TEMNÁ STRÁNKA VAPINGU: Aneb může mít horší důsledky pro společnost než kouření?

Publikováno 18.7.2024

Vapování je jako mor, který se nepozorovaně šíří naší společností a intoxikuje mozky nejen bývalýcj kuřáků cigaret, ale také žen doma na mateřské či adolescentů a dětí. Na rozdíl od cigaret se o něm totiž často mylně hovoří jako o „bezpečné variantě kouření“, díky absenci spalování a smradu cigaret se k vapování dostává násobně více lidí, kteří by normálně nekouřili, a díky příchutím (liquidům) si na ně bohužel často navykají také děti.

A díky konvenčnosti celého vapování, se z něj bohužel lidé „těší“ častěji než z normálních cigaret, kdy není ničím neobvyklým, že vapují kontinuálně také uvnitř, či mají dokonce své „vapo“ na šňůrce na krku, kdy se z něj stává doslova dudlík pro dospělé. V jakékoliv chvíli diskomfortu nebo potřeby se aktivovat – sáhnout po dudlíčku.

Jaký vliv ale může mít na naše zdraví samotné vapování? To se Luky pokusil rozlousknout v tomto skoro až investigativním článku (protože není cílem velkých vapovacích korporací, aby se o nějakých negativech vědělo).

Tento článek jsme v minulém roce vydali na našem Performance Patreonu, kde v tuto chvílí najdete již neuvěřitelných 90 článků napříč oblastmi Holistického přístupu ke zdraví. Cena členství je pouze 250 Kč měsíčně!

1) Kde se vzal a jak vznikl trend vapování / vapingu

Možná si někteří z vás vzpomenete na dobu, kdy se na našem trhu začaly objevovat první elektronické cigarety, které svým tvarem připomínaly klasickou cigaretu nebo o pár let později propisku. Bylo to před necelými 20 lety (rok 2005–2006) a tyto typy elektronických cigaret nebyly alespoň dle toho co jsem slýchával od okolí příliš povedeným řešením…

Pro zajímavost, tak první pokusy o vytvoření elektronické cigarety fungující podobným principem jako dnešní vapes sahají do roku 1963, kdy Herbert H. Gilbert vynalezl několik prototypů zařízení odpařující roztok, které si nechal patentovat. Nikdy se však nezačaly masově vyrábět. (R)

Přibližně od roku 2014 (u geeku možná dříve) se už na trhu začaly objevovat skutečné vapovací zařízení, které uživatele lákaly zejména schopností na jedno potáhnutí tvořit mohutné mraky páry a míchat si různě ochucené liquidy.
A e-shopy a kamenné prodejny s vapes a příslušenstvím rostly ve větších městech a nákupních centrech jako houby po dešti, no a tím celý vapingový boom započal.

V posledních letech je přitom vaping dostupnější než kdy dříve, protože téměř v každé trafice a na benzínkách najdete v praxi nejdostupnější a pro použití nejjednodušší řešení jednorázových „vapo“ zařízení, a to v různých příchutích a koncentracích nikotinu.

Vzhledem k dostupnosti vape zařízení a jeho společenské přijatelnosti (tolik nesmrdí, lze jej lehce schovat), se vaping stal velice vyhledávaným dětmi, adolescenty, ale i lidmi, kteří normální cigarety nikdy nekouřili, což je bohužel podstatný problém, zejména pro kontext jeho potenciální negativního vlivu na zdraví a psychiku (a v širším kontextu také společnost).

Pojďme se tedy nyní podívat na konkrétní problematiku vapování.

2) Problematika vědeckého poznání kouření / vapování

Nejdříve je potřeba upozornit na fakt, že klasické cigarety byly dlouhé roky považované za zdraví prospěšné, čemuž přispívala masivní reklamní kampaň tabákových společností, které si mohly dovolit zaplatit řadu slavných osobností 20. – 30. let 20. století, a dokonce se hovoří i o uplácení doktorů, kteří kouření doporučovali svým pacientům a veřejnosti pro jejich pozitivní vliv na ochranu proti kašli (z dnešního pohledu úsměvné), na uklidnění, proti stresu a další „benefity“. (R)

Přestože kouření vyvolávalo u řady odborníku obavy pro ohrožení veřejného zdraví, tak i přes stále novější vědecké poznatky vyhrávaly tabákové společnosti svou propagandou. Až v roce 1965 začaly být důkazy natolik nepřehlédnutelné, že v USA došlo k vládním oficiálním zprávám o rizicích spojených s kouřením tabákových cigaret. (R)

Možná se ptáte, proč píšeme o cigaretách, když článek má být věnovaný vapingu?

