Proč není počítání kalorií exaktní vědou, jako spíše taháním náhodných čísel? A proč udržování se v kalorickém deficitu nestačí k hubnutí, a je pro většinu lidí neefektivní strategií? To vše, stejně jako základní postupy pro přeměnu postavy, které doporučuji svým klientům, se dočtete v tomto článku.
Shrnutí článku (pokud máte pouze 5 minut času):
- Kalorie, které z jídla skutečně dostanete do těla, se mohou lišit až o 25% oproti kalorickým tabulkám (denní příjem 2200 kcal tak může být 1650 – 2750 kcal), a to na základě velikosti a typu úpravy konkrétní potraviny, kapacity Vašeho trávení, složení mikrobiomu nebo obecně kvality Vaší stravy.
- Pokud se tedy snažíte být v nízkém kalorickém deficitu (400 – 600 kcal denně pod optimem), jako je běžně doporučováno, je to více dílem náhody než vědomého úsilí.
- I kdybyste ale počítali přesně, tak se může Vaše skutečná potřeba kalorií od běžného výpočtu značně lišit. Proč?
- Změny v tělesné kompozici jsou totiž kromě energetického příjmu a výdeje ovlivňovány minimálně dalšími šesti faktory (rozdělením makroživin, dominujícím typem metabolismu, množstvím thyroidních hormonů, pohlavními hormony, inzulínovou citlivostí a specifickými variantami genů).
- Tyto faktory nad rámec běžného výpočtu rozhodují o tom, na kolika kaloriích budete skutečně hubnout a na kolika přibírat na váze, stejně jako o tom, v jakém poměru budou tyto změny hmotnosti rozděleny mezi svalovou hmotu a tukovou tkáň.
- Protože je tyto faktory těžké zohlednit (respektive se příliš neberou na zřetel), tak se s nimi běžně nepočítá. Tím se pak vysvětluje, proč na někoho vypočtený kalorický deficit funguje a na někoho ne.
- Počítání kalorií a udržování se v kalorickém deficitu/nadbytku proto není příliš efektivní strategií pro přeměnu postavy. Jde v podstatě o tahání náhodných čísel, která mohou, ale nemusí fungovat.
- Z pohledu systému Performance lifestyle se proto snažíme docílit přeměny postavy primárně ovlivněním pěti výše zmíněných faktorů.
- V prvé řadě to je nastavení makrožovin a vhodných potravin s ohledem na to, kolik máte aktuálně % tělesného tuku (liší se s ohledem na muže a ženy) neboli Vaší příslušností k jednomu z pěti somatotypů Performance lifestyle. Ty přitom s klasickými somatotypy a dělením na endo- ekto- a mezomorfa nemají nic společného.
- S tím, jak hubnete, mění se postupně i Váš somatotyp a stravování.
Jestliže se už nějakou dobu pohybujete kolem cvičení, tak jste se pravděpodobně někdy dostali i k počítání kalorií a snaze hubnout skrze kalorický deficit.
Pokud jste měli štěstí, a využili tyto postupy třeba pro přípravu na závody (kde je extrémní vnější motivace a jasně ohraničená délka dodržování), mohly Vám klidně dobře posloužit.
Pokud ale patříte mezi většinu běžných cvičenců, tak se Vám pravděpodobně stalo, že po několika týdnech/měsících došlo i přes počáteční úspěch k zastavení výsledků a po návratu k běžnému stravování jste se vrátili i na svou hmotnost.
V tomto článku se nejprve podíváme na to PROČ. Proč není počítání kalorií exaktní vědou (byť se tak tváří) a následně proč na někoho funguje a na někoho ne. No a následně si řekneme JAK přeměnu postavy pojmout tak, aby Vám výsledky už zůstaly. Lets dig it!
Proč je počítání kalorií taháním náhodných čísel
Počítání přijatých kalorií na základě kalorických tabulek nebo prostřednictvím moderních aplikací je všechno, jen ne exaktní věda a podobá se spíše generování náhodných čísel.
Množství přijatých kalorií je totiž ovlivňováno:
1. Typem, odrůdou či velikostí dané potraviny:
V kalorických tabulkách a na etiketách potravin jsou uvedena průměrná množství kalorií, která se mohou na základě přípustné odchylky lišit až 20% od skutečnosti (300 kcal steak tak může mít 240-360 kcal) .
Kalorické tabulky jsou pouze orientační a skutečné hodnoty se mohou lišit.
