Optimalizace zdraví Performance lifestyle

Snižte svou toxickou zátěž – okamžitě!

Žijeme v době, kdy se menší či větší poruchy našich tělesných systémů – našeho zdraví – nevyhnou téměř nikomu. Pokud přitom trpíte na onemocnění srdce / jater, potýkáte se s neplodností, s diabetem a obezitou, se sníženou funkcí štítné žlázy, rakovinou (zejména varlat, prsou, prostaty), astmatem, nedostatkem energie, neschopností se soustředit či prostě jen výskytem vysoce odolné tukové tkáně (která i na sebelepší diety a cvičení nereaguje), můžete za viníka označit tzv. endokrinní disruptory – látky (toxiny), které v našem těle mimikují (napodobují) hormony a tím narušují naší hormonální rovnováhu, která je nezbytná pro optimální zdraví. V tomto článku se podíváme na jeden z nejčastěji se vyskytujících endokrinních disruptorů, jehož eliminace z našich životů přitom není zas až tak obtížná.

 

Lesk a bída konzervy

Všichni tak nějak víme, že je důležité mít ve svém jídelníčku dostatek ryb, zejména kvůli jejich vysokému obsahu tělu prospěšných tuků – omega 3 mastných kyselin. To potom vede řadu studentů / časově vytížených lidí / ekonomicky smýšlející populace k tomu, že ve snaze ušetřit čas / peníze, pravidelně kupují a konzumují ryby v konzervách. Samozřejmě v dobré víře, aby doplnili tolikrát omílané potřebné množství omega 3.

Pokud tak přitom činíte, děláte pro své tělo více zlého než dobrého. Paradoxně!

Plechovky a konzervy totiž obsahují vysoké množství BPA (Bisfenolu A), který je součástí tzv. epoxidových pryskyřic, tvořících vnitřní povrch konzerv z důvodu, aby se zamezilo úniku kovů do jídla (v tomto bodě je potřeba zmínit, že pokud jste zvyklí jíst vidličkou rovnou z konzervy, tak touto ochranou pronikáte a kovy si tak do jídla ještě sami pěkně přidáváte – tzv. summer mix).

 

Zlo jménem BPA

Bisfenol A (BPA) působí́ v těle jako endokrinní disruptor, tedy narušuje hormonální rovnováhu: ovlivňuje mozkové hormony (zejména dopamin), pohlavní hormony (snižuje testosteron a deaktivuje androgenní receptory, takže snižuje anabolismus a vede ke tvorbě neplodnosti a erektilní dysfunkce, u žen pak také snižuje progesteron), ovlivňuje sekreci thyroidních hormonů (hormonů štítné žlázy) a především má estrogenům podobné vlastnosti (díky podobnosti chemické struktury s estradiolem), proto jej řadíme k tzv. xenoestrogenům (viz článek Testosteronové války: Estrogeny se probouzí).

Nadměrné množství BPA (bylo přitom prokázáno, že je v krvi přítomno u více než 90% západní populace) je proto zdraví velice škodlivé a bylo ve výzkumech opakovaně spojeno s celou plejádou negativních účinků na zdraví, které se ve vrcholné formě mohou manifestovat jako onemocnění a poruchy zdraví, zmíněné v úvodním odstavci tohoto článku (vše od neschopnosti spalovat tuk, přes orgánové poruchy, až po rakovinu). A pak že nevíme, odkud všechno to zlo pramení (SIC!).

Protože je produkce výrobků s BPA multibiliónovým byznysem, bylo provedeno mnoho rádoby zvučných výzkumů a konferencí, které měly za cíl jediné – očistit jméno BPA tak, aby nedošlo k regulaci těchto výrobků zákonem, což se průmyslovému lobby nakonec také povedlo. Na internetu je tedy velice lehké dohledat na první pohled vědecky čisté informace o tom, že BPA vlastně ani tak nebezpečné není a naše tělo si s ním lehce poradí (zjištěno na základě vystavení několikadenní BPA zátěži z 1 zdroje, nepodobné reálným podmínkám, kdy je řada lidí BPA vystavována dennodenně po dlouhé období, a ještě z kumulujících se zdrojů). Oficiální stanovisko se tak od nebezpečnosti přiklonilo k nezávadnosti. Když pak však stále více nezávislých institucí a výzkumů poukazovalo na škodlivost BPA, bylo nakonec prohlášeno, že efekt je nejistý a je potřeba více výzkumů.