Odpověď je jednoduchá… Cigarety nám posloužily jako exemplární příklad, že i přes existující důkazy (ať už vědecké či empirické) se pevně ukotvená společenská paradigmata mění velice pozvolna (zde celé dekády), o to zvlášť pokud na dané problematice nějaká ze stran profituje (nadnárodní korporace / stát z přirážek k ceně).

Proto pamatujte:

To, že pro něco neexistuje vědecká studie nebo shoda ještě neznamená, že taková problematika neexistuje!

Nebo na druhou stranu, pokud studie o problematice existují, ale taktně se o nich nehovoří, tak si můžete být jistí, že to je proto, že na tom někdo profituje (a tím je většinou velký hráč, proti kterému by studie lezla do zelí).

A tím se oslím můstkem dostáváme k velkému problému vapování: Lidé, kteří vapují, jeho prodejci, a hlavně firmy, které jej vytvářejí, Vám budou donekonečna tvrdit, jak je vapování neškodné, že se nic nespaluje, nezatěžuje plíce, a oproti kouření je taaak chutné..

Ptejme se, je tomu skutečně tak?

3) NEG. LÁTKY V LIQUIDU A EFEKT V TĚLE

Když už se dostanete do konverzace s pravidelně vapujícím člověkem o škodlivosti / neškodlivosti vapingu, tak kromě argumentu, že vaping funguje na principu odpařování liquidu, nikoliv spalování, jako je tomu u cigaret, tak se můžete setkat s tím, že se zkrátka jedná o zdravější alternativu běžných cigaret.

V tomto ohledu by měl vapující člověk pravdu, protože cigaretový kouř obsahuje více než 5300 sloučenin, z nichž je více než 70 prokazatelně karcinogenních! (R)

Nicméně tento argument je prd platný, pakliže je pro vás zdraví prioritou. V takové chvílí totiž nejde o to, co má menší negativní dopad na zdraví, ale o to svému zdraví zcela zbytečně neházet klacky pod nohy.

Složení e-liquidů:

E-liquidy jsou obecně postavy na látkách, jako je propylenglykol (PG) a glycerol, smíchané s koncentrovanými příchutěmi a nikotinem. Uvádí se, že pára vznikající vypařováním liquidu obsahuje více než 113 chemikálii, kdy se jedná především o aldehydy, kovy, těkavé organické sloučeniny (VOC), fenolové sloučeniny, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), karbonylové sloučeniny a silikáty.

U většiny látek není známo, jaký mají dlouhodobý dopad na zdraví člověka, ale vědecký článek upozorňuje, že u některých je známý toxický a karcinogenní účinek způsobující respirační a srdeční onemocnění. (R)

1) „Báze“ – propylenglykol a glycerol: U propylenglykolu, jakožto jedné z hlavních složek liquidů v současnosti neexistuje prokazatelný negativní vliv na zdraví v kontextu vapování (což neznamená, že není a nepřijde se na něj později). Některé osoby mohou pociťovat podráždění očí a dýchacích cest, kdy je otázkou, jaký to bude mít dopad z dlouhodobého hlediska.

2) Příchutě: V roce 2014 existovalo 7764 specifických příchutí pro e-liquidy (pravděpodobně více), o jejichž dlouhodobých dopadech při vdechování toho příliš mnoho nevíme.

Bylo ale zjištěno, že často objevující se látky v liquidových příchutích, jako je Diacetyl acetylpropionyl a cinnamaldehyd vykazují nepříznivé důsledky na zdraví dýchacích cest a cytotoxické a genotoxické účinky. (R)

Zdánlivě neškodné příchutě jsou tedy velkou neznámou z pohledu dlouhodobého dopadu na zdraví, ale za předpokladu, že se zamyslíte nad jejich výrobou, obsahu desítek až stovek chemických sloučenin, tak se pravděpodobně nebude jednat o něco, co byste chtěli na denní bázi vesele vdechovat („mňam malinové e-potěšení“).

3) Kontaminace: Bylo zjištěno, že liquidy mohou obsahovat diethylftalát a diethylhexylftalát (ftaláty), které mají antiandrogenní účinky (fungují jako hormonální disruptory) a jsou „potenciálně“ karcinogenní pro člověka. (R)

Studie (R) zaměřující se na e-liquidy a jejich vliv na pohlavní hormony a reprodukci u zvířat zjistila řadu negativních účinků, včetně snižování testosteronu a plodnosti. Studie v závěru podotýká, že stejně jako u kouření jsou škodlivé účinky vapingu na lidský reprodukční systém pravděpodobné, i přes dosud omezené důkazy.

