Žijeme v době, kdy různými chronickými zdravotními problémy trpí stále větší množství lidí. Pokud přitom patříte mezi ně, má pro Vás smysl vyhýbat se největším zdrojům toxinů, mezi které patří mimo jiné i Bisfenol A (BPA), látka, kterou má dnes v krvi 92% populace (minimálně v USA), a je spojována s obezitou, snižováním inzulínové citlivosti, diabetem 2 . typu, sníženou funkcí štítné žlázy, sníženým testosteronem, poškozením jater a ničením mitochondrií.
Lesk a bída konzervy
Všichni tak nějak víme, že je důležité mít ve svém jídelníčku dostatek ryb, zejména kvůli jejich vysokému obsahu tělu prospěšných tuků – omega 3 mastných kyselin. To potom vede řadu studentů / časově vytížených lidí / ekonomicky smýšlející populace k tomu, že ve snaze ušetřit čas / peníze, pravidelně kupují a konzumují ryby v konzervách. Samozřejmě v dobré víře, aby doplnili tolikrát omílané potřebné množství omega 3.
Pokud tak přitom činíte, děláte pro své tělo více zlého než dobrého. Paradoxně!
Plechovky a konzervy totiž obsahují vysoké množství BPA (Bisfenolu A), který je součástí tzv. epoxidových pryskyřic, tvořících vnitřní povrch konzerv z důvodu, aby se zamezilo úniku kovů do jídla (v tomto bodě je potřeba zmínit, že pokud jste zvyklí jíst vidličkou rovnou z konzervy, tak touto ochranou pronikáte a kovy si tak do jídla ještě sami pěkně přidáváte – tzv. summer mix).
Zlo jménem BPA
Bisfenol A (BPA) působí́ v těle jako endokrinní disruptor, tedy narušuje hormonální rovnováhu: ovlivňuje mozkové hormony (zejména dopamin), pohlavní hormony (snižuje testosteron a deaktivuje androgenní receptory, takže snižuje anabolismus a vede ke tvorbě neplodnosti a erektilní dysfunkce, u žen pak také snižuje progesteron), ovlivňuje sekreci thyroidních hormonů (hormonů štítné žlázy) a především má estrogenům podobné vlastnosti (díky podobnosti chemické struktury s estradiolem), proto jej řadíme k tzv. xenoestrogenům (viz článek Testosteronové války: Estrogeny se probouzí).
Nadměrné množství BPA (bylo přitom prokázáno, že je v krvi přítomno u více než 90% západní populace) je proto zdraví velice škodlivé a bylo ve výzkumech opakovaně spojeno s celou plejádou negativních účinků na zdraví, které se ve vrcholné formě mohou manifestovat jako onemocnění a poruchy zdraví, zmíněné v úvodním odstavci tohoto článku.
Protože je produkce výrobků s BPA multibiliónovým byznysem, bylo provedeno mnoho rádoby zvučných výzkumů a konferencí, které měly za cíl jediné – očistit jméno BPA tak, aby nedošlo k regulaci těchto výrobků zákonem, což se průmyslovému lobby nakonec také povedlo. Na internetu je tedy velice lehké dohledat na první pohled vědecky čisté informace o tom, že BPA vlastně ani tak nebezpečné není a naše tělo si s ním lehce poradí (zjištěno na základě vystavení několikadenní BPA zátěži z 1 zdroje, nepodobné reálným podmínkám, kdy je řada lidí BPA vystavována dennodenně po dlouhé období, a ještě z kumulujících se zdrojů). Oficiální stanovisko se tak od nebezpečnosti přiklonilo k nezávadnosti. Když pak však stále více nezávislých institucí a výzkumů poukazovalo na škodlivost BPA, bylo nakonec prohlášeno, že efekt je nejistý a je potřeba více výzkumů.
Další zdroje BPA
Každoročně se na světě vyrobí 3,6-5 miliónů tun BPA. Konzervy a plechovky (včetně těch na tolik požívané nápoje jako je pivo a kola) však bohužel nejsou jediným zdrojem BPA, to je totiž součástí také velké spousty plastových produktů, obsahující polykarbonátové plasty, používaných pro výrobu plastových lahví na vodu, plastových krabiček na jídlo, sportovního vybavení, CD a DVD, elektroniky, nových aut, igelitových sáčků, víček na papírové kelímky v kavárnách a termálních papírů, na které se tisknou účtenky. Ty dokonce obsahují více nebezpečnou volnou formu BPA, která se více dostává do okolního prostředí, kdy se potom částečně přes kůži a částečně přes náhodný kontakt potřísněné ruky s ústy dostává i do našeho těla.
