Před pár týdny jsme oficiálně vstoupili do temné části roku a příchod podzimu je nyní v plném proudu! Co to ale znamená v praxi? Spoustu lidí má sezónní změny spojené jen a pouze se změnou počasí a více či méně náročnějším režimem. Skutečnost je ale taková, že sezónní změny našeho přirozeného prostředí mají enormní dopad na fungování celého našeho těla (i psychiky) a je naprosto zásadní vědět, jak ve svém životním stylu sezónní změny respektovat a jít jim naproti!

V opačném případě, tedy při nerespektování sezónních biorytmů, dochází u lidí na podzim a v zimě k pestré škále problémů, které jim dělají z tohoto období peklo. Neví přitom, že problémům lze i v moderním prostředí efektivně předcházet a současně taky přitom velebit své zdraví, výkonnost i well-being!

---

1) Jak fungují naše sezónní biorytmy?

Všechny živé organismy (stromy a rostliny, houby i živočichové) se v našem prostředí (mírném pásu) během evoluce adaptovali na cyklické sezónní změny prostředí. Aby přežili, museli se adaptovat především na drastické změny svého prostředí během temné části roku, související se snižujícími se teplotami, sníženou dostupnost živin a potravy, stejně jako na zkracující se délku dne a nedostatek slunečního světla (výživa nejen pro rostliny).

Díky této evoluční adaptaci se naučili během podzimu zabezpečit a přežít, hibernovat nebo odejít do teplejších krajů. Tak jako tak ale tuto pravidelnou sezónní změnu začlenili do svých biologických programů, v podobě sezónních biorytmů, které podle informace o změně sezóny slouží k přepínání metabolických procesů, stejně jako celkového fungování těla, projevů a chování (nabírání tukové tkáně pro hibernaci, opadání listů ze stromů atd.) tak, aby byla zajištěna adaptace a přežití.

U člověka tomu přitom během jeho vývoje nebylo jinak. Bez ohledu na to, že jsme pro přežití v temné části roku potřebovali oheň, oblečení a vnitřní prostředí, tak se i tak naše těla musela adaptovat na proměnlivé venkovní teploty, působení elementů, nedostatek denního světla a v důsledku sezónních změn v přírodě, také na rozdílnou dostupnost potravin. Díky tomu také u člověka došlo k vytvoření sezónních biorytmů a schopnosti přepínat fungování těla mezi programy pro světlou a temnou část roku.

Byla to přitom až poměrně nedávná doba, kdy se kombinací elektrického nebo plynového vytápění, umělého LED modrého světla, a globalizace potravin a celoroční snadné dostupnosti potravin, povedlo moderní společnosti dostat člověka do nebývalého komfortu. A díky tomu, zejména v temné části roku, dochází k odpojení od informace z prostředí, které nám pomáhají synchronizovat sezónní biorytmy, a přepnout se efektivně na fungování v temné části roku. O tom ale až dále.

PODLE JAKÝCH VODÍTEK SE SYNCHRONIZUJÍ NAŠE SEZÓNNÍ BIORYTMY?

Stejně jako se náš denní – cirkadiánní rytmus synchronizuje působením okolního prostředí, primárně podle světla dopadajícího na sítnici, pomocí noční tmy a spánku, ale i dalšími faktory. Synchronizují se přirozeně také sezónní biorytmy podle informace, kterou tělo získává z okolního prostředí. K synchronizací s danou fází roku tak dochází pomocí těchto vodítek:

• Délka dne a složení světelného spektra – V prvé řadě je to světlo, které se sezónně liší v množství a intenzitě UV a infračerveného záření. Patří zde ale i změny v délce dne a noci, které naše tělo vnímá přes systém cirkadiánního rytmu.

• Teplota – Druhým vodítkem je vnímání a působení teploty skrze povrch našeho těla. V kombinací s dalšími vodítky pak pociťování chladu / tepla ze slunce naše tělo informuje, v jaké sezóně se nachází. V rámci adaptace na prostředí se přitom naše tělo a metabolismus naučili využívat jak teplo, tak chlad nejen k synchronizaci biorytmů, ale také k posílení a optimalizaci (příroda to prostě vymyslela efektivně). Ve světlé části roku nás proto nabíjí sluneční záření, v temné části roku působení chladu.