4) Těžké kovy – Existují důkazy, že e-liquidy či vdechovaná pára obsahuje vysoké množství těžkých kovů, jako je například arsen, chrom, nikl, olovo, mangan, hliník, cín, železo, kadmium a další. Dokonce se předpokládá, že množství těžkých kovů je vyšší než u klasických cigaret s výjimkou kadmia. (R)

Těžké kovy a jejich negativní vliv na zdraví je samostatné velké téma, ale obecně se jedná o látky zatěžující jaterní i buněčnou detoxikaci, přispívají k oxidativnímu stresu / zánětlivosti a jejich akumulace v těle je jedním z dílku skládačky mnoha chronických problémů se zdravím. V kontextu s elektronickými cigaretami a vlivem na zdraví nebyly více zkoumány. (R)

5) Nikotin – Samozřejmě nemůžeme zapomenout na nikotin, který je sám o sobě velice zajímavou látkou s řadou benefitů pro zdraví. Nicméně je potřeba uvědomit si, že vapování je doslova postavené na vytváření závislosti na nikotinu, díky kterému se pak ve velkém množství do těla dostávají pravidelně všechny další zmíněné negativní látky.

6) Problematika vypařování: Když jsou e-liquidy zahřívány a vypařovány, tak dochází k chemickým reakcím za vzniku karbonylových sloučenin, jako jsou reaktivní aldehydy, o kterých se předpokládá, že mají toxické účinky na lidské zdraví.

Například formaldehyd je klasifikován jako lidský karcinogen skupiny 1 mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) a acetaldehyd je klasifikován jako potenciálně karcinogenní pro člověka skupiny 2B. (R)

4) SHRNUTÍ NEGATIVNÍHO VLIVU VAPINGU NA ZDRAVÍ:

Jak sami vidíte, tak vapování se zdaleka neblíží označení „neškodné“, naopak vyvstává u něj spousta otázek v kontextu dlouhodobé bezpečnosti a důkazy o koktejlu toxických látek hovoří za vše.

V kostce tak lze předpokládat, že vaping bude mít negativní vliv na zdraví na těchto úrovních:

Negativní dopad na zdraví plic a dýchacích cest.
Riziko zvýšeného oxidativního stresu – ničení buněk a mitochondrií.
Riziko zvýšené akumulace těžkých kovů v organismu.
Narušení hormonální rovnováhy a snižování plodnosti.
Potenciální riziko rakoviny díky karcinogenům s genotoxickým účinkem.
Riziko závislosti a negativní vliv na kardiovaskulární zdraví.
Negativní vliv na zdraví mozku a psychiku (viz. dále).

Zmíněné body se týkají pouze potenciálních rizik, protože pro jejich potvrzení zatím chybí vědecké důkazy na lidech, nicméně když si uvědomíte, že spousta lidí moderní společnosti žije obecně nezdravým životním stylem a proti své přirozenosti, tak vaping je jen dalším vnějším stresorem a zdrojem toxických substancí, které mohou dále podněcovat chřadnutí společnosti.

K negativnímu dopadu vapingu nám ale v tomto článku ale stále chybí jedna důležitá perspektiva…

5) A NYNÍ SKUTEČNĚ STINNÁ STRÁNKA VAPINGU

Máte ve svém okolí někoho, kdo používá vape? Pokud ano, tak daného člověka chvíli pozorujte a odkryje se vám ten nejrizikovější faktor vapingu vůbec.

Byť to není univerzálně platným pravidlem, tak mnoho lidí používající vape, mají své vapovací zařízení neustále ve své blízkosti, a při každé možné příležitosti si ze svého „vapíku“ potáhnou. Ve chvílí, kdy jej nedej bože ztratí ze své blízkosti, nastává panika, nervozita a narůstající napětí… (podobně jako když miminku vypadne dudlík mimo dosah paciček).

Co takové potáhnutí z vape zařízení způsobuje? Správně! Je to vyplavení dopaminu zapříčiněno samotným potáhnutím, ale především nikotinem, na který extrémně rychle vzniká dopaminová zavilost, zvlášť je-li přijímán pravidelně a ve vyšších dávkách.

Co ale takové hedonistické užívání nikotinu prostřednictvím vapování způsobuje?

Neoddiskutovatelná závislost – Pravidelné užívání nikotinu (z jakéhokoliv zdroje) způsobuje zvýšené vyplavování dopaminu, množení dopaminových receptorů a ztrátu jejich citlivosti + ovlivnění acetylcholinového systému. Člověk závislý na nikotinu do určité míry „supluje“ acetylcholin nikotinem a při jeho vyřazení se u něj mohou projevovat příznaky nedostatku acetylcholinu, i když ho má dostatek.
Riziko vzniku úzkosti, depresí, poruch pozornosti, chronického stresu – Nikotin funguje jako stimulant nervové soustavy a jeho chronické užívání i v kontextu jeho vlivu na mozek a neurotrasmiterové systémy, může podněcovat řadu psychických poruch, zejména u dětí a adolescentů s ještě plně nevyvinutým mozkem.
S vapingem jsou spojeny rizika ve formě vyšší impulzivity, změnami nálad, snížení pozornosti a schopnosti se učit a rizikem užívání jiných návykových látek. (R)
Ztráta dlouhodobé motivace a životní spokojenosti – Vapování jedním jednoduchým potáhnutím navozuje pocit odměny a uspokojení, jako tomu je při splnění úkolu či dosažení cíle.