2. Mírou tepelného či mechanického zpracování:
Čím více potravinu uvaříte nebo před-zpracujete (např. narušíte rostlinný obal nakrájením), tím více z ní získáte kalorií (živin).
Je tedy například rozdíl mezi počtem kalorií z volského oka (téměř syrový žloutek) a vejcem natvrdo, lehce a hodně propečeným steakem nebo syrovou a uvařenou zeleninou.
Obecně platí, že s mírou tepelné úpravy se zvyšuje dostupnost kalorií, současně však může klesat jejich využitelnost (např. přílišné teplo degraduje bílkoviny i tuky).
S mírou tepelné úpravy jídla se zvyšuje dostupnost živin.
3. Přítomností látek snižující / zvyšující absorpci:
Vláknina může podle svého typu zpomalovat nebo urychlovat průchod potravy žaludkem, čímž následně ovlivňuje také míru trávení a absorpci kalorií.
Stejně tak některé antinutrienty blokují vstřebávání různých látek ze stravy (např. inhibitory trypsinu v sóji snižují vstřebávání jejich bílkovin).
Současné kalorické tabulky nezohledňují látky v potravinách, snižující nebo zvyšující stravitelnost jejich živin. Díky tomu tabulky některé potraviny kaloricky nadhodnocují (sója, ořechy) a jiné podhodnocují (obiloviny, ovoce).
4. Kapacitou Vašeho trávení:
Je rozdíl mezi tím, kolik kalorií sníte, a kolik se jich skutečně dostane do těla. Jedná se přitom téměř vždy o ztrátový proces, který se odvíjí od kapacity Vašeho trávení (k. chlorovodíkové, trávicích enzymů, žluči) i toho, jak často a jak hodně jíte (což ovlivňuje rychlost průchodu potravy střevem, a tedy i čas na natrávení a absorbování živin).
Příjem energie se neskládá z potravy, kterou sníte, ale z potravy, kterou dokážete reálně natrávit a absorbovat.
5. Složením Vašeho mikrobiomu:
Ten hraje nezanedbatelnou úlohu v extrakci kalorií z potravy. Dneska už víme, že mikrobiom je individuálním otiskem každého z nás a může se tedy lišit i skladba bakterií, které nám pomáhají trávit potravu.
V závislosti na skladbě mikrobiomu se může lišit množství dostupné energie z potravy.
6. Celkovou kvalitou Vaší stravy:
Bez ohledu na počet kalorií a rozdělení makroživin je to i kvalita potravin, která rozhoduje, kolik kalorií se dostane do těla.
Obecně platí, že z průmyslově zpracovaných potravin se do těla dostává více kalorií než z celistvých potravin (bohatých na vlákninu a náročnějších na strávení), což je jedním z důvodů, proč se po nich tak rychle tloustne.
Díky těmto faktorům může být počítání kalorického příjmu nepřesné až o 25%.
Příklad: Odhadovaný denní příjem 2200 kcal tak může být mezi 1650 – 2750 kcal.
Pokud se pak tedy chcete udržovat v lehkém kalorickém deficitu (400 – 600 kcal pod optimem), je to jako házení šipek na terč se zavázanýma očima:
Někdy se trefíte, ale většinou minete.
I kdybyste ale počítali přesně, tak se může Vaše skutečná potřeba kalorií od běžného výpočtu značně lišit. Proč?
O čem skutečně hovoří energetická bilance
Pokud se jedná o přeměnu postavy, existuje jen velice málo postupů, na kterých se shodne většina laiků i odborné veřejnosti, a to bez ohledu na to, k jakému typu stravování se kloní.
Jednou z těchto styčných ploch je přitom takzvaná energetická bilance, která říká, že pro hubnutí musí Vaše tělo spálit každý den více energie (kalorií) než kolik jich přijmete.
Není proto divem, že základem většiny diet je snaha udržovat se v kalorickém deficitu, a to ať již z hlediska omezování tuků / sacharidů, počtu jídel (např. přerušované hladovění) nebo energetického příjmu celkově.
Základní podoba ROVNICE ENERGETICKÉ BILANCE je následující:
Změna hmotnosti = energetický příjem – energetický výdej
- Energetický příjem = kalorie přijaté z potravy.
- Energetický výdej = bazální metabolismus (BM) + energie spálená běžnou aktivitou (NEAT) + energie spálená při tréninku + termický efekt jídla (TEF).