Díky tomu v dnešní době rapidně roste naše expozice BPA a s tím související vytváření hormonální nerovnováhy a zdravotních problémů. To, co se pro jednoho může jevit jako malichernost a zbytečný zdroj starostí, to pro jiného může být skrytým faktorem stojícím za tím, že se dlouhodobě potýká s vleklými zdravotními problémy či neschopností spalovat tuk na určitých místech.
Dlouhodobě udržitelné východisko:
Prvním krokem ve snaze zlepšit své zdraví / předcházet zdravotním problémům je takzvaná ELIMINACE, tedy snaha dostat ze svého každodenního života co nejvíce zdrojů BPA. Z praktického hlediska to pak znamená:
ELIMINACE: |
|
---|---|
|
Rozdělení symbolů plastových láhví: |
|
---|---|
Označení 2 (HDPE), 4 (LDPE, mikroténové sáčky) a 5 (PP) jsou bezpečné.
Označení 1: PET, je bezpečné pouze při jednorázovém použití a používá se pro většinu balených stolních vod. Proto není rozumné tyto láhve používat například na pití do fitka a opakovaně vymývat a používat. Při opakovaném použití začínají uvolňovat antimon (těžký kov) a endokrinní disruptory (phtalát). Současně by se neměly ani ponechávat na slunci nebo v příliš velkém teple, kdy se toto uvolňování ve zvýšené míře objevuje také. Označení 3: Polyvinyl chlorid – PVC, jsou nejvíce toxické, obsahující phtaláty (další kategorie xenoestrogenů), přesto se někdy používají k výrobě lahví na pití. Označení 6: Polystyren – PS, kam spadají CD a DVD, molitanové výplně, ale třeba i kelímky na pití obsahují toxické látky (bromované zpomalovače hoření: karcinogen benzen, styren a butadien), které vylučují po celou dobu své existence. Označení 7: Ostatní – O, je pro širokou skupinu jiných druhů plastů, kam patří i polykarbonáty, které pokud nejsou označeny BPA FREE tak BPA obsahují. Sem spadá paradoxně velká spousta sportovních lahví. |
Nejen eliminace, ale také posílení jaterní detoxikace
Druhým krokem, který lze provést současně s eliminací nebo po tom, co si na ní dostatečně zvyknete a přestane Vám chybět nadměrné používání plastových výrobků, je posílení jater a zefektivnění jaterní detoxikace (viz článek – ESTROGENOVÁ DOMINANCE A ODOLNOST NA SPALOVÁNÍ TUKŮ).
Na rozdíl od obecného přesvědčení, provádějí naše těla detoxikaci na denní bázi, přičemž detoxikačním orgánem první volby jsou játra. Pokud však opakovaně přepínáte jejich kapacitu, zatěžujete je a může se pak lehce stát, že detoxikace není dostačující nebo zcela dokončena. V takovém případě se pak toxiny dostávají do krevního oběhu, kolují po těle a usazují se do tkání (jako je ta tuková) či kolem orgánů (jako je srdce, játra nebo endokrinní žlázy), díky čemuž mohou být následně viníkem v úvodu zmíněných zdravotních problémů.
Jak vždy na přednáškách opakuji: Východiskem pochopení celé problematiky toxinů okolo nás (v tomto kontextu BPA) by neměla být nekonečná skepse nebo fóbie ze škodlivosti všeho okolo nás, ale zefektivnění detoxikace a pravidelná tělesná očista.
Výsledek? Dlouhodobě kvalitní a udržitelné zdraví, prevence vzniku těch nejzávadnějších onemocnění, ztráta rezistentního tělesného tuku, zlepšená regenerace, nálada a energie během dne, a tedy lepší pocit ze života.
A to za trochu té námahy stojí ne?
Mgr. Adam Česlík
22 Komentáře
Ondřej Nádvorník
5.1.2017 at 20:57Jaký vodní filtr doporučujete? Co si myslíte o pití Magnésie, je to prospěšné, nebo to je díky PET flašce víš škody než užitku?
