Lidské tělo si během evoluce vytvořilo celou řadu obranných mechanismů, ale žádná se nevyrovná síle působení extrémně zajímavé molekuly, kterou je melatonin.
Ten spadá do skupiny tryptaminů a v těle se syntetizuje z neurotransmiteru serotoninu. Je využíván ve všech formách života, ať už jde o člověka, rostliny nebo dokonce houby. Zajímavostí je, že melatonin během evoluce nijak nezměnil svou strukturu a ukazuje se, že přežili pouze ty formy života, které se naučili melatonin začlenit do svého metabolismu.
Dříve se myslelo, že melatonin je pouze cirkadiánní hormon, který je produkovaný hypofýzou v mozku a zlepšuje spánek. Proto se mu taky do dnes přezdívá spánkový hormon. Díky zájmu a pokroku vědy se zjistilo, že se melatonin vyskytuje ve všech tkáních a orgánech, slinách, krevní plazmě a páteřní míše. To vedlo vědce k zamyšlení, že tato molekula nebude vytvářená pouze hypofýzou v mozku, ale že se vytváří i jinde v těle. Vědci nakonec zjistili, že melatonin vytváří střevní buňky, mikrobiom a v nejnovějších výzkumech se zjistilo, že jej vytváří všechny buňky a mitochondrie v našem těle, kde vykazuje silnou antioxidační činnost.
Vytváření melatoninu na buněčné úrovni je velmi starý evoluční mechanismus, který byl nesmírně důležitý pro vývoj života na naší planetě, protože umožnil organismům odolávat nástrahám prostředí, jako byla radiace, napadení patogeny, pomáhal v ničení volných radikálu, toxinů apod. Z dlouhodobého hlediska se melatonin zabraňuje tomu, aby se buňky stávaly dysfunkčními a rakovinnými. Svým působením doslova proskenuje buňku a zbaví jí všech věcí, které do ní nepatří a mohly by narušovat její funkci. S klidným svědomím lze říci, že melatonin je nejlepším nápadem evoluce.
Díky rozvoji společnosti, kdy došlo k narušení přirozených biorytmů, se velká část populace potýká s nedostatečnou produkcí tohoto hormonu/antioxidantu. Není náhodou, že zároveň je pozorovaný enormní nárůst civilizačních onemocnění. Existuje takzvaná melatoninová hypotéza rakoviny, která poukazuje na to, že se rakovina nejvíce objevuje u skupin lidí, kteří vykonávají povolání nerespektující přirozené biorytmy. Patří zde pracovníci nočních směn, letušky, slepci a další. U těchto lidí nedochází k správnému vyplavování melatoninu a jsou tak ochuzeni o nejsilnější přírodní lék, který vyrábí jejich vlastní tělo.
Produkci melatoninu můžeme výrazně ovlivnit naším životním stylem, kdy je třeba dbát na synchronizaci cirkadiánního rytmu, blokaci modrého světla nebo postěním se pár hodin před spaním. Kdy produkci melatoninu životním stylem přímo ovlivnit nemůžeme, je ve staří, kdy klesá jeho přirozené vyplavování. Není proto divu, že jsou staří lidé více náchylní na rozvoj civilizačních nebo infekčních onemocnění a stávají se tak rizikovou skupinou ve chvílích, kdy začne virová epidemie.
Žádné komentáře