- Kalorický deficit: Pokud bude energetický příjem nižší než výdej , bude docházet ke snižování hmotnosti.
- Kalorický nadbytek: Pokud bude energetický příjem vyšší než výdej, bude docházet ke zvyšování hmotnosti.
Často opomíjená, ale přitom neméně důležitá je i třetí možnost:
- Energetické optimum (kalorická rovnováha): Příjem energie je stejně vysoký jako výdej energie.
Základní postulát spalování tuků, vycházející z rovnice energetické bilance zní:
Pokud budete v kalorickém deficitu, tak si Vaše tělo začne potřebné kalorie uvolňovat z tukové tkáně a Vy začnete spalovat tuk.
Správně? Nikoliv!
Jakto? A co zákon zachování energie?
Teoretická fyzika není běžným koníčkem většiny lidí z oblasti fitness, přesto se na můj vkus až příliš často setkávám s odvoláváním se na zákon zachování energie, který říká, že energii ve vesmíru nejde vyrobit nebo zničit, ale jde ji pouze přeměnit na jinou formu energie.
Aplikováno na naší problematiku: Pokud tedy moje tělo denně spotřebuje 2500 kcal, ale z potravy přijmu pouze 2000 kcal, vezme si těch 500 kcal z uložených zásob, protože energii nedokáže vytvořit jen tak z ničeho.
ANO, v tomto podání zákon zachování energie nepochybně platí. Neplatí ale v podobě, jak je nejčastěji interpretován, tedy že si tuto energii vezme tělo z tukových zásob. A teď dávejte pozor:
Zákon zachování energie lze v lidském těle aplikovat s ohledem na celkovou hmotnost, nikoliv množství tukové tkáně.
V kalorickém deficitu totiž dochází k uvolňování energie nejen z tukové tkáně, ale také energetických zásob (glykogen ve svalech a játrech) a svalové hmoty.
Z tohoto pohledu nám rovnice energetické bilance říká, k jaké změně hmotnosti může dojít, neříká ale nic o změně z hlediska tělesné kompozice (tukové a svalové tkáně).
Díky tomu nelze automaticky předpokládat, že v kalorickém deficitu budete pouze spalovat tuk a v kalorickém nadbytku budovat svalovou hmotu.
Změny v tělesné kompozici jsou totiž ovlivňovány dalšími faktory, které nad rámec běžného výpočtu energetické bilance rozhodují o tom, na kolika kaloriích budete skutečně hubnout a na kolika přibírat na váze, stejně jako o tom, v jakém poměru budou tyto změny hmotnosti rozděleny mezi svalovou hmotu a tukovou tkáň.
Co ovlivňuje spalování tuků nad rámec kalorického deficitu
1. Jak jsou kalorie rozděleny mezi jednotlivé makroživiny:
Bílkoviny, tuky i sacharidy plní v lidském těle rozdílnou úlohu. Proto NENÍ KALORIE JAKO KALORIE a záleží také, jak máte makroživiny rozděleny ve svém stravování.
Bylo například zjištěno, že lidé spalovali více tukové tkáně na stravování s vysokým obsahem tuků / nízkým množstvím sacharidů (v tomto případě keto) než na klasickém nízko-tukovém / vysoce-sacharidovém stravování (jako se doporučuje běžně ve fitness) a to i přesto, že přijímali stejně nebo dokonce více energie (kcal) z potravy (Volek, 2004 nebo Greene, 2003).
Kromě toho se také liší energie, kterou Vaše tělo potřebuje ke zpracování jednotlivých makroživin (tzv. termický efekt potravin). Nejvíce energeticky náročné je přitom strávení a absorbování bílkovin (20-30% z jejich kalorií), což je také důvodem, proč při vysokém podílu bílkovin ve stravě budete spalovat více kalorií než při vysokém podílu sacharidů (termický efekt pouze 5 – 10 %).
Rozdělení energetického příjmu mezi jednotlivé makroživiny tedy významně ovlivňuje, jakým směrem se bude ubírat změna Vašeho tělesného složení.
2. Převládající typ metabolismu (metabolická flexibilita):
Tělo většiny lidí preferuje v klidovém režimu pomalé spalování mastných kyselin (ať již z potravy nebo z tukové tkáně) na energii, své preference ale dokáže měnit.