 

Další zdroje BPA

Každoročně se na světě vyrobí 3,6-5 miliónů tun BPA. Konzervy a plechovky (včetně těch na tolik požívané nápoje jako je pivo a kola) však bohužel nejsou jediným zdrojem BPA, to je totiž součástí také velké spousty plastových produktů, obsahující polykarbonátové plasty (PP), používaných pro výrobu plastových lahví na vodu, plastových krabiček na jídlo, sportovního vybavení, CD a DVD, elektroniky, nových aut, igelitových sáčků, víček na papírové kelímky v kavárnách a termálních papírů, na které se tisknou účtenky. Ty dokonce obsahují více nebezpečnou volnou formu BPA, která se více dostává do okolního prostředí, kdy se potom částečně přes kůži a částečně přes náhodný kontakt potřísněné ruky s ústy dostává i do našeho těla.

Díky tomu v dnešní době rapidně roste naše expozice BPA a s tím související vytváření hormonální nerovnováhy a zdravotních problémů. To, co se pro jednoho může jevit jako malichernost a zbytečný zdroj starostí, to pro jiného může být skrytým faktorem stojícím za tím, že se dlouhodobě potýká s vleklými zdravotními problémy či neschopností spalovat tuk na určitých místech.

 

Dlouhodobě udržitelné východisko:

Prvním krokem ve snaze zlepšit své zdraví / předcházet zdravotním problémům je takzvaná ELIMINACE, tedy snaha dostat ze svého každodenního života co nejvíce zdrojů BPA. Z praktického hlediska to pak znamená:

ELIMINACE:

  1. Vyhýbat se jídlu a pití z plechovek (především ryby, fazole, lančmít, pivo, slazené nápoje, energetické drinky a další), pokud ty nejsou přímo označovány jako BPA free.
  2. Neohřívat jídlo v plastových krabičkách a pokud možno z nich ani nejíst: Zatímco z konzerv a plechovek jí zhruba stejnou měrou cvičící i běžná populace, nadužívání plastových krabiček je doménou především té cvičící, a to i v souvislosti s tím, že do nich chystají jídlo téměř všechny firmy dodávající hotová fitness jídla, jejichž popularita nyní exponenciálně stoupá. Lidé adorující zdravý životní styl pak paradoxně při snahách jíst zdravě několikrát (v průměru 3-5x) denně ohřívají své jídlo v plastových krabičkách v mikrovlnné troubě, čímž velice silně zvyšují svou expozici BPA a narušují svou hormonální rovnováhu. Čestnou výjimkou budiž firma Performance food, od které si sám nechávám dovážet jídlo, která používá papírové krabičky nebo dokonce i nádoby z nerezové oceli.
  3. Využívat na pití vody během tréninku láhve ze skla / z nerezu (bez olova) kupovat balenou vodu v plastových BPA free lahvích (označeno identifikačním kódem PET 1-5, například stolní voda Rajec má PET 1 – která by se však zase neměla používat opakovaně). Příkladem kvalitní láhve na trénink (kterou jsem používal už od roku 2010, nyní používám skleněnou variantu) jsou výrobky firmy Nalgene, které jsou vysoce odolné a BPA free (zná je nejeden horal). Naopak vyhýbat byste se měli jako čert kříži lahvím označeným symbolem pro recyklaci s číslem 3, 6 a 7.
  4. Nemazlit se s účtenkami a ideálně je vůbec nebrat. Toto může být aktuálně problém vzhledem k situaci s EETJ. Z legálního hlediska bych tedy měl napsat, že účtenka Vám musí být vystavena, vy ji ale můžete odmítnout převzít s instrukcí směrem k pokladnímu, aby ji vyhodil. Účtenky budou Vašim primárním zdrojem BPA zejména, pokud pracujete ve službách, kde předáváte účtenky po každém nákupu zákazníkovi.
  5. Vyhnout se víčkům na plastové kelímky: Pokud si rádi dopřáváte své Ginger bread winter edition caffé latte macchiato se sojovým mlékem a dvakrát našlehanou kokosovou pěnou s hoblinami čokolády, udělejte si službu a papírový kelímek si po převzetí nezavírejte plastovým víčkem. To totiž v důsledku výparů z horké kapaliny uvolňuje do Vaší už tak dost estrogenní kávy tekuté plasty, které pak pijete (na toto mě upozornil poprvé Ch. Poliquin).
  6. Při nákupu v obchodech využívejte papírových tašek: Dnes již máte ve většině super- hyper- a dalších marketů zpravidla možnost volit mezi igelitovými pytlíky a papírovými taškami.