• Dostupnost potravin – V neposlední řadě je to sezónní dostupnost potravin, která je ovlivňována přirozenými cykly v přírodě. Změna stravování tedy nebyla pouze důsledkem změny sezóny, ale fungovala jako další vodítko pro přepnutí sezónních biorytmů, a tělesnou adaptaci. Potraviny (především ty rostlinné) v sobě samy o sobě kódují informaci o sezóně, ve které vznikaly (především u rostlinných potravin). Oproti tomu ultra zpracované a uměle vytvořené potraviny tuto informaci postrádají.

---

2) Umělé 5. roční období – UVNITŘ

Ještě poměrně nedávno naši předci žili v souladu se sezónními biorytmy, ale moderní způsob života nás od těchto přirozených cyklů odklonil. Globalizace nám přinesla celoroční dostupnost exotických a průmyslově zpracovaných potravin, neustále jsme pod vlivem umělého světla a technologií. V důsledku toho dnes žijeme v takzvaném “5. ročním období”, na které naše tělo není evolučně připraveno. To je taky důvodem, proč pro mnoho lidí bývá podzim a zima fyzicky i psychicky nejnáročnějším obdobím.

JAK VYPADÁ 5. ROČNÍ OBDOBÍ U MODERNÍHO ČLOVĚKA?

• Lidé se stravují celý rok stejně, často průmyslově zpracovanými potravinami a jednoduchými cukry.
• Většinu času lidé tráví uvnitř pod umělým světlem a v konstantně vytopené místnosti = chybí kontakt s chladem a denním světlem.
• V důsledku umělého světla a nevhodného svícení dochází k narušení cirkadiánního rytmu, umělému prodlužování dne a nedostatku tmy.
• Společnost na jedince vytváří tlak pro udržení stabilní pracovní výkonnosti po celý rok.

---

„V přírodě přirozeně dochází k sezónním změnám u rostlin a stromů, u živočichů, hub, ale i člověka. Ten jediný ale své prostředí mění tak, aby je nemusel respektovat.“

---

3) Jak jsou sezónní biorytmy ukotveny na úrovni těla?

Když přichází temná část roku, vnímá to naše tělo skrze zmíněná vodítka, a na základě toho upravuje fungování většiny tělesných systémů tak, aby podpořilo maximální adaptaci, minimalizovalo negativa a ideálně – aby využilo benefity dané části roku pro optimalizaci a posílení.

A byť je oblast vědy ohledně sezónních biorytmů ještě mladá, tak už dnes máme důkazy o tom, že sezónně se mění exprese až 1/4 našich genů (čímž se to pak propisuje do rozdílného fungování metabolismu – potřeby živin, termoregulace, atd.), stejně jako se mění složení mikrobiomu (který nám pomáhá s adaptací) a dokonce i fungování mitochondrií a produkce buněčné energie.

A na základě toho se pak mění fungování základních systémů:

• Fungování cirkadiánního rytmu a potřeba spánku.
• Změny metabolismu a termoregulace, včetně změn v potřebě makro a mikronutrientů.
• Díky sezónním vodítkům můžete zaznamenat změny v hladu a apetitu.
• Liší se taky míra vyplavování neurotransmiterů a hormonů.
• Změnám podléhá taky fungování naší imunity a obranyschopnosti vůči patogenům.
• Mění se fungování naší psychiky.
• Úroveň energie, produktivity a výkonnosti (+ potřeb pro regeneraci).

---

4) A jaké problémy jsou spojeny s jejich narušením (v temné části roku)?

Pokud si člověk na podzim začne vytvářet umělé roční období uvnitř, tak jeho tělo nemá na jedné straně dostatečná přirozená vodítka (informace z prostředí) o přechodu do temné části roku, a na druhé straně ta vodítka co má, jsou částečně umělá, nová a nenaturální, a neví jak je implementovat (adaptace tisíce let vs 1 – 2 generace s novou stravou, světlem a prostředím).

Díky tomu dochází od podzimu (a graduje to v zimě) u většiny lidí ve městech k narušení sezónních biorytmů, kdy je tělo uměle udržováno ve stravě a prostředí, které neumožní přepnutí sezónních programů plně ani na jednu ani na druhou stranu.

Jaké důsledky má narušení sezónních biorytmů v temné části roku?

