Marbella – Advanced strength program design

Součástí semináře byla kromě teoretické části také část praktická, rozdělená do celkem šesti venkovních tréninků pod horkým Španělským sluncem, kde jsme zkoušeli tréninkové plány dle našeho neuro-hormonálního nastavení (na základě zjištění pomocí testu).

Tyto tréninky pak sloužily nejen jako manifestace nastavení jednotlivých tréninkových proměnných a krátkodobé periodizace, ale měly nám jako trenérům poskytnou také cenné informace, jak kooperovat s větším množstvím klientů při tréninku tak, aby se předcházelo zranění, bylo možno zaručit správnou techniku a dodržet tréninkové parametry (jako použitá váha) bez zbytečné ztráty času přendáváním váhy na čince. Což v praxi oceníte při tréninkových seminářích v Praze.

A v neposlední řadě sloužily k tomu, abychom se my sami kompletně odrovnali. Opravdu snad není větší motivace, než trénovat spolu se skvělými trenéry z celého světa (přijeli studenti nejen z celé Evropy, ale také Kanady a Austrálie) pod osobním dozorem Charlese Poliquina. A protože se jednalo o kurz pro pokročilé, tréninky byly skutečně pekelné. Každý šel až na krev a všichni ze sebe vydávali maximum, což spolu s neuvěřitelně horkým sluncem a až fašistickým dbaním na dodržování předepsané techniky, vedlo k jedněm z nejintenzivnějších tréninků v mém životě.

Nebýt toho, že sám většinu cviků, které nejsou úplně obvyklé, dlouhodobě trénuji, byl bych dozajista zaskočen a znemožněn. Neznalost techniky se totiž neodpouštěla. A proto jsem byl rád za všechny ty tréninky snatch pullů, zpomalených dřepů a shybů s tlustým neutrálním úchopem se zátěží, které jsem v posledních dvou měsících (od předchozího semináře na Hawaii) do tréninku pravidelně zařadil.

Zmínil jsem zvýšené dbaní na předepsanou techniku a k tomu bych se rád ještě malinko rozepsal: Celé to bylo o přidávaní váhy, nikdo nechtěl být ten, kdo už nezvládne přidat váhu v další sérii. Akorát přidávání váhy bylo možné jen tehdy, když jste naplnili všechny ostatní předepsané proměnné, včetně velice striktního dodržení techniky a důrazu na rychlost opakování:

Nedokázal jsi už váhu dostatečně zrychlit? Nemohl jsi dále přidávat. Nebo jsi ji naopak nedokázal dostatečně zpomalit tam, kde to bylo vyžadováno? Žádné přidání. A co teprve, když se člověk byť jen malinko pohnul při tlačení osy na benchi, nebo jen trochu udělal most? Nedostatečná síla, váhu nepřidáváš! A tak to bylo v podstatě u každého cviku. Technika a tréninkové parametry udávaly váhu. Nikoliv naopak, jak to vždy vidíme. A to si vezměte, že já jsem na správnou techniku opravdu pedant, a i tak jsem byl často upozorňován na malé drobnosti, kterých si člověk ani nevšimne. 

Vypíchl bych nekonečné série zpomalovaných širokých shybů po hrudník se 40ti kg jednoručkou, drženou mezi kotníky pomocí hamstringů, kdy při posledním opakování a snaze jej zpomalit, jsem si klasicky urval mozoly na rukou, což se mi ještě nikdy nepodařilo a to už jsem zkoušel různé prasárny. Nebo celkem 20 intenzivních sérií v řadě, mezi kterými byla pauza pouze 15 sekund a všechny byly s maximální váhou, intenzitou, sluncem pražícím do obličeje a za neustálého kibicování po dodržování techniky a předepsaného tempa.

Po tréninku přitom nebyl konec, pauza nebo čas na oběd, ale pokračovalo se rovnou další teorií a pak dalším tréninkem. Šlo přitom vidět, že zúčastnění jsou dlouhodobí Poliquinovi žáci (někteří za sebou měli všechny jim pořádané kurzy po celém světě) a tak měl každý u sebe neustále dostatek magnesia, elektrolytů, aminokyselin a spousty dalších suplementů pro regeneraci (včetně mé maličkosti samozřejmě, můj hotelový pokoj vypadá jako kartelové doupě).

Byla to velice silná zkušenost, která mě jako vždy posunula vpřed i za cenu toho, že kurz stál nemalé peníze. Pamatujte:

Pokud se chcete neustále zlepšovat, nesmíte litovat peněz investovaných do svého vzdělání!

Mgr. Adam Česlík