 

Rozdělení symbolů plastových láhví:

recycle-logos-1Označení 2 (HDPE), 4 (LDPE, mikroténové sáčky) a 5 (PP) jsou bezpečné.

Označení 1: PET, je bezpečné pouze při jednorázovém použití a používá se pro většinu balených stolních vod. Proto není rozumné tyto láhve používat například na pití do fitka a opakovaně vymývat a používat. Při opakovaném použití začínají uvolňovat antimon (těžký kov) a endokrinní disruptory (phtalát). Současně by se neměly ani ponechávat na slunci nebo v příliš velkém teple, kdy se toto uvolňování ve zvýšené míře objevuje také.

Označení 3: Polyvinyl chlorid – PVC, jsou nejvíce toxické, obsahující phtaláty (další kategorie xenoestrogenů), přesto se někdy používají k výrobě lahví na pití.

Označení 6: Polystyren – PS, kam spadají CD a DVD, molitanové výplně, ale třeba i kelímky na pití obsahují toxické látky (bromované zpomalovače hoření: karcinogen benzen, styren a butadien), které vylučují po celou dobu své existence.

Označení 7: Ostatní – O, je pro širokou skupinu jiných druhů plastů, kam patří i polykarbonáty, které pokud nejsou označeny BPA FREE tak BPA obsahují. Sem spadá paradoxně velká spousta sportovních lahví.

Druhým krokem, který lze provést současně s eliminací nebo po tom, co si na ní dostatečně zvyknete a přestane Vám chybět jedení z krabiček, je zefektivnění Vaší tělesné detoxikace a následná tělesná očista. K těm slouží protokol Optimalizace zdraví, jehož druhá část se zaobírá právě touto problematikou a detailně Vás provede za ruku celým postupem.

Na rozdíl od obecného přesvědčení, provádějí naše těla detoxikaci na denní bázi, přičemž detoxikačním orgánem první volby jsou játra. Pokud však opakovaně přepínáte jejich kapacitu, zatěžujete je a může se pak lehce stát, že detoxikace není dostačující nebo zcela dokončena. V takovém případě se pak toxiny dostávají do krevního oběhu, kolují po těle a usazují se do tkání (jako je ta tuková) či kolem orgánů (jako je srdce, játra nebo endokrinní žlázy), díky čemuž mohou být následně viníkem v úvodu zmíněných zdravotních problémů.

 

Jimg_7389_snapseedak vždy na přednáškách opakuji: Východiskem pochopení celé problematiky toxinů okolo nás (v tomto kontextu BPA) by neměla být nekonečná skepse nebo fóbie ze škodlivosti všeho okolo nás, ale zefektivnění detoxikace a pravidelná tělesná očista.

V praxi to vypadá tak, že si jednou projdete protokol PL 3.0 Optimalizace zdraví (3-4 měsíce) a následně každých 6-12 měsíců provede zkrácenou tělesnou očistu druhé úrovně (z navazujících protokolů Performance lifestyle 3.0).

Výsledek? Dlouhodobě kvalitní a udržitelné zdraví, prevence vzniku těch nejzávadnějších onemocnění, ztráta rezistentního tělesného tuku, zlepšená regenerace, nálada a energie během dne, a tedy lepší pocit ze života.

A to za trochu té námahy stojí ne?