Na jedné straně tak můžeme vzít člověka adaptovaného na ketogenní stravování, u kterého funguje tělo primárně na tuky i při zátěži (v tomto případě ketony) a na druhé straně člověka, který podle fitness doporučení konzumuje každé tři hodiny dávku komplexních sacharidů, čímž tělo udržuje v rychlém glukózovém metabolismu a ztrácí tak svou metabolickou flexibilitu.
Pokud pak takový člověk vynechá jídlo, dostavuje se velice rychlý pocit hladu spojený s poklesem energie. To značí, že jeho tělo není efektivní v přepínání do tukového metabolismu a vyžaduje neustálý přísun rychlé energie ze sacharidů.
S ohledem na převládající typ metabolismu se bude lišit efekt kalorické restrikce. Při metabolismu zvyklém na přeměnu tuků na energii povede kalorická restrikce k efektivnějšímu spalování tukové tkáně než u „zamrzlého“ metabolismu zvyklého na neustálý příjem sacharidů.
3. Činnost štítné žlázy / rychlost metabolismu:
Základem pro výpočet kalorického výdeje je rychlost Vašeho bazálního metabolismu (BM), tedy kolik kalorií spálíte v klidu jenom přirozenou produkcí tepla a zajištěním základních tělesných funkcí. BM přitom tvoří 50-70 % celkového kalorického výdeje.
K výpočtu bazálního metabolismu se používá například Katch-McArdleho formule ((21.6 * čistá tělesná hmotnost) – 370), která tedy rozlišuje rychlost bazálního metabolismu podle toho, kolik na sobě máte „aktivní“ hmoty bez tukové tkáně.
I dva lidé o stejném množství aktivní hmoty však mohou mít rozdílný bazální metabolismus, například s ohledem na věk, celkovou míru stresu, složení stravy, složení mikrobiomu nebo genetické predispozice.
Ty všechny totiž ovlivňují činnost štítné žlázy, která produkuje thyroidní hormony, které zrychlují bazální metabolismus (spalování kalorií na energii, buněčné dýchání, srdeční tep a tělesnou teplotu).
PŘÍKLAD Z PRAXE: V praxi jsem se tak například setkal s klientkou, jejíž energetické optimum vyšlo 2523 kcal, ale na této hodnotě velice rychle nabírala na váze. Vysvětlení přišlo až s ohledem na krevní testy, kdy se ukázalo, že má klinicky sníženou činnost štítné žlázy, díky které pak v praxi potřebovala k udržování hmotnosti 1800 kcal.
Výpočet bazálního metabolismu nezohledňuje rychlost štítné žlázy, která se může u dvou lidí se stejnou aktivní hmotností lišit, a to na základě genetických faktorů i působení prostředí.
Rychlost metabolismu navíc tělo reguluje na základě negativní zpětné vazby, takže pokud se dostanete do příliš velkého kalorického deficitu, zpomalí tělo Váš metabolismus, a tedy i spalování kalorií na energii.
To je většinou řešeno udržováním se pouze v malém kalorickém deficitu (400 – 600 kcal denně), což by mělo teoreticky vyústit ve spálení 1 kg tukové tkáně týdně.
Protože se však rychlost bazálního metabolismu může u lidí se stejnou aktivní hmotou na základě aktuálního množství thyroidních hormonů lišit o 15-20%, je těžké určit přesnou hodnotu toho, kdy v tomto deficitu jste a kdy ne.
4. Hladiny pohlavních hormonů:
Pohlavní hormony (testosteron u mužů a estrogeny u žen) hrají ve spalování tuků a budování svalové hmoty nezanedbatelnou úlohu, protože oba tyto děje spouštějí. Jejich množství je však na základě genetiky i působení prostředí (stres, alkohol, strava, atd.) u každého z nás jiné. Rozdíly přitom mohou být velice významné (u testosteronu jsem viděl u mužů krevní vzorky s 6 nmol/l i 50 nmol/l).
Dva muži s nízkou a vysokou hladinou testosteronu (T) budou proto na stejný kalorický deficit reagovat rozdílně. Vysoká hladina T totiž bude u jednoho z nich chránit svalovou hmotu (anti-katabolický efekt testosteronu) a na potřebné kalorie se tak skutečně využije primárně tuková tkáň, u druhého tomu tak však nebude.
S narůstajícím kalorickým deficitem přitom dochází ke snižování pohlavních hormonů. Silná kalorická restrikce je totiž značně kastrační (jak pro muže, tak pro ženy).
