Zatímco na někoho kafe funguje jako perfektní stimulant, pro jiného může jít snadno do nervozity a úzkosti. Uvažovali jste někdy, čím je dán tento efekt?
Na základě genů ovlivňujících jaterní enzymy, můžeme lidi rozdělit na pomalé a rychlé metabolizátory kofeinu. Zatímco první typ může mít ještě šest hodin po vypití kávy v krvi kofein (a mít proto pak třeba problémy s usnutím), tak druhý typ lidí kávu metabolizuje velice rychle, a za 2 – 3 hodiny po vypití už v jeho krvi kofein téměř nenajdeme (to jsou lidé, kteří dokáží i po večerní kávě v pohodě usnout).
To je ale pouze jedna strana mince, která rozhoduje, jak budeme po kávě bdělí (káva se v mozku váže na adenosinové receptory, a tím ovlivňuje, zda se cítíme ospalí či nikoliv).
Druhou, a neméně podstatnou částí rovnice, je pak individuální efekt kávy na naší psychiku. A tam už se dostáváme k tomu, že se liší v produkci jednotlivých neurotransmiterů, které káva a kofein ovlivňují.
Lidé, mající vysokou citlivost na dopamin budou pít klidně 3 – 4 kávy denně, aby se udržovali v dopaminovém rauši, zatímco lidem s vysokým dopaminem bude stačit ráno jeden šálek k tomu, aby měli energii a zvýšili svou produktivitu pro celé dopoledne nebo i pracovní den.
No a pak máme lidi (a určitě někoho takového znáte), kteří prostě kávu pít nemohou, protože jim sice na chvíli zvýší dopamin, ale ten pak jejich tělo rychle přemění na noradrenalin, a oni jsou pak spíše roztěkaní, nervózní, či úzkostliví.
K pochopení toho, do jaké skupiny lidí patříte, je důležité porozumět svému neurotypu. Na jeho základě pak lze jednoduše určit, které nootropika a suplementy, potraviny a stravování nebo na druhé straně relaxační techniky, jsou pro Vás vhodné k tomu, abyste dosahovali vyrovnané psychiky a maximální energie. Více informací najdete v přednášce PL: Performance Neurotypy.
S pozdravem
Mgr. Adam Česlík
PS: Podívejte se také na video-článek o nastavení snídaně.
Žádné komentáře