Pokud jste viděli film Limitless (u nás pod názvem Všemocný) z roku 2011, kde hlavnímu protagonistovi, kterého hraje Bradley Cooper, nakopne zázračná pilulka kariéru i osobní život, dokážete si představit, jak vypadá svatý grál neurohackerů.

Neurohackeři jsou lidé, kteří se snaží hackovat své mozkové kapacity tak, aby dokázali na denní bázi po dlouhé hodiny podávat maximální výkon nebo byli alespoň maximálně soustředění. To je rozdílem od většiny běžných lidí, kteří potřebují podávat maximální výkon nárazově a mohou k němu tedy využívat stimulanty nebo třeba klidně jen obří dávku vnitřní motivace. 

Pokud však musíte podávat maximální psychický výkon řekněme osm hodin denně, šest dní v týdnu po dlouhé měsíce (brokeři, programátoři, ale třeba i spisovatelé), motivace ani stimulanty většinou nestačí.

Není proto divu, že téma nalezení svatého grálu neurohackingu je ve skrytých vaultech diskuzních fór a na dark webech propíráno již dlouhé roky. Díky tomu se na výsluní dostala řada látek, které stojí někde na pomezí stimulantů a drog, a tvoří kategorii samu o sobě. Nazývají se chytré drogy (smart drugs).

 

Smart drugs – chytré drogy nebo jen hloupí uživatelé?

Ty přitom neurohackerovi skutečně mohou poskytnout onu nefér výhodu před konkurenc, protože mu pomáhají pracovat efektivněji a déle, respektive dokonce nalézat nové nápady a řešení, které by běžně neviděl.

Stejně jako experimentální látka z filmu Limitless si však za to berou svou cenu.

Přestože tyto látky nemají okamžité vedlejší účinky, tak z dlouhodobého hlediska bezpečné nejsou (což si většina lidí nepřipustí, dokud není pozdě). Způsobují psychickou závislost, částečně i fyzickou, ale hlavně odbourávají neurotransmitery i některé části mozku, takže se pak objevují chronické bolesti hlavy, deprese nebo poruchy osobnosti a chování.

A byť se na tyto nedostatky veřejně příliš neupozorňuje (proto také vznikl tento článek), na diskuzních fórech pokročilých uživatelů se s nimi můžete setkat poměrně často.

Vedle stimulantů (včetně těch ilegálních) a smart drugs však existuje ještě třetí skupina látek zvyšujících výkonnost, kterými jsou nootropika.

 

Nootropika

Název Nootropikum zavedl v roce 1972 rumunský psycholog a chemik Dr. Corneliu Giurgea pro látky, které dokáží chránit mozek a zvýšují kognitivní výkon (paměť, učení a další) a přitom nemají negativní vliv na mozek/zdraví.
Díky tomu se z této kategorie vylučují nejen drogy a chytré drogy, ale také spousta dalších látek jako alkohol, nikotin nebo některé kombinace doplňků stravy.

Nootropika fungují na trochu jiném principu, kdy místo akutního navýšení psychické výkonnosti podporují přirozené procesy, které probíhají v mozku. Jsou stavebními bloky neurotranmisterů, podporují jejich syntézu nebo zvyšují citlivost, mohou opravovat poškozené části mozku, zvyšovat přísun kyslíku a živin nebo pomáhat s odbouráváním toxinů a radikálů.

Díky tomu nootropika v prvé řadě mozek léčí a optimalizují jeho funkce, což se následně promítne do jeho kvalitnějšího a hladšího běhu. A vy tak dokážete myslet jasněji a lépe, pamatovat si více, mít větší motivaci či prostě radosti ze života, a to aniž byste toho docilovali na úkor svého psychického zdraví.

Nootropika je proto vhodné užívat dlouhodobě a je na škodu, že většina lidí od nich čeká podobný okamžitý pocitový efekt jako u stimulantů a smart drugs (ten se objevuje hlavně pokud máte něčeho už skutečně nedostatek).

Pamatujte, že ve chvíli dosažení maximálního zdraví mozku a vyladění psychiky se začnou stimulanty a další látky zvyšující výkonnost stávat obsoletní. V takové chvíli stačí k maximalizaci výkonu totiž pouhý záměr. O tom se ale budeme bavit až na Univerzitě.

Adam Česlík