Děkuji moc
Adam Česlík
9.1.2017 at 12:18stačí základní na kohoutek, v lepším případě reverzní osmóza a nové technologie jsou na cestě (čištění ultrazvukem). PET nevadí u magnésky je nezávadná.
Lukáš
6.1.2017 at 0:58Zdravím, takže pokud mám v lednici bily jogurt v klasickém plastovém kelímku z Lidlu (:D), na které je symbol pro recyklaci 6, tak ho ani nemam otvírat, že ano?
Adam Česlík
9.1.2017 at 12:18Nabídnout svému šéfovi v práci 🙂
Dave
6.1.2017 at 12:26Plastové láhve tedy na každodenní použití zavrhnout úplně? Koupil jsem si na trénink láhev Contigo a na pití přes den v práci mám od Myprotein, kam si točím filtrovanou vodu. Obě jsou BPA free. Myprotein má označení plastu číslem 1. Contigo nemá toto označení.
Adam Česlík
9.1.2017 at 12:19Pokud jsou BPA free tak v pořádku, ale nemít v myčce a nevystavovat teplu.
Václav
6.1.2017 at 12:35Také mě zajímají ty petlahve. O jaké číslo se konkrétně jedná? Na dne láhve jsou dve. Jedno je v takovým osipkovanym trojúhelníku pod kterým je napsáno pet a druhé je samostatně. Příklad láhev Magnesie, v trojúhelníku je 1 a volně je číslo šest.
Adam Česlík
9.1.2017 at 13:12Platí to v trojúhelníku. Ve článku je nyní doplněna tabulka s přehledem.
Václav
6.1.2017 at 13:00Platí to i u kokosového mléka v konzervě? Které teda kupovat?
Václav
7.1.2017 at 18:21A co vaření rýže v sáčku? mohl by to být též problém?
Adam Česlík
9.1.2017 at 13:17Mikroténové sáčky problémové nejsou (značení LDPE) otázkou je, jestli jsou stejné používané i na tu rýži.
Adam Česlík
9.1.2017 at 13:12Kokosový olej ve skle.
bulinak
7.1.2017 at 9:06V čem spočívá aktualizace článku o magnesiu?
Adam Česlík
9.1.2017 at 13:16V doplnění nových doplňků stravy s podrobnějším rozpisem mechanismu účinku.
Lukáš Kučavík
7.1.2017 at 10:51Co plastové krabičky na jídlo BPA free? Předpokládám že když tam nebudu dávat horké jídlo. Nebo v ní nebudu jídlo ohřívat, tak to je v pořádku
Adam Česlík
9.1.2017 at 13:16Záleží jakým číslem jsou označeny, respektive z čeho jsou. BPA není jediný problém v plastech.
Daniel
12.1.2017 at 0:26Měl bych dotaz ohledně sardinek a tresčích jater, která pokud vím se v obchodě dají sehnat pouze zakonzervované znamená to tedy, že se jim mám obloukem vyhnout, i když to jsou potraviny pro tělo velice přínosné ?
Adam Česlík
29.1.2017 at 22:19Vyhnout se jim v konzervách 🙂
miro adamek
6.4.2017 at 11:52nie len BPA…
http://www.nature.com/articles/s41598-017-00570-5
Dave
4.12.2017 at 11:35BTW ten Rajec propadl v testu. Všude se našlo BPA.
https://www.stream.cz/adost/10020075-bonus-kompletni-vysledky-nezavislych-testu-balenych-vod
Petra
8.6.2018 at 18:15Z jakého jste vyšel inf. zdroje (vědeckého), že v konzervách je BPA?
Adam Česlík
19.6.2018 at 10:28To je jako byste se ptala, z jakého zdroje jsem vycházel, že tvrdím, že okna jsou ze skla. Prostě se tak ty plechovky vyrábějí, dávají se tam epoxidové pryskiřice, aby se nedostalo jídlo do kontaktu s hliníkem. Jinak po 10 s googlení např. zde: Dtsch. Lebemnsm. Rdsch. Concentration of bisphenol A in highly consumed canned foods on the U. S. market. J. Agric. Food Chem., 59, 2011, č. 13, s. 7178-7185