Míra spalování tuků a ochrana svalové hmoty bude na kalorickém deficitu ovlivňována množstvím pohlavních hormonů, které však mohou být také negativně ovlivňovány přílišnou kalorickou restrikcí.
5. Inzulínová citlivost
Dalším hormonem, který hraje nad rámec kalorií z hlediska přeměny postavy klíčovou úlohu je INZULÍN.
Inzulín je jako vyhazovač před nočním klubem: Když dělá dobře svou práci, tak pouští dovnitř pěkné holky a dobře vypadající lidi. Když se ale utrhne ze řetězu, začne dovnitř pouštět všechny, klub praská ve švech a způsobuje to další problémy (stojí se řada na wc, barmani nestíhají, lidé jsou nasraní atd.). A obdobně, pokud inzulín dělá dobře svou práci, tak nám pomáhá dostávat živiny do svalů, když se ale utrhne ze řetězu, začne nezanedbatelnou měrou přispívat k ukládání nové tukové tkáně.
Práci vyhazovače říkáme inzulínová citlivost. Pokud je vysoká, funguje vše tak jak má a počítání kalorického příjmu a výdeje nám dává smysl. Když je ale nízká reaguje tělo na první pohled iracionálně a i při kalorickém deficitu si vždy něco schová do tukové tkáně.
Vyhazovač totiž v takovém případě dostává mylné signály, že je klub stále prázdný, a proto pouští dovnitř stále další lidi, i když se snažíme klub vylidnit (spalovat tuky dietou).
6. Genetika
Rychlost metabolismu, množství hormonů, citlivost na inzulín i dominující typ metabolismu, to vše je ovlivněno našimi geny.
Některé geny (např. FTO gen) či jejich kombinace pak přímo vedou k tomu, že někteří lidé obecně tíhnout k nízkému procentu tělesného tuku, bez ohledu na to jak jedí, a jiní se pouze podívají na bagetu a okamžitě naberou na váze. S případy obou skupin jste se v životě už určitě setkali.
Vaše geny rozhodují, jak snadno budete spalovat tuk a/nebo nabírat svalovou hmotu, zároveň také rozhodují o tom, na jakém stravování se Vám to bude dařit a na jakém nikoliv. A to bez ohledu na kalorický deficit.
Lidské tělo není inertní (neaktivní) soustava, ale dynamický systém, který má schopnost sebe-regulace.
Z venkovního pohledu pro něj tedy platí zákon zachování energie (potažmo 1. termodynamický zákon), z pohledu uvnitř je pro něj ale stejně tak důležitý 2. termodynamický zákon, který hovoří o rozdílné efektivitě různých metabolických cest.
To je také důvodem toho, proč se řadě lidí nedaří hubnout, byť si váží potraviny, počítají kalorie a udržují se v kalorickém deficitu.
Na základě tohoto článku tedy můžeme vyvodit závěrečný verditk:
Pokud by kalorická teorie platila, tak je počítání kalorického příjmu a výdeje značně nepřesné a neefektivní (až o 25%).
Ona ale tak úplně neplatí, protože lidské tělo se sice řídí zákonem zachování energie, ale změna tělesné kompozice je konkrétně řízena dalšími mechanismy, jako jsou hormony, genetika, metabolismus nebo rozdělení makroživin.
Snaha hubnout pouze pomocí kalorického deficitu proto není efektivní strategií pro spalování tuků.
Základní pravidla dlouhodobě efektivního stravování
Pokud chcete dosahovat svých cílů, měli byste se proto místo počítání kalorií soustředit na dodržování několika základních pravidel, mezi které patří:
1. Udržujte se po většinu času na svém kalorickém optimu. Někdy se můžete dostat lehce pod něj, někdy nad něj, dlouhodobě je ale Váš energetický příjem a výdej v rovnováze. Kalorie přitom nepočítáte, ale řídíte se pravidlem: Jíst do sytosti, ni méně ni více.
2. Váš mozek Vám ale může lhát, a proto se jako první musíte zbavit závislosti na sacharidech a dalších potravinách, které se mohou vázat na opioidní receptory (průmyslově zpracované potraviny, pšenice, kasein, cukry, sója) a nutit Vás jíst, i když nechcete.
3. Ve chvíli, kdy se zbavíte psychického hladu, můžete se začít řídit vnitřním hlasem Vašeho těla, které si řekne nejen kolik jídla je dobré sníst, ale také z jakých potravin (makroživin) čerpat.
