Antidepresiva: Triumf nebo marketing přesahující vědu?

 

V roce 2002 vydala Americká psychologická asociace (APA) studii s názvem Antidepresiva: Triumf nebo marketing přesahující vědu? (Antonuccio et al., 2002).  Jednalo se o velkou analýzu studií z databáze FDA (ústav pro kontrolu léčiv v USA), které zkoumali efekt nejznámějších antidepresiv.

Na základě porovnání výsledků těchto studií autoři došli k závěru, že:

 

„..antidepresiva fungují, ale jejich efekt není o moc lepší než placebo.“

 

A podle autorů je tak jejich popularita z větší části vytvořena pouze výborným marketingem.

Ve srovnání s placebem však mají antidepresiva daleko větší množství negativních účinků na zdraví, ať již je to nabírání váhy, apatie, emoční oploštělost, chronická únava, rozhození hormonů, nízké libido.

K podobnému výsledku pak došly další meta-analýzy jako ta od Národního institutu zdraví, kterou zmiňuje Moncrieff (2005): „Efekt oproti placebu je tak malý, že neni klinicky podstatný“, nebo Kirsch (2014).

 

Jiná meta-analýza z roku 2018 (Cipriani et al.), ve které byly zpracovány výsledky z 522 studií, prováděných celkem na 116 477 účastnících už je ale k efektivitě 21 nejznámějších antidepresiv shovívavější a naopak uvádí, že:

„…Všech 21 testovaných antidepresiv bylo efektivnějších než placebo (1,3 – 2,3 x více).“

 

Výše uvedené studie jsou klasickým schizmatem soudobé vědy, kdy lze najít vědecké i empirické důkazy pro i proti většině léků, diet, doplňků stravy atd. A nelze jednoznačně říci, že novější studie by vždy měla větší pravdu, protože záleží na řadě faktorů, které dokáží její výsledky ovlivnit (viz např. tato studie).  Nakonec je to tedy pouze na čtenáři, ke které straně se přikloní. Je však potřeba vědět, že antidepresiva mají nejen tu pozitivní a efektivní stránku, ale také tu stinnou:

 

Odvrácená strana psychofarmak:

Není ani tak důležité, zda mají antidepresiva obdobný efekt jako placebo nebo několikanásobně lepší efekt než placebo, v obou případech fungují. Pojí se s nimi však další problémy

1. Jsou to nejčastěji předepisované léky, které obvodní lékaři (hlavně v USA) dávají téměř na všechno, prostě aby se člověk necítil nedejbože psychicky špatně. Tedy nejen na klinicky stanovené deprese, ale obecně psychický diskomfort a pro problémové pacienty (kde si lékaři neví rady).

2. Zatímco spousta lidí s depresemi a úzkostmi psychofarmaka skutečně potřebuje (minimálně v akutních fázích), ve skutečnosti je užívá daleko větší procento lidí, kteří by se obešly bez nich, pokud by zlepšili své zdraví a životní styl.

3. Problémem antidepresiv (a také anxyolitik) je přitom pestrá škála negativních účinků na zdraví, kam patří nabírání na váze, snížené libido, nedostatek energie, emoční oploštělost a spousta dalších včetně zvýšených sebevražedných tendencí. Meta-analýza 17ti studií (Maslej, 2017) dokonce uvádí, že užívání antidepresiv zvyšuje úmrtnost užívajících až o 33%. 

4. Na jednu třetinu depresivních pacientů navíc vůbec nefungují (což někteří autoři považují za dostatečné vyvrácení serotoninoví hypotézy).

5. No a konečně: Antidepresiva a anxyolitika neřeší příčinu vzniku depresí a úzkostí (které mohou být způsobeny psychicky (např. trauma), neurologicky (ztráta citlivosti receptorů pro daný neurotransmiter), somaticky (např. narušení mikrobiomu) nebo nejčastěji jejich kombinací). Deprese a úzkosti vznikají jako nemoci z civilizace a k jejich léčbe nestačí pouze utlumit příznaky. To je také důvodem toho, proč se u většiny pacientů neurologické potíže opakovaně vracejí a vytvářejí novou formu závislosti na lécích.

 

O tom, jaký vliv může mít plošné užívání antidepresiv, které uzavírají vědomí, zvyšují ochotu riskovat a způsobují emoční oploštěnost, na společnost, poměrně dobře vypráví český dokumentární film Ryba smrdí od hlavy (celý na youtube), který poukazuje na to, že se pak zdraví lidé na antidepresivech chovají jako psychopati, což mohlo stát i za nedávnou ekonomickou krizí v USA.

Na zajímavou spojitost potom poukazuje také článek Aliho Le Vera na GreenMedInfo (2017, odkaz zde), který udává, že většina hromadných střeleb v USA byla spáchána pod vlivem psychofarmak. Jako příklad uvádí nedávnou střelbu v Las Vegas, kdy zemřelo 58 lidí a útočník byl pod vlivem valia. Meta-analýza 46 studií přitom poukázala na to, že benzodiazepiny vedou k větší agresivitě a zvyšují risk sebevraždy oproti zdravým lidem o 45% (Albrecht, 2014).

 

Zatímco některé srovnávací studie tedy poukazují na vyšší efektivitu antidepresiv a některé na nižší, obě strany se shodují na tom, že jsou předepisovány příliš často, nevedou k řešení problémů (proto se často připojuje také psychoterapie a další intervence) a hlavně mají řadu negativních účinků na zdraví i psychiku. V současné době přitom narůstá počet studií, které poukazují na skryté příčiny depresí a úzkostí, a také přibývá vědeckých důkazů o tom, že některé přírodní látky mohou mít stejný nebo dokonce lepší efekt na deprese a úzkosti než psychofarmaka (proti kterým se v experimentech přímo staví).

 

Více o tom, na jakém podkladě úzkosti a deprese vznikají, jakých je 6 hlavních somatických příčin, a dva ukázkové suplementační protokoly, najdete v novém článku:

Somatický přístup k depresím a úzkostem (který najdete v klientské sekci systému Performance training (plstyle.cz)).

Adam Česlík

Použité zdroje

• Albrecht, B. et al. (2014). Benzodiazepine use and aggressive behaviour: a systematic review. Australian and New Zealand Journal of Psychiatry, 48(12), 1096-1114. doi: 10.1177/0004867414548902
• Antonuccio, D. O., Burns, D. D., & Danton, W. G. (2002). Antidepressants: A triumph of marketing over science? Prevention & Treatment, 5(1). Article ID 25.http://dx.doi.org/10.1037/1522-3736.5.1.525c
• Ali Le Vere. Mass Shootings: The New Manifestation of an Ancient Phenomenon and their Link to Psychiatric Drugs. GreenMedInfo LLC, 2017.
• Cipriani et al. (2018). Comparative efficacy and acceptability of 21 antidepressant drugs for the acute treatment of adults with major depressive disorder: a systematic review and network meta-analysis. DOI:https://doi.org/10.1016/S0140-6736(17)32802-7.
• Maslej, M.M. et al. (2017). The Mortality and Myocardial Effects of Antidepressants Are Moderated by Preexisting Cardiovascular Disease: A Meta-Analysis. Psychotherapy and Psychosomatics, 86, 268-282.
• Moncrieff, J., & Kirsch, I. (2005). Efficacy of antidepressants in adults. British Medical Journal, 331 (155). doi: https://doi.org/10.1136/bmj.331.7509.155
• Kirsch I. Antidepressants and the Placebo Effect. Z Psychol. 2014;222(3):128-134.