• Narušení metabolismu vedoucí k nabírání tukové tkáně nebo na druhé straně problémům s nedostatkem energie.
• Často dochází k narušení mozkové biochemie, což se manifestuje ve formě problémů s motivací, vyšší tendenci zneužívat substance a riziko vzniku závislostí nebo např. projevům sezónních depresí či dokonce sezónní afektivní poruchy (SAD) – na toto téma najdete více v příspěvku: „Podzimní blues“
• Objevuje se vyšší náchylnost na infekční onemocnění díky snížené imunitní obranyschopnosti.
• Vlivem špatné světelné hygieny dochází k „obrácení“ cirkadiánního rytmu.
• Objevuje se narušení hormonů hladu a sytosti, což přispívá k zvýšené chuti k jídlu a tendenci se přejídat, a to zejména jídlem stimulující psychiku (např. junk-food).
• Celkově dochází k snížené odolnosti na stres.
• V konečném důsledku se urychluje stárnutí a chřadnutí těla na buněčné i mitochondriální úrovni.

---

5) Jaké je tedy východisko v moderní době a prostředí?

Podobně jako při optimalizaci cirkadiánního rytmu, není ani u sezónních biorytmů potřeba odejít bydlet mimo civilizaci do lesa, nebo jíst v zimě pouze to, co dokázali uskladnit naši předci během středověku v dobách temna a hladomorů (byl to sice život bez negativ moderních technologií, umělého světla a toxinů, ale na druhé straně trpěli v důsledku nedostatku potravin na nutriční deficity, trpěli v zimě nedostatkem světla a neměli příliš v čem být aktivní).

Pro obnovení svých sezónních biorytmů, přepnutí svých tělesných systémů na adaptaci pro temnou část roku, a maximalizaci svého zdraví, psychiky, energie i maximální well-being během podzimu a zimy, je potřeba uvědomění, že ne všechno, co nám moderní společnost nabízí, nebo máme automaticky k dispozici, je pro nás dobré, a že synchronizace sezónních biorytmů spočívá v:

1. Optimalizovat své světelné prostředí: Kdy je důležité začít aktivně uvažovat o svém světelném prostředí a světelné hygieně: Ráno po probuzení, během dne (také uvnitř vs venku), po setmění a před spaním tak, abyste nevytvářeli falešné prodloužení dne a umělé roční období.
2. Být v kontaktu s působením venkovního prostředí: Být nějakým způsobem (byť přerušovaně) během podzimu i zimy v přímém kontaktu s přírodou a naturálním prostředím, bez ohledu na klimatické podmínky (a naopak je využívat pro své hormetické posílení). A optimalizovat pak i své návyky, rituály a nastavení vnitřního prostředí.
3. Přejít na stravování a potraviny pro temnou část roku: Změnit své stravování tak, abyste tím na jedné straně finálně upevňovali vnímání sezóny, a na druhé straně tělu poskytli spektrum živin, které v temné části roku potřebuje / preferuje.
4. A současně eliminovali nejen letní jídla a potraviny, ale hlavně vymyšlené ultra zpracované potraviny a fast-foody, které v sobě nenesou informaci o sezóně, mají negativní vliv na zdraví a způsobují závislost.

Synchronizací sezónních biorytmů s aktuální temnou částí roku se přitom projeví nejen na tom, že nebudete mít problémy, a budete fungovat lépe než kdy jindy. Ale bude to mít přesah do toho, že v temné části roku využijete přirozených benefitů, které tyto sezóny nabízejí k hloubkové opravě na buněčné a mitochondriální úrovni. Což je důležitá z hlediska ročních cyklů a udržování se v maximálním zdraví a odolnosti. Kdy se střídá systém údržby (zima) a maximálního provozu (léto), aniž by to bylo jako u většiny lidí šlapání na plyn předčasného stárnutí.

A pokud chcete se synchronizací sezónních biorytmů, adaptací na temnou část roku a zmíněnými benefity pomoci, tak už více než pět let v řadě rozvíjíme systém našich sezónních protokolů, který umožňuje nastavit si nejen zmíněné hlavní oblasti, ale také řadu dalších, podle sezóny a tím využívat každou část roku naživo.

Adam Česlík
Performance lifestyle

---

NOVÝ DARK-SEASON PROTOKOL (UPDATE 1.8)

Prostřednictvím tohoto protokolu obnovíte své sezónní biorytmy, které přepínají fungování těla i psychiky pro temnou část roku. Je to právě kombinace sezónního stravování, světelné optimalizace a vystavování se chladu (a tmě), které nám umožňují na podzim a v zimě nejen nestrádat, ale rovnou prosperovat. A z hlediska celého roku nejvíce obnovit a opravit své tělo. Což je pak ve velkém kontrastu s odpojením od sezóny, životem v uměle vytvořeném prostředí uvnitř, a konstantní nohou na plynu.​​​​​​​

---