4. Potraviny nevážíte a makroživiny nepočítáte, udržujete si ale přibližný přehled o tom, kolik jíte bílkovin a sacharidů a hlídáte, abyste jedli dostatek zdravých tuků.
5. Pokud chcete po osvojení předchozích bodů stále razantně změnit postavu, můžete přejít k systému Performance lifestyle. Tam si nastavíte makroživiny a potraviny s ohledem na to, kolik máte aktuálně % tělesného tuku (liší se pro muže a ženy) neboli podle Vaší příslušnosti k jednomu z pěti somatotypů Performance lifestyle (ty přitom s klasickými fitness somatotypy endomorfem, mezomorfem a ektomorfem nemají nic společného – tato teorie neplatí a nikdy neplatila).
6. Stravování dle somatotypu se pak mění spolu s Vaší postavou.
Mgr. Adam Česlík
ZDROJE:
Ve článku jsou přímé odkazy, které slouží jako linky na jednotlivé studie, zde jsou v chronologickém pořadí:
- Guidance for Industry: Nutrition Labeling Manual – A Guide for Developing and Using Data Bases. Dostupné zde.
- Groopman, Emily E., Rachel N. Carmody, and Richard W. Wrangham. “Cooking Increases Net Energy Gain from a Lipid-Rich Food.” American journal of physical anthropology 156.1 (2015): 11–18. PMC. Web. 19 Sept. 2018.
- Rachel N. Carmody, Richard W. Wrangham, The energetic significance of cooking, Journal of Human Evolution, Volume 57, Issue 4, 2009, Pages 379-391, ISSN 0047-2484, https://doi.org/10.1016/j.jhevol.2009.02.011. (http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0047248409001262)
- Novotny, Janet A, Sarah K Gebauer, and David J Baer. “Discrepancy between the Atwater Factor Predicted and Empirically Measured Energy Values of Almonds in Human Diets.” The American Journal of Clinical Nutrition 96.2 (2012): 296–301. PMC. Web. 19 Sept. 2018.
- Jumpertz, Reiner et al. “Energy-Balance Studies Reveal Associations between Gut Microbes, Caloric Load, and Nutrient Absorption in Humans.” The American Journal of Clinical Nutrition 94.1 (2011): 58–65. PMC. Web. 19 Sept. 2018.
- Heymsfield, Steven & Pietrobelli, Angelo. (2011). Individual differences in apparent energy digestibility are larger than generally recognized. The American journal of clinical nutrition. 94. 1650-1. 10.3945/ajcn.111.026476.
- JS Volek, MJ Sharman, AL Gómez, et al., Comparison of energy-restricted very low-carbohydrate and low-fat diets on weight loss and body composition in overweight men and women. Nutrition & Metabolism. 2004. 1:13. https://doi.org/10.1186/1743-7075-1-13
- Greene, P., Willett, W., Devecis, J., et al., „Pilot 12-Week Feeding Weight-Loss Comparison: Low-Fat vs Low-Carbohydrate (Ketogenic) Diets,“ Abstract Presented at The North American Association for the Study of Obesity Annual Meeting 2003, Obesity Research, 11S, 2003, page 95OR.
- Arrizabalaga M, Larrarte E, Margareto J, Maldonado-Martín S, Barrenechea L, Labayen I. Preliminary findings on the influence of FTO rs9939609 and MC4R rs17782313 polymorphisms on resting energy expenditure, leptin and thyrotropin levels in obese non-morbid premenopausal women. J Physiol Biochem. 2014 Mar;70(1):255-62.
- Richard D Feinman and Eugene J. „A calorie is a calorie“ violates the second law of thermodynamics. Fine Nutrition Journal. 2004. 3:9. https://doi.org/10.1186/1475-2891-3-9
Další zdroje o nedostatku počítání kalorií, respektive hubnutí pomocí kalorického deficitu:
- Phaedr Margit Slimáková (přední česká odborníce na zdravou výživu):
- Podvod s kaloriemi (hovoří Dr. Jason Funga)
- Tloustneme z kalorií nebo kvůli hormonům (o vlivu hormonů na spalování tuků nad rámec kalorií).
- Kalorie není kalorie (o tom, jak hormony i mikrobiom ovlivňují přeměnu postavy)
- Charles Poliquin (mezinárodně uznávaný jako nejlepší trenér všech dob)
- Precision Nutrition (trenérská škola s několika desítkami tisíc vyškolených trenérů)
- Health.com internetový magazín
Žádné komentáře