 

Mgr. Adam Česlík

PS: Nepřehlédněte také aktualizovanou verzi článku o důležitosti magnesia: Magnesium – nejvíce deficientní minerál.01

 

Může se Vám také líbit

18 komentářů

  • Odpovědět
    Ondřej Nádvorník
    5.1.2017 at 20:57

    Jaký vodní filtr doporučujete? Co si myslíte o pití Magnésie, je to prospěšné, nebo to je díky PET flašce víš škody než užitku?
    Děkuji moc

    • Odpovědět
      Adam Česlík
      9.1.2017 at 12:18

      stačí základní na kohoutek, v lepším případě reverzní osmóza a nové technologie jsou na cestě (čištění ultrazvukem). PET nevadí u magnésky je nezávadná.

  • Odpovědět
    Lukáš
    6.1.2017 at 0:58

    Zdravím, takže pokud mám v lednici bily jogurt v klasickém plastovém kelímku z Lidlu (:D), na které je symbol pro recyklaci 6, tak ho ani nemam otvírat, že ano?

    • Odpovědět
      Adam Česlík
      9.1.2017 at 12:18

      Nabídnout svému šéfovi v práci 🙂

  • Odpovědět
    Dave
    6.1.2017 at 12:26

    Plastové láhve tedy na každodenní použití zavrhnout úplně? Koupil jsem si na trénink láhev Contigo a na pití přes den v práci mám od Myprotein, kam si točím filtrovanou vodu. Obě jsou BPA free. Myprotein má označení plastu číslem 1. Contigo nemá toto označení.

    • Odpovědět
      Adam Česlík
      9.1.2017 at 12:19

      Pokud jsou BPA free tak v pořádku, ale nemít v myčce a nevystavovat teplu.

  • Odpovědět
    Václav
    6.1.2017 at 12:35

    Také mě zajímají ty petlahve. O jaké číslo se konkrétně jedná? Na dne láhve jsou dve. Jedno je v takovým osipkovanym trojúhelníku pod kterým je napsáno pet a druhé je samostatně. Příklad láhev Magnesie, v trojúhelníku je 1 a volně je číslo šest.

    • Odpovědět
      Adam Česlík
      9.1.2017 at 13:12

      Platí to v trojúhelníku. Ve článku je nyní doplněna tabulka s přehledem.

  • Odpovědět
    Václav
    6.1.2017 at 13:00

    Platí to i u kokosového mléka v konzervě? Které teda kupovat?

    • Odpovědět
      Václav
      7.1.2017 at 18:21

      A co vaření rýže v sáčku? mohl by to být též problém?

      • Odpovědět
        Adam Česlík
        9.1.2017 at 13:17

        Mikroténové sáčky problémové nejsou (značení LDPE) otázkou je, jestli jsou stejné používané i na tu rýži.

    • Odpovědět
      Adam Česlík
      9.1.2017 at 13:12

      Kokosový olej ve skle.

  • Odpovědět
    bulinak
    7.1.2017 at 9:06

    V čem spočívá aktualizace článku o magnesiu?

    • Odpovědět
      Adam Česlík
      9.1.2017 at 13:16

      V doplnění nových doplňků stravy s podrobnějším rozpisem mechanismu účinku.

  • Odpovědět
    Lukáš Kučavík
    7.1.2017 at 10:51

    Co plastové krabičky na jídlo BPA free? Předpokládám že když tam nebudu dávat horké jídlo. Nebo v ní nebudu jídlo ohřívat, tak to je v pořádku

    • Odpovědět
      Adam Česlík
      9.1.2017 at 13:16

      Záleží jakým číslem jsou označeny, respektive z čeho jsou. BPA není jediný problém v plastech.

  • Odpovědět
    Daniel
    12.1.2017 at 0:26

    Měl bych dotaz ohledně sardinek a tresčích jater, která pokud vím se v obchodě dají sehnat pouze zakonzervované znamená to tedy, že se jim mám obloukem vyhnout, i když to jsou potraviny pro tělo velice přínosné ?

    • Odpovědět
      Adam Česlík
      29.1.2017 at 22:19

      Vyhnout se jim v konzervách 🙂

    Napsat komentář