To je ale velice problematické, zvlášť u adolescentů a dětí, protože si jejich mozek zvykne na instantní uspokojení bez námahy, čímž hrozí riziko vytrácení dlouhodobé motivace ze života, snížení odolnosti a tahu na branku + se člověk stává celkově více manipulovatelným, se sníženou schopnosti introspekce, přemýšlení v souvislostech a nízkou kreativitou.

Tuto perspektivu negativního vlivu vapingu lze tedy vnímat jako nejhorší vůbec, protože z určitého úhlu pohledu lidi okrádá o jejich skutečný potenciál, uzavírá jejich vědomí a dostává je do smyček závislostí na vnějším stimulu. To je pak přeneseně dalším dílkem skládačky toho, proč jsou dnes lidé více „slabší“, nedisciplinovaní a bez schopnosti udělat pozitivní změnu ve svém životě.

Srovnání vapingu s „crack kokainem“

V kontextu vapingu se dokonce hovoří o srovnání s velice silnou drogou decimující primárně americkou společnosti, kterou je takzvaný „Crack“ (chemicky upravená báze kokainu, která se inhaluje a vzniká na ní daleko větší závislost).

Toto přirovnání jste mohli slyšet v podcastu slavného neurovědce Dr. Andrew Hubermana. K této problematice sice neexistuje (minimálně veřejná) studie, nicméně i tak lze toto srovnání vědecky odůvodnit.

Je totiž dobře známo, že čím rychleji jsou drogy a substance dodány do krevního oběhu (např. kouření cracku či e-cigarety), tak tím rychleji se dostávají do mozku, kde dochází k ovlivnění mozkové biochemie – v tomto případě zvýšenému vyplavení dopaminu a riziku vzniku závislosti. (R)

E-cigarety (dle jejich typu – primárně ty výkonnější) vedou k vyššímu nárůstu nikotinu v krevním řečišti ve srovnání s klasickými cigaretami a to i tím, že samotné liquidy mohou obsahovat vysoké koncetrace nikotinu, které vapující člověk rychle absorbuje. (R)

Lze tedy předpokládat, že vapování vede při každém potáhnutí k znatelnému zvýšení dopaminu a riziko vzniku závislosti lze nepřímo připodobnit mechanismu fungování tvrdých drog.

Nicméně není to univerzálně platné pro všechny vapovací zařízení, záleží tedy primárně na výkonu a koncentracích nikotinu v liquidech.

TŘI PRAKTICKÉ TIPY PRO ZBAVOVÁNÍ SE ZÁVISLOSTI NA NIKOTINU:

Závislost na nikotinu je jednou z nejsilnějších závislostí vůbec, pomineme-li závislost na opiátech, a její optimalizace může být náročná, vyzývává a mohou ji provázet různé negativní projevy – nejčastěji: nervozita, napětí, vznětlivost, neschopnost se soustředit, nedostatek energie, bolesti hlavy, stavy úzkosti / deprese a další.

Přesto ale existují způsoby, jak neg. projevy abstinence od nikotinu snížit a ze závislosti se vymanit:

ZÁVĚR

Cílem tohoto článku bylo upozornit na neznámá rizika stále více rozšířeného trendu vapování a současně vás přivést k zamyšlení, že se vyplatí mít se na pozoru před legálními volně dostupnými návykovými látkami, které se vlivem marketingu mohou jevit jako neškodné a člověka snadno dostanou do svých spárů.

Z článku byste si taky měli odnést uvědomění, že i přes dostupné (byť omezené) vědecké poznatky se na trhu objevuje řada problematických látek, s kterými jsou lidé na denní bázi v kontaktu. Na neštěstí se o rizicích příliš nemluví a když už ano, tak jsou smeteny ze stolu, protože chybí dostatečně prokazatelné vědecké údaje (to se týká i například konvenčních opalovacích krémů, nenativních elektromagnetických frekvencí apod.).

Vzpomeňte si proto na příklad se „zdraví prospěšnými“ cigaretami z minulém století. Čas ukáže, co věda přinese o vapingu, nicméně vy máte tu výhodu, že již nyní máte informace proč s ním nikdy nezačínat nebo co nejdříve přestat (věřte, že se to vyplatí!).