
- 1 lžíce medu
- 1/2 lžíce extrakt z vanilky
- 1/2 lžíce Cejlonské skořice
- Špetka mletého černého pepře (pro vyšší využitelnost kurkuminu).
- Přizdobit pak můžete borůvkami (jako na fotce) pro přidaný kognitivní benefit (viz předešlý příspěvek). Yamabushitake v kombinaci s epigenetikem poskytují značný kognitivní upgrade. Místo prostého bezmyšlenkovitého lopání kapslí je ale můžete zkombinovat do liposomálního roztoku, kde přidáte i naturální zdroje superlátek: kurkumu, borůvky, pravou vanilku, med a Cejlonskou skořici.
Tento mocný lektvar Je vhodný především pro ty, kterým káva a stimulanty nedělají dobře (viz video článek z tohoho týdne).
Mozková bariéra
Hematoencefalická bariéra, jednoduše nazvaná jako mozková bariéra, nebo zkrátka jen BBB, je nezbytnou součástí naší nervové soustavy.
Tato bariéra je tvořena buňkami mozkových kapilár, mezi kterými jsou podobně jako v případě střevní bariéry těsné spoje. A ty jsou tam naprosto nezbytné, protože ani tato bariéra nesmí být zcela neprůchozí. Díky ní jsou do mozku vpouštěny potřebné látky a živiny a funguje také ochrana před vstupem nežádoucích látek.
Mozková bariéra však může být narušena celou řadou faktorů vnějšího i vnitřního prostředí, což se může projevovat poklesem mentální výkonnosti, ale i narušením rovnováhy mozkové biochemie, nebo rozvojem závažnějších onemocnění.
Mezi faktory, které ovlivňují integritu mozkové bariéry patří:
- Chronický stres (přes hormon CRH nikoliv kortizol).
- Hypoxie (nedostatek kyslíku viz video o dýchání).
- Alkohol (spíše při opilosti).
- Skryté intolerance (např. když někdo trpí intolerancí pšenice (wheat sensitivity), která se neprojevuje jako celiakie (na úrovni střeva), ale může způsobovat deprese a úzkosti po konzumaci – viz kniha Nemoc začíná ve střevech plstyle.cz/leakygut
- A obecně chronicky zvýšená zánětlivost, která je ukazatelem celkově špatného životního stylu (akumulace více faktorů: nekvalitní strava, narušený cirkadiánní rytmus, a poničené mitochondrie).
Proč spíme?
Spánek patří mezi naše základní fyziologické potřeby a byť není jeho role a funkce doposud plně pochopena, jisté je, že bez něho nelze existovat, bohužel nelze ani kvalitně existovat s jeho nedostatkem.
Kromě usínání si během spánku procházíme (v ideálním případě) postupně třemi fázemi nonREM spánku (až po hluboký spánek) a následně přichází fáze REM. Spánkový cyklus se následně opakuje podle toho, jak dlouho spíme, za běžnou noc (okolo 8 hodin spánku) se ale obvykle vystřídá 4-5 spánkových cyklů.
Fáze paradoxního – REM spánku, ale i fáze hlubokého spánku mají svůj účel. Obě jsou důležité pro integraci psychiky a ukládání informací do dlouhodobé paměti, obecně lze ale říci, že REM fáze je klíčová pro naši psychiku a mentální odpočinek, kdežto bez hlubokého spánku bychom se nebudili fyzicky odpočatí a zregenerovaní.
Spánek je klíčovým prvkem pro naše fyzické i psychické zdraví a mentální výkonnost. Pokud vás zajímá, jak ji zlepšit a povznést se nad své běžné limity, je tu pro vás přednáška Neurohacking a nootropika.
Efekty pterostilbenu
Pterostilben je součástí mnoha plodin, které najdete přirozeně v našich podmínkách, jednoznačně jim ale dominují borůvky!
Pár zásadních důvodů, proč je jíst (krom toho, jak chutnají) najdete jak na úrovni těla, tak na úrovni psychiky a mentální výkonnosti.
A to je taky hlavním důvodem, proč může mít pterostilben své místo ve většině nootropických stacků. Jeho velkou výhodou totiž je, že je vhodný takřka pro každého, má vysokou biodostupnot (dostane se i přes mozkovou bariéru), pomáhá potencovat účinky ostatních látek a kromě přímého efektu na výkonnost pomáhá zmírňovat celkové negativní markery, jako je zánětlivost, oxidativní stres, nebo rychlé stárnutí.
Kde ho hledat? Pokud nejíte pravidelně borůvky, skvělou volbou bude suplementace – nejvíce pterostilbenu v kombinaci s resveratrolem (což radikálně zvyšuje jeho účinek a vstřebatelnost), kuruminem a bioperinem najdete v Performance Epigenetic Complex.
Žádné komentáře